Parkinsonova nemoc

Rozsáhlá americká studie spojila bydlení v blízkosti čistíren oděvů s vyšším odhadovaným rizikem Parkinsonovy nemoci. Analýza údajů více než 19 milionů lidí ve věku nad 67 let ukázala, že obyvatelé do 150 metrů od provozovny měli oproti lidem žijícím 6,4 až 8 kilometrů daleko o 14 procent vyšší odhadované riziko. U případů provázených potížemi s chůzí a pohyblivostí činil rozdíl až 23 procent. Autoři upozorňují zejména na možnou kontaminaci okolí rozpouštědly, jako je trichlorethylen. Studie však prokazuje pouze souvislost, nikoli přímou příčinu, a její výsledky omezuje nedostatek údajů o skutečném používání chemikálií v jednotlivých provozovnách.

Výzkumy spojují Parkinsonovu nemoc se změnami střevního mikrobiomu, které se mohou projevit zácpou a poruchami spánku dlouho před neurologickou diagnózou. Studie napříč několika zeměmi zjistila narušení bakteriálních drah vytvářejících vitaminy B2 a B7, což může oslabovat ochrannou střevní bariéru a podporovat zánět. Japonští vědci proto navrhují prověřit cílené doplňování riboflavinu a biotinu. Dvě menší kontrolované studie v Belgii a Číně zároveň naznačily, že transplantace střevní mikrobioty od zdravých dárců může zlepšit motorické potíže i zácpu. Dosavadní výsledky jsou slibné, ale k potvrzení bezpečnosti a dlouhodobého účinku jsou nutné rozsáhlejší klinické zkoušky.

Studie z Texaské A&M univerzity zkoumala vliv viru Theiler's Murine Encephalomyelitis Virus (TMEV) na mozkové neurony u myší. Virus ničí dopamin-produkující neurony, což vede k problémům s motorikou podobným Parkinsonově nemoci. Navzdory eliminaci viru zůstaly tyto problémy přetrvávající. Tato zjištění podporují teorii, že virové infekce mohou hrát roli v rozvoji Parkinsonovy nemoci. Výzkum by mohl přispět k vývoji nových léčebných metod.

Nová studie naznačuje, že jednoduchý krevní test by mohl včas odhalit Parkinsonovu nemoc. Výzkumníci objevili biomarkery v krvi, jež ukazují na procesy opravy DNA a stresu buněk u pacientů v raném stadiu nemoci. Tento objev by mohl vést k vývoji levných screeningových testů. Studie sledovala genovou expresi u kontrolní skupiny a u pacientů s raným a rozvinutým Parkinsonem, přičemž identifikovala rozdíly s vysokou přesností. Testování by mohlo být zavedeno za pět let, což by významně zlepšilo včasné odhalování nemoci a možnosti léčby.

Studie vedená vědci z univerzity v Novém Mexiku naznačuje, že krátkodobé zvýšení hladiny oxidu uhličitého v krvi může pomoci odstranit toxické odpadní látky z mozku. Tento proces, nazývaný intermitentní hyperkapnie, prokázal zlepšení toku mozkomíšního moku jak u zdravých jedinců, tak u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Experimenty ukazují, že změny hladiny CO₂ mohou stimulovat glymfový systém, čímž dochází k lepšímu vylučování odpadu z mozku. Tento přístup by mohl mít potenciál jako terapeutická metoda pro neurologická onemocnění, jako je Parkinsonova a Alzheimerova nemoc. Výsledky, publikované v časopise NPJ Parkinson's, naznačují možnost, že i techniky jako jóga nebo tai chi by mohly mít podobný účinek na promývání mozku.

Vědci zkoumají souvislost mezi střevními bakteriemi a Parkinsonovou nemocí. Studie naznačuje, že nedostatek vitamínů B2 a B7 může ovlivňovat tuto nemoc, což otevírá možnosti jednoduché léčby pomocí doplňků stravy. Analýzou vzorků od pacientů vědci zjistili, že změny ve složení střevních bakterií mohou snižovat produkci těchto vitamínů. Oslabení střevní bariéry, ke kterému dochází, může zvyšovat průchodnost střev pro toxiny, což může přispívat k prohloubení příznaků Parkinsonovy nemoci. Studie navrhuje, že suplementace vitamíny B společně s úpravou stravy by mohly potenciálně pomáhat v léčbě této nemoci.

Vědci zjistili, že protein na povrchu mozkových buněk, známý jako Aplp1, přispívá k šíření Parkinsonovy choroby v mozku. Objevení spojení mezi proteiny Aplp1 a Lag3 otevírá nové možnosti pro léčbu. Již schválený lék na rakovinu, zaměřený na protein Lag3, dokáže tento proces u myší zastavit. To naznačuje, že léčba Parkinsonovy nemoci by mohla být již k dispozici. Studie ukazuje, že ovlivnění interakce mezi Aplp1 a Lag3 může značně zpomalit progresi neurodegenerativních onemocnění.

Syndrom neklidných nohou (RLS) může naznačovat vyšší riziko vzniku Parkinsonovy nemoci. Studie z Jižní Koreje ukázala, že lidé s RLS, kteří neužívají agonisty dopaminu, mají vyšší pravděpodobnost rozvoje Parkinsonovy choroby. Naopak ti, kteří jsou touto léčbou někdy léčeni, toto riziko snižují. Výzkum zjišťuje, že mezi RLS a Parkinsonovou nemocí existuje komplexní souvislost, která zahrnuje více faktorů, jako je špatný spánek nebo nedostatek železa. Přestože přesná příčina spojení není jasná, studie přispívá k pochopení patofyziologie obou chorob a možnosti vývoje účinnějších léčebných metod.