pesticidy

Laboratorní myši po tří týdenní expozici pesticidu rotenonu vykazovaly zpomalený pohyb, horší rovnováhu a známky úzkostného chování. Bez následné léčby se jejich stav postupně zlepšoval: po zhruba čtyřech měsících se vyrovnal pohyb a po roce byly výsledky testů srovnatelné s kontrolní skupinou stejného věku. V mozku se nejprve snížil počet buněk rozpoznaných jako dopaminové, celkový počet neuronů však zůstal zachován, což naznačuje dočasnou ztrátu jejich funkční identity spíše než odumření. Autoři zkoumají, zda za obnovou stojí změny propojení neuronů nebo jejich metabolismu. Studie se týkala jen malého počtu samců myší a její výsledky nelze přímo přenášet na lidi ani vykládat jako důkaz bezpečnosti pesticidů.

V roce 2025 objevili lovci v Kalifornii modrou tkáň u divokých prasat, což vyvolalo varování před možnou kontaminací. Vyšetřování odhalilo, že za výraznou barevnou změnou stojí otrava jedovatým diphacinonem, který se používá jako rodenticid. Tento chemický prostředek, barvený pro identifikaci, byl výrazně omezen v Kalifornii od roku 2024. Diphacinon může kontaminovat zvířata i jejich konzumenty, přičemž toxin zůstává aktivní v jejich tkáních. Kvůli vedlejším účinkům na ekosystém se doporučuje omezení chemických pesticidů a aplikace bezpečnějších alternativních metod.

Nová studie naznačuje, že vystavení syntetickým chemikáliím, jako je vinclozolin, může ovlivnit zdraví až 20 generací. Výzkum na potkanech ukázal, že zdravotní problémy se dědí a mohou se časem zhoršovat. Studie má významné důsledky pro lidstvo, jelikož může objasnit nárůst chronických onemocnění a potenciálně vést k novým léčebným přístupům založeným na epigenetice. Vědci zdůrazňují, že tento problém nelze ignorovat a je nutno přejít k preventivní medicíně, která by mohla oddálit nebo dokonce zabránit rozvoji nemocí. Z výsledků vyplývá, že i u lidí může být podobně dědičné zdraví ovlivněno expozicí pesticidům.

Dlouhodobé vystavení pesticidu chlorpyrifosu, používanému na farmách v USA, výrazně zvyšuje riziko rozvoje Parkinsonovy choroby. Studie vedená vědci z Kalifornské univerzity v Los Angeles prokázala, že lidé s vysokou expozicí mají až 2,7krát vyšší šanci na onemocnění. Výzkum na zvířecích modelech naznačil, že chlorpyrifos způsobuje specifické poškození mozku a poruchy pohybu. Chlorpyrifos narušuje buněčné procesy, což může hrát roli v poškození mozku související s Parkinsonovou chorobou. Pesticid byl již zakázán v EU a jeho užití je v USA omezeno, ale stále se aplikuje na mnoha místech.

V Kalifornii bylo nalezeno maso divočáků s šokujícím neonově modrým zabarvením, což vedlo k vydání varování o možné kontaminaci. Místní úřady zjistily, že příčinou je otrava rodenticidy, konkrétně chemickou sloučeninou difacinon, která je známá svou modrou barvou. Tento jed, používaný v zemědělství jako antikoagulant, způsobil vážné problémy nejen divočákům, ale také jiným predátorům, kteří zkonzumovali otrávené zvíře. Výskyt modré barvy postihuje hlavně tuk, přičemž ostatní tkáně zůstávají normálně zbarvené. Situace zdůrazňuje nutnost opatrného používání pesticidů, aby se zabránilo nechtěnému ovlivnění necílové zvěře.