neandertálci

Neandertálci mohli před 200 000 lety vytvořit a používat březový dehet nejen jako lepidlo, ale také pro léčebné účely. Tento pryskyřičný materiál byl účinný proti bakterii Staphylococcus aureus, ale ne proti Escherichia coli. Výzkum ukazuje, že březový dehet mohl být využíván k ošetření ran a kožních infekcí. Výsledky naznačují, že starodávné léčebné postupy by mohly inspirovat dnešní boje proti antibiotické rezistenci. Studie byla provedena ve spolupráci univerzit z Kolína, Oxfordu, Liège a Cape Breton.

Nový genetický výzkum ukazuje, že k páření docházelo častěji mezi lidskými ženami a neandertálskými muži. Toto zjištění pomáhá vysvětlit, proč je na lidském chromozomu X méně neandertálské DNA než na jiných. Vědci se domnívají, že totéž platí i pro rozložení lidské DNA na neandertálském chromozomu X. Tato asymetrie může být důsledkem sociálních a kulturních vztahů mezi oběma druhy. Přesto nelze naprosto vyloučit jiné možnosti, jako je nižší přežití potomků z opačných páření.

Studie naznačuje, že polibky mají původ až před 21 miliony let a že se neandertálci i naši opičí předkové líbali. Výzkum z Oxfordské univerzity ukazuje, že polibky byly součástí evoluce, a to i přes možné zdravotní riziko. Bylo zjištěno, že tento zvyk přetrval mezi velkými lidoopy jako šimpanzi či orangutani. Dřívější studie naznačují, že lidé a neandertálci sdíleli ústní mikroby, což podporuje teorii o jejich polibcích.

Nová studie ukazuje, že naši předci byli vystaveni olovu po téměř dva miliony let. Analýza fosilních zubů odhalila, že expozice olovu mohla mít více negativní dopady na neandertálce. Testy na laboratorních 'mini-mozcích' ukázaly, že novější lidský gen mohl poskytnout ochranu proti neurologickým účinkům olova. Tento genetický rozdíl mohl přispět k lepší schopnosti přežití a komunikace u moderních lidí. Studie naznačuje, že naše evoluční historie s olovem je složitější, než se dosud předpokládalo.