ketamin

Studie publikovaná v časopise Nature Structural & Molecular Biology přinesla strukturální důkaz, že ketamin se přímo váže na lidské opioidní receptory mu a kappa. V laboratorních testech je částečně aktivoval, přičemž kryoelektronová mikroskopie zachytila látku v jejich hlavním vazebném místě. U myší blokování opioidních receptorů odstranilo analgetický účinek ketaminu, což naznačuje jejich význam pro tlumení bolesti. Ketamin nadále působí také přes NMDA receptory a jeho účinky proto nejspíš vyplývají ze souběhu více mechanismů. Není zatím jasné, zda opioidní aktivita vysvětluje i antidepresivní působení; poznatky by však mohly pomoci vyvinout bezpečnější varianty léku s nižším rizikem zneužívání.

Studie na myších ukázala, že ketaminová anestezie během následného zotavování podporuje přestavbu mozkových spojů u samic, nikoli u samců. Klíčovou úlohu sehrály mikroglie, imunitní buňky mozku, které po podání ketaminu častěji navazovaly kontakt s neurony a podpořily tvorbu synapsí. Mechanismus zřejmě souvisí se vzestupem hormonu kortikosteronu a aktivací genu Fkbp5 v mikroglích samic. Potlačení tohoto genu či souvisejícího proteinu účinek zablokovalo. Autoři zdůrazňují, že výsledky z myší nelze přímo přenášet na lidi, ale mohou pomoci objasnit rozdíly mezi pohlavími při působení ketaminu v anestezii i léčbě deprese.