pesticidy

Nová studie naznačuje, že vystavení syntetickým chemikáliím, jako je vinclozolin, může ovlivnit zdraví až 20 generací. Výzkum na potkanech ukázal, že zdravotní problémy se dědí a mohou se časem zhoršovat. Studie má významné důsledky pro lidstvo, jelikož může objasnit nárůst chronických onemocnění a potenciálně vést k novým léčebným přístupům založeným na epigenetice. Vědci zdůrazňují, že tento problém nelze ignorovat a je nutno přejít k preventivní medicíně, která by mohla oddálit nebo dokonce zabránit rozvoji nemocí. Z výsledků vyplývá, že i u lidí může být podobně dědičné zdraví ovlivněno expozicí pesticidům.

Dlouhodobé vystavení pesticidu chlorpyrifosu, používanému na farmách v USA, výrazně zvyšuje riziko rozvoje Parkinsonovy choroby. Studie vedená vědci z Kalifornské univerzity v Los Angeles prokázala, že lidé s vysokou expozicí mají až 2,7krát vyšší šanci na onemocnění. Výzkum na zvířecích modelech naznačil, že chlorpyrifos způsobuje specifické poškození mozku a poruchy pohybu. Chlorpyrifos narušuje buněčné procesy, což může hrát roli v poškození mozku související s Parkinsonovou chorobou. Pesticid byl již zakázán v EU a jeho užití je v USA omezeno, ale stále se aplikuje na mnoha místech.

V Kalifornii bylo nalezeno maso divočáků s šokujícím neonově modrým zabarvením, což vedlo k vydání varování o možné kontaminaci. Místní úřady zjistily, že příčinou je otrava rodenticidy, konkrétně chemickou sloučeninou difacinon, která je známá svou modrou barvou. Tento jed, používaný v zemědělství jako antikoagulant, způsobil vážné problémy nejen divočákům, ale také jiným predátorům, kteří zkonzumovali otrávené zvíře. Výskyt modré barvy postihuje hlavně tuk, přičemž ostatní tkáně zůstávají normálně zbarvené. Situace zdůrazňuje nutnost opatrného používání pesticidů, aby se zabránilo nechtěnému ovlivnění necílové zvěře.