anestézie

Studie v časopise Nature Neuroscience porovnala mozkovou aktivitu šesti živočišných druhů během bdění a celkové anestezie, od lidí a primátů po ryby a hlístice. Ve všech případech se objevily obdobné změny: jednotlivé oblasti nervové soustavy zůstávaly aktivní, ale hůře spolu koordinovaly činnost. Aktivita byla také v čase méně předvídatelná a ztrácela schopnost vytvářet souvislé vzorce. Výsledky naznačují, že anestetika nevypínají mozek jako celek, nýbrž prostorově a časově tříští přenos a integraci informací. Podobnost napříč zhruba 700 miliony let evoluce může přispět k objasnění mechanismů vědomí i účinků celkové anestezie.

Britská studie s více než 47 000 pacienty naznačuje, že užívání léků ze skupiny GLP-1, mezi něž patří Ozempic, Wegovy či Mounjaro, souvisí s výrazně vyšším rizikem návratu obsahu žaludku při zákrocích v anestezii. U uživatelů těchto přípravků připadal výskyt aspirace nebo regurgitace na jednoho ze 71 pacientů, zatímco u ostatních na jednoho z 802. Riziko je sice absolutně nízké, vdechnutí žaludečního obsahu však může poškodit plíce nebo ucpat dýchací cesty. Autoři upozorňují, že výsledky mohou částečně ovlivňovat také obezita a cukrovka. Vysazení léků krátce před výkonem nemusí kvůli jejich dlouhému účinku problém vyřešit a může zhoršit kontrolu hladiny cukru v krvi. Pacienti by proto měli o jejich užívání vždy informovat anesteziologa.

Studie na myších ukázala, že ketaminová anestezie během následného zotavování podporuje přestavbu mozkových spojů u samic, nikoli u samců. Klíčovou úlohu sehrály mikroglie, imunitní buňky mozku, které po podání ketaminu častěji navazovaly kontakt s neurony a podpořily tvorbu synapsí. Mechanismus zřejmě souvisí se vzestupem hormonu kortikosteronu a aktivací genu Fkbp5 v mikroglích samic. Potlačení tohoto genu či souvisejícího proteinu účinek zablokovalo. Autoři zdůrazňují, že výsledky z myší nelze přímo přenášet na lidi, ale mohou pomoci objasnit rozdíly mezi pohlavími při působení ketaminu v anestezii i léčbě deprese.

Nový výzkum ukazuje, že mozek pod celkovou anestézií může zpracovávat jazyk a rozpoznávat zvuky. Studie, provedená na pacientech podstupujících operaci epilepsie, odhalila, že hippocampus může reagovat na různé zvuky, i když pacienti jsou v bezvědomí. Výzkumníci použili mikroelektrody k měření aktivity jednotlivých neuronů a zjistili, že mozek je schopen rozlišovat mezi různými tóny a zpracovávat jazyk v reálném čase. Toto zjištění naznačuje, že některé schopnosti zpracování mohou probíhat i bez vědomého stavu. Výzkum otevírá nové otázky o tom, co mozek vykonává během stavu bezvědomí.