pobřeží

Nizozemští vědci přemístili 306 metrů čtverečních přírodního slaného mokřadu do největšího vlnového kanálu na světě a 21 hodin jej vystavili silným bouřkovým vlnám. Pokus ukázal, že mokřad ztratil jen sedm milimetrů sedimentu, přestože jeho nadzemní vegetace byla výrazně poškozena. Při vlnách do výšky jednoho metru dokázal porost snížit energii vln až o polovinu, u vyšších vln však účinek nepřesáhl deset procent. Autoři studie navrhují spojovat ochranu a obnovu mokřadů s hrázemi a mořskými zdmi, protože vegetace se po bouři může obnovit a snížit tlak na technickou protipovodňovou infrastrukturu.

Rozsáhlá analýza satelitních měření z let 2007 až 2020 ukázala, že 71,5 procenta pobřežních oblastí USA klesá tempem přes jeden milimetr ročně. Nejvýraznější pokles půdy zaznamenalo pobřeží Mexického zálivu, zatímco na východním pobřeží je tento jev téměř všudypřítomný. Klesání pevniny zvyšuje riziko záplav, může oslabovat hráze a odvodňovací systémy a zatěžuje silnice, mosty, budovy i potrubí. Výzkumníci odhadují, že v pobřežních oblastech dotčených různou mírou poklesu žije asi 84,3 milionu lidí. Příčinami jsou přírodní geologické procesy i lidské zásahy, například nadměrné čerpání podzemní vody; autoři proto žádají zapojení těchto dat do územního plánování a investic do infrastruktury.