léčba

Studie na potkanech a geneticky upravených zebřičkách naznačuje, že amlodipin, běžně užívaný lék na vysoký krevní tlak, by mohl tlumit některé projevy ADHD. U zvířat snížil hyperaktivitu a impulzivitu, přičemž v jednom srovnání měl na impulzivní chování podobný účinek jako methylfenidát. Analýza dat britské biobanky také ukázala souvislost mezi užíváním amlodipinu a nižším výskytem výkyvů nálady či rizikového chování, nelze z ní však vyvozovat příčinný vztah. Výsledky zatím neprokazují účinnost u lidí a vyžadují klinické studie. Amlodipin má známý bezpečnostní profil, ale může způsobovat například únavu, nevolnost nebo podráždění dásní.

Experimentální léčba s využitím niklosamidu, běžně podávaného proti tasemnicím, snížila u myší velikost i počet ložisek podobných endometrióze a zmírnila jejich zvýšenou citlivost na bolest. Vědci lék navázali na molekulární nosič, který jej cílí na určité imunitní buňky zvané makrofágy, jež mohou podporovat zánět a růst ložisek. Při hodnocení dva týdny po jediné injekci neměla zjistitelná ložiska zhruba polovina léčených zvířat. Výzkum je však zatím v předklinické fázi, zahrnoval malé skupiny myší a neprokazuje bezpečnost, dlouhodobý účinek ani účinnost u lidí. Autoři upozorňují, že cesta ke klinickým zkouškám a případnému využití v praxi bude ještě dlouhá.

Italští vědci testovali u geneticky upravených myší nosní sprej s extracelulárními váčky získanými z buněk lidské placenty. Po šesti měsících léčby měly myši lepší výsledky v testech paměti a rozpoznávání objektů, méně amyloidu beta v hipokampu a slabší známky zánětu mozku. Částice se dostaly do oblastí hipokampu a působily na neurony i mikroglie; léčba zároveň podpořila bílkoviny spojené s neuroplasticitou. V laboratorně vytvořených neuronech od pacientů se sporadickou Alzheimerovou chorobou se snížilo poškození buněk. Jde však o předklinický výzkum na zvířatech a buněčných modelech, takže účinnost ani bezpečnost pro lidi zatím nejsou prokázány.

Americké neurologické a odborné společnosti aktualizovaly doporučení pro prevenci migrény. Preventivní léčbu nově radí nabídnout už lidem se čtyřmi či více středně těžkými až těžkými bolestmi hlavy nebo záchvaty migrény měsíčně, případně při výrazném omezení běžného fungování. Mezi léky první volby zařadily přípravky zaměřené na CGRP, které byly vyvinuty přímo pro prevenci migrény. U chronické migrény doporučení zahrnují také botulotoxin. Cílem změn je omezit přechod epizodické migrény do chronické formy a rozšířit pacientům přístup k účinné léčbě.

Studie mezi 80 pacienty ve věku 10 až 18 let naznačuje, že dulaglutid podávaný jednou týdně může u diabetu spojeného s transfuzně závislou beta-talasemií fungovat lépe než každodenní inzulin. Po 24 týdnech měli účastníci léčení přípravkem GLP-1 stabilnější hladinu cukru v krvi, nižší průměrnou glykemii a více času v cílovém rozmezí. Na rozdíl od inzulinové skupiny výrazně nepřibírali a objevily se i náznaky snížení přetížení organismu železem. Tento typ diabetu vzniká po poškození slinivky nadbytkem železa v důsledku opakovaných transfuzí. Autoři upozorňují, že výsledky je nutné potvrdit ve větších a dlouhodobějších studiích.

Rozsáhlý přehled 77 metaanalýz v časopise The BMJ srovnal účinnost léčby bipolární poruchy v depresivní, manické i udržovací fázi. Při depresi měly podle důkazů nejvyrovnanější výsledky kariprazin, lurasidon, olanzapin a quetiapin, zatímco u mánie výrazně pomáhaly zejména haloperidol a risperidon. Pro dlouhodobou prevenci epizod se jako účinný doplněk běžné medikace ukázala skupinová psychoedukace; přínosy vykazovala také kognitivně-behaviorální terapie. Autoři vytvořili průběžně aktualizovaný online nástroj, který má lékařům a pacientům usnadnit společné rozhodování s ohledem na účinnost, nežádoucí účinky a individuální preference. Výsledky populačních studií však nenahrazují osobní posouzení léčby odborníkem.

Studie ukazuje, že lék KCL-286, původně určený k léčbě poranění míchy, může mít potenciál při léčbě Alzheimerovy nemoci. U myší s geneticky indikovanými příznaky této nemoci se po podávání léku zlepšila oprava DNA a snížil zánět v mozku. Výzkum zdůrazňuje, že KCL-286 nejen zmírňuje symptomy, ale také modifikuje samotný postup onemocnění. Lék aktivuje nervový růst a výrazně posiluje expresi BRCA1, což napomáhá opravě DNA. Tento přístup by mohl zkrátit tradiční dobu potřebnou pro vývoj nových léků.

Deprese postihuje více než 300 milionů lidí a pro některé z nich jsou běžné terapie neúčinné. Klinická studie naznačuje, že implantace zařízení pro stimulaci bloudivého nervu může trvale zlepšit stavy pacientů s těžkou, odolnou depresí. Výzkum ukazuje, že až 69 % účastníků zaznamenalo zlepšení po 12 měsících a většina si tyto výsledky udržela i po dvou letech. Studie zahrnovala přes 490 pacientů, kteří selhali v průměru v 13 předchozích terapiích. Výsledky naznačují, že i částečné zlepšení může být významné a dlouhotrvající. Financování poskytla společnost vyrábějící zařízení, což může ovlivnit interpretaci výsledků.

Pankreatická duktální adenokarcinom je obtížná na léčbu kvůli mutacím v genu KRAS, které podporují rychlé dělení buněk. Výzkumníkům z Florida A&M University se podařilo nalézt způsob, jak tento problém obejít použitím polyisoprenylovaných cysteinyl amidových inhibitorů (PCAIs). V laboratorních testech PCAIs účinně narušily signály mutovaných KRAS, blokujíc přes 90 % šíření rakovinných buněk. Klíčová sloučenina NSL-YHJ-2-27 se ukázala jako nejúčinnější. Další výzkum je nutný pro ověření účinnosti a bezpečnosti těchto látek na živočišných modelech a případně i u lidí.

Tinnitus, neustálé pískání nebo bzučení v uších, postihuje miliony lidí bez osvědčené léčby. Studie naznačují, že psilocybin z halucinogenních hub by mohl pomoci redukovat tento problém. Vědci zjistili, že psilocybin ovlivňuje mozkové dráhy zpracovávající zvuky, což by mohlo zabránit mozku v vnímání neexistujících zvuků jako důležitých. Výzkum ukazuje, že tato látka může pomoci zlepšit rovnováhu neurotransmiterů v mozku spojenou s vnímáním. Zatímco výsledky nejsou konečné, představují slibnou cestu pro další zkoumání.