neurověda

Podnikatelský úspěch nemusí spočívat jen ve znalostech, ale možná i v mozku. Nový přístup kombinuje neurovědu a podnikání, aby podpořil klíčové dovednosti jako zaměření a kognitivní flexibilitu. Studie ukazují, že elektroencefalografie (EEG) může odhalit mentální stavy spojené s podnikáním. Zjištění naznačují, že lidé s vyšší podnikatelskou orientací mají odlišné vzorce neuronální aktivity při emocionálních rozhodnutích. Nové metody zahrnující trénink mozku mohou posílit kognitivní funkce důležité pro úspěch v podnikání. Tento přístup slibuje zlepšení nejen ve třídách, ale i v reálném světě.

Nová studie naznačuje, že malá populace nervových buněk, známá jako typ-I nNOS neurony, má klíčový vliv na průtok krve a neuronovou aktivitu v mozku. Vědci z Pennsylvánské státní univerzity odstranili tyto neurony z mozků myší a zaznamenali pokles krevního toku, slabší mozkou synchronizaci a snížení delta vln, spojených se spánkem. Tento jev naznačuje, že nNOS neurony hrají důležitou roli ve spánkovém cyklu a že jejich ztráta může přispět k neurodegenerativním nemocem, jako je Alzheimerova choroba. Studie také upozorňuje, že stres a jiné faktory ovlivňující tyto buňky mohou představovat riziko pro zdraví mozku.

Ztráta čichu může být předzvěstí Parkinsonovy choroby, protože tento příznak se objevuje roky před dalšími symptomy. Když začnou typické příznaky Parkinsona, je už poškodeno více než polovina neuronů produkujících dopamin. Rozpoznání ztráty čichu by mohlo sloužit jako biomarker pro včasnou diagnózu a efektivnější léčbu. Ztráta čichu se objevuje až u 90 % pacientů s Parkinsonem. Problémem zůstává, že tento příznak není exkluzivní pro Parkinsonovu chorobu, což ztěžuje jeho využití jako jednoznačného ukazatele.

Nová studie naznačuje, že autismus a schizofrenie jsou úzce spjaty s tím, co činí lidi inteligentními. Výzkumníci zjistili, že některé genetické změny, které formovaly lidský mozek, také zvýšily šance na rozvoj autistických a schizofrenních rysů. V rámci studie byly analyzovány RNA vzorky z šesti druhů savců a odhalily, že neokortikální neurony u lidí se vyvíjely rychleji než u jiných primátů. Tyto genetické změny, ačkoliv zvyšují pravděpodobnost neurovývojových stavů, mohly také posílit schopnosti lidského jazyka a myšlení. Studie podpořila domněnku, že evoluční selekce lidských specifických znaků mohla přispět k vyšší prevalenci autismu u lidí.

Výzkumy naznačují, že nejstarší části mozku mohou být klíčové pro základní formy vědomí. Tradiční pohled na to, že mozková kůra je centrálním místem vědomí, byl zpochybněn novými zjištěními, která ukazují důležitost subkortexu a dokonce i mozečku. Studie u zvířat a lidí ukazují, že i bez neokortexu mohou savci projevovat emoce, učit se a vykonávat složité úkoly. To otevírá nové otázky v oblasti péče o pacienty a práv zvířat, neboť vědomí může být rozšířenější, než jsme se domnívali.