pravěk

Analýza starověké DNA fosilií druhu Miracinonyx trumani ukázala, že takzvaný americký gepard nebyl blízkým příbuzným afrického geparda, ale sesterským druhem dnešní pumy. Podobnost s gepardem vznikla nezávislým vývojem: štíhlé tělo a dlouhé končetiny mu pomáhaly při rychlém běhu. Vědci potvrdili výskyt druhu od severu USA až po kanadský Yukon, tedy v mnohem větším areálu, než se dosud předpokládalo. Severní populace se podle izotopů živila hlavně rybami, například lososy, a mohla se přizpůsobit extrémním světelným cyklům Arktidy. Druh ubýval postupně s klimatickými změnami na konci pleistocénu.

Archeologové v jeskyni Suder Vagnhus na ostrově Lilla Karlsö objevili ostatky mladé ženy a plodu, který byl podle kostí ve 32. až 34. týdnu vývoje. Nález může být starý přibližně 8 000 až 9 500 let a patřit mezi vzácné prehistorické pohřby, v nichž plod zůstal v těle matky. Ženě bylo pravděpodobně 14 až 19 let a zřejmě byla pohřbena schoulená na boku, což odpovídá tehdejším zvyklostem. V jeskyni se našly i úlomky kostí nejméně jednoho dítěte, takže místo mohlo sloužit k pohřbívání. Přesnější stáří mají určit radiokarbonové testy, analýza DNA by pak mohla potvrdit příbuznost ženy a plodu.

Na Aljašce byly nalezeny 14 000 let staré nástroje z mamutího klu a kamene, což posouvá pochopení osídlení Ameriky. Tyto nástroje připomínají výrobky kultury Clovis, která byla v minulosti považována za jednu z prvních v Severní Americe, datovanou kolem 13 000 let. Nové objevy v oblasti Tanana Valley naznačují, že existovali předkové této kultury migrující přes Beringijský pevninský most. Nástroje poskytují důkaz o využívání zdrojů a technologii a naznačují osídlení předků v méně zaledněných oblastech, odkud pokračovali na jih. Výzkum nabízí nový pohled na migraci a způsob života prvních obyvatel Aljašky.

Objevy z posledního jídla vlčí mláděte pocházejícího z doby před 14 400 lety poskytly nový pohled na vyhynutí chlupatého nosorožce. Analýza genomu zřejmě ukázala, že tato vyhynutí byla náhlá a ne způsobená postupným genetickým úpadkem. Vědci nenalezli žádné známky populačního kolapsu či úbytku genetické rozmanitosti. Výzkum naznačuje, že klimatické změny, nikoliv lidský lov, byly hlavní příčinou tohoto vyhynutí. Studie přináší důležité poznatky, které mohou pomoci i v ochraně ohrožených druhů dnes.