objevy

Tři vědci získali Nobelovu cenu za chemii 2025 za objev nové molekulární architektury, známé jako metal-organické sítě (Mofs). Susumu Kitagawa, Richard Robson a Omar M. Yaghi byli oceněni za jejich přínos k rozvoji Mofs, které mají mikroskopické dutiny. Tyto materiály umožňují pokročilé aplikace v zelené technologii, jako je zachycování CO₂ a získávání vody z pouštního vzduchu. Díky těmto vlastnostem mohou Mofs ukládat plyny s vysokou hustotou a působit jako katalyzátory pro chemické reakce. Mofs mají potenciál pro různé aplikace včetně baterií a senzorů chemikálií.

Vědci analyzují druhý největší diamant světa, Motswedi, a zkoumají jeho potenciální hodnotu pro prodej. Genetická analýza odhalila tajemství dlouhověkosti u ženy, která žila 117 let, a její unikátní genové varianty. Nový výzkum odhalil, že vývoj prstů u lidí možná souvisí se strukturami rybího těla. Významný objev molekuly AP503 by mohl vést k novým terapiím osteoporózy. Studie naznačuje, že nízké dávky aspirinu mohou snižovat riziko návratu kolorektálního karcinomu po léčbě.

Současná vědecká zjištění přinesla řadu překvapení. Slunce se chová nečekaně aktivně a vědci z NASA stále pátrají po důvodu. Po šedesáti letech bylo objasněno, že lék na diabetes metformin působí přímo na mozek. V jihovýchodní Asii byly objeveny nejstarší mumie, staré až 12 000 let, které překonávají věkem i mumie Chinchorro. Studie Parkinsonovy choroby naznačuje, že nemoc může být způsobena únavou neuronů. V Mongolsku se podařilo objevit dobře zachovalou lebku dinosaura Zavacephale rinpoche.