léčba

Vědci z Northwestern University vyvinuli injekční nanomateriál nazvaný IKVAV-PA, který slibuje ochranu mozku po mrtvici. Tento materiál testovaný na myším modelu ischemické mrtvice ukázal schopnost snížit poškození mozkové tkáně a záněty. Léčba využívá systémové dodání peptidů přezdívaných 'tančící molekuly', což umožňuje jejich rychlé a nenáročné podání. Výzkum zdůrazňuje možnost využití této inovace i při léčbě dalších neurologických onemocnění. Další testy jsou nutné k ověření účinnosti a bezpečnosti u lidí, ale tato terapie by mohla výrazně snížit dlouhodobé následky mrtvice.

Nový kandidát na lék jménem P7C3-A20 obnovil kognitivní funkce u myší s Alzheimerovou chorobou. Výzkumníci z USA zjistili, že lék zastavil poškození mozkových buněk, snížil zánět a obnovil ochrannou bariéru mozku. Studie prokázala, že obnovení rovnováhy molekuly NAD+ v mozku vedlo k funkčnímu zotavení myší. Lék se osvědčil u dvou různých modelů Alzheimerovy choroby, což naznačuje možnost obnovení funkce mozku i u lidí. Přesto bude třeba dalších studií a klinických zkoušek, aby bylo možné posoudit jeho účinnost u lidských pacientů.

Vědci objevili nový způsob boje proti rakovině v bakteriích ve střevě japonské rosničky. Jedna ze zkoumaných bakterií, Ewingella americana, dokázala kompletně zmenšit nádory u myší a neměla vážné vedlejší účinky. Zjistilo se, že tato bakterie nejen napadá nádorové buňky, ale také posiluje imunitní systém. První testy ukázaly, že E. americana může být bezpečná a efektivnější než některé současné terapie. Přesto bude zapotřebí více výzkumu, aby bylo možné ověřit její účinnost u lidí.

Tento měsíc byl zveřejněn případ německého pacienta, označován jako Berlin 2, který zůstal v remisi HIV šest let po transplantaci kmenových buněk. Tento pacient obdržel buňky s jednou kopií mutace CCR5 Δ32, která nabízí odolnost vůči HIV. Oproti dřívějším příkladům s dvojitou mutací to naznačuje, že ne všechny případy remise vyžadují dvojí kopii této mutace. Úspěšné případy mohou pomoci najít cesty k léčbě HIV, které by tento odolný virus dokázaly účinně eliminovat. Výzkum se nyní soustředí na možnosti farmaceutických zásahů a genetické úpravy, které by mohly napodobit účinky této terapie. Výsledky jsou publikovány v časopise Nature.

Nový výzkum naznačuje, že gen MC1R, spojený s červenými vlasy, hraje významnou roli v procesu hojení ran. Tato molekula by mohla být klíčová pro řešení chronického zánětu v ranách, které se nehojí. Studie ukázala, že stimulace MC1R vede k zlepšení hojení a snížení zánětu. Tento objev by mohl vést k vývoji nových léčebných metod, jako jsou mastí nebo gely, které by pacienti mohli aplikovat sami. Výzkum poskytuje novou naději pro léčbu ran, které postihují miliony lidí po celém světě.

Nový hybridní přístup k léčbě cukrovky 1. typu u myší prokázal vysokou účinnost, když tuto chorobu u prediabetických zvířat zcela zabránil a u nemocných zvrátil. Metoda kombinuje buňky imunitního systému z myši pacienta i dárce, což zajišťuje dlouhodobou harmonii bez potřeby imunosupresivních léků. Tým ze Stanfordu doufá, že tato strategie by mohla být účinná i u lidí a pomoci při dalších transplantacích. Studie ukazuje, že vytvoření hybridního imunitního systému může zabránit destrukci inzulín produkujících buněk. Výsledky přinášejí naději na pokrok v léčení cukrovky a potenciální aplikaci na jiné autoimunitní choroby.

Nová klinická studie prokázala, že lék enlicitide decanoate dokáže snížit hladinu 'špatného' cholesterolu o téměř 60 %. Testy probíhaly na lidech s dědičnou formou hypercholesterolémie, kteří užívali standardní léky bez patřičného účinku. Lék byl podáván formou tablety a ukázal se jako účinný a dobře tolerovaný. Během 52 týdnů se prokázaly pozitivní výsledky bez výrazných vedlejších účinků. Výzkum naznačuje, že léčba by mohla snižovat riziko srdečních a mozkových příhod, očekává se však další testování.

Nová chemická sloučenina slibuje potenciální léčbu Alzheimerovy choroby. V pokusech na potkanech dokázala obnovit normální hladiny mědi v mozku a snížit neurozáněty a oxidační stres. Spekulace o vlivu nahromadění mědi na tvorbu beta-amyloidových plaků vedly k vývoji této sloučeniny. Nejvýznamnější kandidát, L10, vykázal minimální toxicitu a zlepšil prostorovou paměť. Nyní se plánují klinické testy na lidech, které by mohly přinést zlepšení pro miliony pacientů s touto chorobou.

Vědci z Univerzity Missouri objevili dvě molekuly, agmatin a thiamin, které hrají klíčovou roli v ochraně proti poškození zraku způsobenému glaukomem. Tyto molekuly mohou sloužit jako biomarkery pro včasnou detekci onemocnění, což umožní dřívější preventivní opatření. Zvýšení hladiny těchto látek snížilo zánět a chránilo nervové buňky sítnice u myší. Výzkum naznačuje, že by agmatin a thiamin mohly být použity i jako imunomodulační nebo neuroprotektivní léky. Další studie jsou však nezbytné k potvrzení jejich účinnosti u lidí.

Vědci dlouhodobě cílí na proteinové shluky v mozku jako způsob léčby Alzheimerovy choroby, ale nedávná studie ukazuje, že jejich odstranění neobnovuje klíčové mozkové funkce. Výzkum z Osacké metropolitní univerzity v Japonsku zjistil, že nový lék lecanemab snižuje úrovně amyloid-beta, ale neobnovuje glymfaticý systém zodpovědný za odstraňování odpadních látek. Studie byla provedena na malém vzorku 13 lidí a naznačuje, že lecanemab může zpomalit postup Alzheimerovy nemoci, zejména pokud je použit v raném stádiu. Výzkumníci chtějí dále zkoumat vliv léku ve vztahu k věku a stádiu choroby, aby zjistili nejlepší způsob léčby.