paleontologie

Analýza starověké DNA fosilií druhu Miracinonyx trumani ukázala, že takzvaný americký gepard nebyl blízkým příbuzným afrického geparda, ale sesterským druhem dnešní pumy. Podobnost s gepardem vznikla nezávislým vývojem: štíhlé tělo a dlouhé končetiny mu pomáhaly při rychlém běhu. Vědci potvrdili výskyt druhu od severu USA až po kanadský Yukon, tedy v mnohem větším areálu, než se dosud předpokládalo. Severní populace se podle izotopů živila hlavně rybami, například lososy, a mohla se přizpůsobit extrémním světelným cyklům Arktidy. Druh ubýval postupně s klimatickými změnami na konci pleistocénu.

Fosilie z Texasu, která byla po desetiletí považována za mládě korýše, patří podle nové studie novému druhu raného hmyzu Chosha praecursor. Živočich starý asi 324 milionů let měl neobvyklých 24 končetin ve tvaru pádel a zadeček připomínající korýše. Podrobnosti odhalilo zobrazení v křížově polarizovaném světle, jež snížilo odlesky na tmavém otisku ve skále. Nález naznačuje, že někteří raní předkové hmyzu žili částečně ve vodě a částečně na souši. Spolu s dalšími fosiliemi pomáhá zaplnit významnou mezeru ve fosilním záznamu šestinohých a upřesňuje přechod členovců z vody na pevninu.

Vyhynulý krokodýlovitý Purussaurus neivensis dorůstal asi sedmi metrů a vážil až 1 800 kilogramů, tedy přibližně jako osobní automobil. Nová studie vychází ze stop po zubech na čtyřech fosiliích kopytníků starých 10,5 až 16 milionů let, nalezených v dnešní Kolumbii. Stopy naznačují, že tento obří predátor napadal i býložravce o hmotnosti přesahující tunu. V miocenní Jižní Americe patřil podle vědců k nejvýznamnějším lovcům velké kořisti a mohl drtit lebky silou skusu srovnatelnou či vyšší než u tyranosaura. Zbytky jeho úlovků pak využívali další živočichové, zatímco predátor přenášel živiny mezi souší a vodními ekosystémy.

Paleontologové na plošině Abú Tartúr v Egyptě našli 14 dalších fosilních žraločích zubů v usazeninách souvrství Duwi, které bylo před desítkami milionů let dnem moře Tethys. Nálezy představují pět druhů, čímž celkový počet známých druhů z lokality vzrostl nejméně na sedm. Dva druhy byly dosud neznámé z Egypta a jeden z nich, Scapanorhynchus cf. raphiodon, může být prvním nálezem svého druhu v Africe i jeho nejmladším známým výskytem. Rozmanité tvary zubů ukazují na žraloky obsazující různé ekologické niky v produktivním mořském prostředí. Vědci spojují někdejší hojnost života s výstupem hlubinných vod bohatých na živiny, ale upozorňují, že zuby se nahromadily v delším čase a nepocházejí nutně od žraloků žijících současně.

Analýza více než 3 700 obratlů šavlozubého predátora Smilodon fatalis z dehtových jam La Brea odhalila četné známky nemocí, zranění a vrozených vad. Vědci popsali přes 200 vývojových deformací obratlů, desítky srůstů a také nálezy odpovídající nádorům míšních nervů. Takové potíže mohly zhoršovat pohyb i schopnost lovit, což by oslabeným zvířatům komplikovalo přežití na konci poslední doby ledové před zhruba 12 000 lety. Autoři soudí, že vysoký výskyt vad může naznačovat příbuzenské křížení v ubývající populaci, přímý důkaz však bez DNA získat nelze. Studie zároveň připomíná zdravotní rizika, jimž čelí malé a izolované populace živočichů i dnes.

Nová přehledová studie naznačuje, že k takzvané kambrické explozi před asi 540 miliony let mohlo vedle kyslíku a dalších vlivů přispět i šíření živočišných výkalů. Rostoucí množství organismů s trávicím traktem dopravovalo organickou hmotu a živiny z povrchových vod do větších hloubek, kde je mohly využít další formy života. Badatelé zkoumali koprolity neboli zkamenělé výkaly, jejichž rozmanitost a velikost se v průběhu kambria zvyšovaly spolu s velikostí živočichů. Vývoj účinnějšího trávení a pestřejších potravních strategií tak podle autorů mohl vytvořit zpětnou vazbu, která urychlila rozvoj mořských ekosystémů.

V Číně byly nalezeny mikroskopické úlomky jantaru staré 385 milionů let, což je o 65 milionů let více než dosavadní rekord. Tento objev mění pohled na evoluci rostlin, protože jantar pochází z období před vznikem semenných rostlin. Dříve než hmyz začal významně poškozovat rostliny, byly už v ekosystémech přítomné další hrozby, které mohly podporovat vývoj pryskyřice. Tento jantar byl nalezen v uhelné vrstvě, což naznačuje, že původní prostředí bylo vlhké a bohaté na organické látky. Vědci použili různé chemické testy k potvrzení, že jde o pravý jantar. Přesto může být objeveno ještě starší jantarové nálezy, pokud budou podrobeny správným analýzám.

V muzeích byly objeveny první známé fosilie mláďat Tyrannosaurus rex, které změní náš pohled na jejich dětství. Fosilie ukazují, že novorození tyrannosauři byli mnohem menší, než se dříve myslelo, velikosti kočky. Vědci zjistili, že tyrannosauři kladli velké množství vajec, což naznačuje, že jejich rodičovské strategie měly více společného s r-strategisty než dříve předpokládanými K-strategisty. Tyto nálezy také přibližují evoluční přechod mezi prehistorickými plazy a moderními ptáky.

V Thajsku byl objeven nový druh obřího dinosaura jménem Uragasaurus kalasinensis. Tento dlouhokrký sauropod patří do rodiny Mamenchisauridae a žil v jihovýchodní Asii před přechodem z období jury na křídu. Objev byl učiněn na základě jediné obratle nalezené v Phu Kradung Formation. Objev ukazuje na diverzitu mamenchisauridů v jihovýchodní Asii a rozšiřuje znalosti o jejich geografickém rozšíření. Studie byla publikována v časopise Scientific Reports.

Fosilie obřího megalodona, nalezená v roce 1978 v Dánsku, byla po desetiletí považována za ztracenou. Obří obratel o průměru 23 cm, znovuobjevený v roce 2017, potvrdil dosavadní odhady maximální velikosti tohoto prehistorického žraloka. Studie odhalila, že megalodon mohl dosáhnout délky až 24,3 metru. Nová analýza také poskytla důkazy o jeho pestré stravě, zahrnující různé druhy menších žraloků. Tento objev podtrhuje význam muzejních sbírek pro další výzkum.