mikrobiom

Nová studie ukazuje, že mikroorganismy produkující metan ve střevech dokážou z vlákniny získat více energie. Výzkum analyzoval účinky diet na 17 účastnících, kde vyšší produkce metanu vedla k efektivnějšímu využití kalorií z potravy. Tento mechanismus může vysvětlit rozdílné reakce lidí na stejné diety. Vědci zjistili, že vysoké hladiny metanu souvisejí s vyšší koncentrací mastných kyselin v krvi, což může mít různé zdravotní důsledky. Studie naznačuje, že taková mikrobiota může byla klíčová pro přežití předků, ale v moderní stravě je situace odlišná.

Výzkum ukazuje, že užívání běžných léků může dlouhodobě ovlivnit střevní mikrobiom. Nejen antibiotika, ale i další léky, jako antidepresiva nebo benzodiazepiny, výrazně snižují rozmanitost střevních mikroorganismů. Tým vědců z Univerzity v Tartu analyzoval údaje z estonské biobanky a zjistil, že účinky léků jsou patrné ještě několik let po jejich užití. Rozdíly v mikrobiomu lze vysvětlit i historií užívání léků, nikoli pouze jejich aktuálním používáním. Výsledky naznačují, že je třeba zvážit nejen účinnost léku na určité podmínky, ale i jejich dopad na střevní zdraví.

Mikrobiom je známý termín, ale méně lidí ví, že kromě bakterií zahrnuje i houby, zvané mykobiom. Tyto houby jsou citlivé na stravu a mohou ovlivnit naše zdraví. Například Candida, běžná v západní populaci, při nerovnováze může způsobit infekce, zvláště u pacientů s oslabenou imunitou. Přílišné množství Candidy souvisí také s dalšími nemocemi, jako je zánětlivé onemocnění střev. Mykobiomy se vyskytují i na kůži a v jiných částech těla a mohou způsobovat problémy jako infekce nebo záněty. Další výzkum by mohl pomoci lépe pochopit roli mykobiomu v našem zdraví.

Výzkum ukazuje, že transplantace stolice může účinně zmírnit příznaky deprese, zejména dodáním mikrobů přímo do střeva místo orální cestou. Tato metoda se osvědčila obzvláště u pacientů se syndromem dráždivého tračníku, přičemž účinky u těchto pacientů trvaly až šest měsíců. Studie, které tento jev zkoumaly, byly provedeny převážně v Číně mezi lety 2019 a 2024. Přestože tento postup může pomoci i u jiných onemocnění, jako je obezita nebo cukrovka, nese s sebou i rizika včetně nevhodného zavedení mikroorganismů. Dlouhodobá účinnost transplantací stolice zatím není jasná, což vyžaduje další randomizované studie.

Nedávná studie ukázala, že posilování dvakrát až třikrát týdně může významně ovlivnit střevní mikrobiom už během osmi týdnů. Výzkumu se zúčastnilo 150 lidí, kteří předtím necvičili, a ukázalo se, že jejich střevní bakterie se výrazně změnily. Změny byly zřetelnější u osob, které dosáhly většího nárůstu síly. Tyto změny zahrnovaly zvýšení počtu bakterií Faecalibacterium a Roseburia hominis, které přispívají k tvorbě butyrátu, klíčového pro zdraví střev. Studie podtrhuje, že pohyb může pozitivně ovlivnit nejen fyzickou kondici, ale i vnitřní mikrobiální prostředí.

Vědci objevili, že úlomky bakterií ve střevech mohou hrát klíčovou roli v regulaci spánku. Chemikálie zvaná peptidoglykan, pocházející z buněčných stěn bakterií v trávicím systému, dokáže proniknout do centrální nervové soustavy a ovlivnit chování. Výzkumy na myších ukázaly, že hladiny peptidoglykanu se mění během dne a jeho aktivita se mění při nedostatku spánku. Výsledky naznačují, že bakterie ve střevech mohou mít vliv na spánek a naopak. Tento výzkum posiluje domněnku, že mikrobiom hraje důležitou roli v regulaci spánku, spolu s dalšími tělesnými potřebami.

María Branyas Morera, která žila do věku 117 let, možná poskytla vědě klíč k dlouhověkosti díky svému bohatému mikrobiomu, připomínajícímu mladší jedince. Její každodenní konzumace jogurtu a středomořská strava mohly přispět k rozmanitosti prospěšných bakterií, jako jsou Bifidobacteria, které obvykle s věkem ubývají. Podle vědců může taková mikrobiální rozmanitost podporovat zdraví střev a imunitu. I když genetika hraje roli, strava a životní styl mají na mikrobiom významný vliv. Doporučuje se konzumace fermentovaných potravin a vlákniny pro podporu zdravého mikrobiomu.

Výzkum naznačuje, že mikroby v ústech mohou být spojeny s rizikem vzniku rakoviny slinivky břišní. Studie zkoumala vzorky ústní mikroflóry více než 300 tisíc osob a identifikovala 27 mikrobů, které mohou zvyšovat riziko této vážné nemoci. Zejména bakterie jako Porphyromonas gingivalis a houba Candida tropicalis byly spojeny s vyšší pravděpodobností diagnózy. Zároveň jiné mikroby vykazovaly ochranný efekt. Zvýšené povědomí o složení ústního mikrobiomu by mohlo vést k lepší prevenci a včasné detekci rakoviny.