Alzheimerova nemoc

Nová studie na myších naznačuje, že část neurodegenerace při Alzheimerově nemoci může vyvolávat imunitní reakce vznikající mimo mozek. Při hromadění proteinu tau se podle vědců mohou uvolňovat antigeny, které putují do hlubokých krčních mízních uzlin. Dendritické buňky tam aktivují cytotoxické T lymfocyty CD8+, jež následně pronikají do mozku a podporují zánět i poškozování neuronů. Omezení činnosti těchto dendritických buněk u myší snížilo neurozánět, degeneraci i počet T buněk v mozku, aniž výrazně změnilo množství tau. Výsledky je ještě třeba ověřit, ale mohou otevřít cestu k léčbě zaměřené na imunitní a lymfatické procesy mimo centrální nervový systém.

Vědci z Univerzity Jižní Karolíny otestovali injekční nanogelový systém Nano-ERASER na myších modelech Alzheimerovy nemoci. Technologie cílí na protein PTBP1 v podpůrných mozkových buňkách zvaných astrocyty, čímž je má přeměňovat na nové neurony. Po dvou injekcích se u léčených myší zlepšila schopnost stavět hnízda i výsledky v testech paměti a orientace ve vodním bludišti. V jejich mozku se zároveň zvýšila hustota neuronů a příznivě se změnily některé ukazatele zánětu a hromadění škodlivých proteinů. Výsledky z buněčných kultur, organoidů a myší však zatím neznamenají, že metoda bude fungovat u lidí; další výzkum se má zaměřit na dlouhodobé testy a primáty.

Přehled v časopise The Lancet upozorňuje na dosud nevyjasněnou možnost, že se zárodky bílkoviny amyloid-beta mohou přenášet krví a přispívat k mozkovým onemocněním. Autoři vycházejí mimo jiné z rozsáhlé skandinávské studie, v níž měli někteří příjemci krve od dárců s pozdějším nitromozkovým krvácením vyšší riziko opakovaných krvácení. Taková krvácení mohou souviset s mozkovou amyloidovou angiopatií, která je odlišná od Alzheimerovy nemoci, ale rovněž zahrnuje amyloid-beta. Přímý důkaz přenosu Alzheimerovy nemoci transfúzí však chybí a známé riziko je nyní považováno za malé. Vědci žádají další rozsáhlé studie, lepší sledování často transfundovaných pacientů a prověření krevních biomarkerů u dárců.

Analýza snímků MRI a PET u více než 2 000 kognitivně zdravých lidí ve věku 50 až 90 let zjistila, že účastníci s depresí měli menší objem oblasti hipokampu označované CA23DG. Tato část souvisí s pamětí a zahrnuje oblasti CA2, CA3 a zubatý závit. Souvislost přetrvala i po zohlednění známých rizik Alzheimerovy nemoci, včetně amyloidu, tau proteinu a varianty genu APOE ε4. Výraznější spojení se objevilo u lidí s déle trvající depresí, nelze však určit, zda změny způsobuje deprese, její závažnost, nebo užívání antidepresiv. Studie prokazuje korelaci, nikoli příčinu, a autoři nedoporučují kvůli ní měnit předepsanou léčbu.

Mezinárodní tým popsal dosud neznámé uspořádání amyloidu beta spojené se vzácnou vlámskou mutací genu APP. Pomocí kryoelektronové mikroskopie zkoumal posmrtné vzorky mozku dvou pacientů z postižených rodin. Mutace vytváří vlákna ve tvaru písmene Z, která odhalují část proteinu zřejmě podporující vazbu na stěny mozkových cév. Amyloid se proto hromadí kolem cév, vyvolává mozkovou amyloidovou angiopatii, krvácení a časnou smrt. Poznatky mohou přispět k cílené léčbě této dědičné formy demence i k lepšímu pochopení dalších typů Alzheimerovy nemoci.

Studie vědců z University of Kentucky naznačuje, že poruchy spánku při Alzheimerově nemoci mohou způsobovat především aktivované mikroglie, tedy imunitní buňky mozku. U myší s amyloidovými plaky se spánek zkrátil o 1,5 až 2 hodiny už v rané fázi onemocnění, přičemž zhoršování množství plaků tento deficit dále nezvyšovalo. Podání látek potlačujících aktivitu mikroglie myším obnovilo přibližně dvě hodiny spánku, aniž by změnilo množství plaků. Výsledky podporují možnost, že budoucí léčba by mohla mikroglie zklidňovat a tím narušit začarovaný kruh mezi zánětem, špatným spánkem a poškozením mozku. Závěry zatím platí pouze pro myší model; autoři zároveň vidí potenciál domácího EEG sledování pro včasné zachycení změn spojených s nemocí.

Vědci popsali nový typ patologických shluků nazvaných mitochondriální plaky, které našli v mozcích myší s Alzheimerovou nemocí i v posmrtně zkoumané lidské tkáni. Jde o nahromaděné poškozené mitochondrie, jež se kvůli naršenému procesu mitofagie nedokážou účinně recyklovat. Plaky se vyskytovaly uvnitř neuronů, zejména v jejich výběžcích důležitých pro přenos signálů, a u zdravých kontrol nebyly zaznamenány. Mohou se objevovat samostatně i společně s amyloidovými usazeninami a jejich množství s postupem nemoci roste. Zjištění naznačuje, že budoucí léčba by vedle amyloidu mohla cílit také na obnovu odstraňování poškozených mitochondrií a funkce lysozomů.

Studie z roku 2023 ukazuje, že tabletky na spaní mohou snižovat hromadění toxických proteinů v mozku, které souvisí s Alzheimerovou nemocí. Výzkum provedený ve spánkové klinice zjistil, že po užití suvorexantu u zdravých dospělých došlo k mírnému snížení hladin amyloid-beta a tau proteinů. Tato studie naznačuje možnou spojitost mezi kvalitním spánkem a nižšími hladinami těchto proteinů, ačkoli se jedná o krátkodobý experiment s malou účastí. Výzkumníci však varují, že užívat tablety na spaní jako prevenci Alzheimerovy nemoci je předčasné. Lepší spánková hygiena a léčba problémů se spánkem mohou být účinnějšími přístupy k udržení zdraví mozku.