paleontologie

V jeskyni na karibském ostrově Hispaniola byla objevena fosilizovaná čelist s pozůstatky včel, které si vytvořily domov v dutinách zubů. Čelist patrně patřila hlodavci, jehož zbytky přinesla do jeskyně sova. Nově popsaný druh včely Osnidum almontei využíval tyto prostory po několik generací, což ukazuje na jejich přizpůsobivost a věrnost konkrétním hnízdům. CT skeny odhalily, že včely využívaly každý dostupný prostor v usazeninách, včetně čelistí jiných živočichů. Výzkum tak poskytuje unikátní pohled na chování těchto včel.

Little Foot, jeden z nejslavnějších homininích fosilií, může představovat zcela nový druh. Tento exemplář, objevený v jeskyni Sterkfontein v Jižní Africe, byl dlouho označován jako součást rodu Australopithecus, ale jeho přesná druhová identifikace zůstává sporná. Nedávná studie navrhuje, že Little Foot nepatří ani k A. prometheus, ani k A. africanus, ale spíše k dosud neznámému druhu. Výzkumný tým porovnával anatomii Little Foot se známými fosiliemi a odhalil významné rozdíly. Výsledky podporují potřebu pečlivější taxonomie v evolučním výzkumu.

V bolivijském národním parku Torotoro bylo objeveno největší naleziště dinosauřích stop na světě s téměř 18 000 stopami. Tyto stopy se datují do doby před 70 miliony let a patří theropodům, což zahrnuje masožravé dinosaury i moderní ptáky. Lokalita byla kdysi břehem mělkého jezera, což vytvářelo ideální podmínky pro zachování stop. Paleontologové zaznamenali 16 600 tříprstých stop a 1 378 stop po plavání. Carreras Pampa je nyní považována za jedno z nejvýznamnějších nalezišť dinosauřích stop na světě díky jejich hojnosti a zachování.

Vědci objevili nový druh pterosaura nazvaný Bakiribu waridza ve zkamenělém zvratku dinosaura. Tento druh byl nalezen v Brazílii a má dlouhé, štětinovité zuby, které pravděpodobně sloužily k filtrování potravy z vody. V fosílii se také našly zbytky ryb, jež naznačují, že šlo o zvratky predátora, možná spinosaurida. Bakiribu je prvním takovým pterosaurem objeveným v Brazílii a pomáhá lépe porozumět evoluci těchto létajících plazů. Výzkum naznačuje fascinující interakce mezi pterosaury, rybami a jejich predátory.

Nový výzkum lebky tyrannosaurovi odhalil, že kosti z proslulého naleziště Hell Creek nepatřily mláděti Tyrannosaurus rex, nýbrž druhu Nanotyrannus. Nanotyrannus lancensis, přestože byl menší a lehčí než jeho slavnější příbuzní, ukazuje zdatnost v rychlosti a obratnosti. d Debaty o jeho zařazení probíhaly desítky let mezi paleontology. Výzkum vedený Lindsay Zanno potvrdil jeho samostatnost jako druhu pomocí analýzy růstových prstenců a anatomických prvků. Studie také identifikovala další podobný exemplář, Nanotyrannus lethaeus. Objev nabízí nový pohled na ekosystémy konce křídy a rozšířil poznání o vývoji mláďat T. Rexe.

V jižní Africe byly objeveny unikátní fosilizované stopy hyraxů, savců známých svou krátkou postavou a zvláštním chováním. Tyto stopy, staré až 126 000 let, vznikly při tahání jejich zadků po zemi a patří mezi první takové nálezy na světě. Výzkum potvrzuje, že tento jev, spolu s fosilizovanými výkaly a močovými ložisky, poskytuje cenné informace o životním prostředí této doby. Hyraxové, svým chováním a návyky, přepisují historii fosilních objevů a paleontologové zdůrazňují význam těchto nálezů pro pochopení minulosti.

V Argentině byl objeven nový druh dinosaura megaraptora pojmenovaný Joaquinraptor casali, který zřejmě lovil krokodýly. V ústní oblasti fosilie byl nalezen krokodýlí kost, která nese známky zubů, což naznačuje, že tvor mohl být sežrán během souboje. Tento megaraptor, dlouhý přes 7 metrů a vážící více než 1000 kilogramů, byl vrcholovým predátorem v oblasti bez tyranosaurů. Fosilie představuje jeden z nejkompletnějších nálezů megaraptora, přičemž vědci odhadují jeho stáří na 68 milionů let. Díky této objevené kombinaci je možné lépe pochopit evoluční roli megaraptorů v Patagonii.

V Anglii byl nalezen fosilní záznam malého předka dnešních ještěrů, hadů a tuatary, starého přes 240 milionů let. Tvor, pojmenovaný Agriodontosaurus helsbypetrae, měl velké trojúhelníkové zuby a žil v období středního triasu. Tato fosílie z Helsbyho pískovce nabízí nový pohled na evoluci lepidosaurů, jelikož její výjimečně dobře zachovalá kostra ukázala nečekané anatomické rysy. Vědci použili synchrotronové CT skeny k detailnímu prozkoumání a objevili, že lebka neměla zuby na patře, což je odlišné od toho, co se u prvních lepidosaurů očekávalo.