archeologie

Archeologové zkoumají technologii stavby lodí z doby římské říše prostřednictvím vraku nalezeného v Jadranu. Loď byla precizně vodotěsněná smolou a v průběhu používání dostávala nové ochranné vrstvy na různých přístavech. U vraku se podařilo identifikovat dvě různé směsi: smolu z borovice a kombinaci smoly a včelího vosku. Studie včelího pylu ukázala na více různých aplikací povrchové úpravy, což naznačuje opravy na různých místech v rámci středozemního regionu. Výzkum dává nový pohled na římské technologie údržby lodí.

Italští a britští vědci objevili důkazy o šarlatové horečce ve zubu starověké mumické lebky z Bolívie, datované mezi roky 1283 a 1383. Tento nález naznačuje, že nemoc byla v Americe už před příchodem Evropanů. Bakteriální kmen objevený ve zubu je blízce příbuzný dnešním verzím způsobujícím infekce krku. Vědci zjistili, že nemoc se pravděpodobně rozšířila díky migracím přes geografické regiony. Tento objev pečlivě zpochybňuje předchozí vědecké předpoklady o původu a evoluci šarlatové horečky.

V Africe byla odhalena krajina, kde před 100 000 lety žili lidé. Nálezy zahrnují tisíce kamenných artefaktů, zvířecí kosti a tři částečné lidské kostry s různými osudy: rychlé pohřbení, spálení a poškození dravci. Archeologové zkoumají oblast Halibee v Etiopii, kde nálezy nejsou ukryté v jeskyni, ale ve volné krajině. Lidé používali místní kámen na výrobu nástrojů, což ukazuje na opakované využívání krajiny. Tyto objevy poskytují unikátní pohled na život a smrt raných lidí v této oblasti.

Neandertálci mohli před 200 000 lety vytvořit a používat březový dehet nejen jako lepidlo, ale také pro léčebné účely. Tento pryskyřičný materiál byl účinný proti bakterii Staphylococcus aureus, ale ne proti Escherichia coli. Výzkum ukazuje, že březový dehet mohl být využíván k ošetření ran a kožních infekcí. Výsledky naznačují, že starodávné léčebné postupy by mohly inspirovat dnešní boje proti antibiotické rezistenci. Studie byla provedena ve spolupráci univerzit z Kolína, Oxfordu, Liège a Cape Breton.

Archeologové objevili záhadnou stavbu pod ruinami starověkého města při testování nové skenovací technologie v deltě Nilu. Tato stavba, datovaná do sájské doby přibližně před 2 600 lety, byla nalezena pod vrstvami střepů a trosek z římského a ptolemaiovského období. Objevená budova z hliněných cihel mohla mít náboženský účel, jak naznačují množství amuletů a náboženských předmětů spojených s egyptskými božstvy. Technologie odhalila částečně skryté struktury, které umožní další průzkumy starších vrstev místa. Další výzkum by mohl odhalit další pohřbené chrámy pod vrstvami hlíny.

Nová studie odhalila nejstarší známé kostky, které používali indiánští lovci-sběrači před více než 12 000 lety. Tyto dvoustranné předměty se používaly k náhodnému losování v hrách, podobně jako dnešní mince. Antropolog Robert Madden identifikoval až 565 artefaktů splňujících kritéria pro kostky z různých lokalit po celé Severní Americe. Některé z těchto kostek mohou pocházet až z doby folsumské kultury, datované mezi 12 200 a 12 800 lety zpět. Objev naznačuje, že hry na principu náhody hrály důležitou roli v kulturní integraci indiánských kmenů.

V jihozápadní Číně bylo nalezeno 3000 let staré železné artefakt z oblasti Sanxingdui, pravděpodobně vytvořené z meteoru. Tento nález rozšiřuje naše znalosti o starověké čínské metalurgii a nabízí pohled do používání železa před rozvojem jeho tavby. Sanxingdui, známá svými rituálními jámami, poskytuje artefakty, které objasňují estetické a materiální priority této kultury. Nejnovější objev naznačuje, že meteoritický železo bylo zvláště ceněno při těchto rituálech. Objekt je nyní zkoumán pro lepší pochopení jeho funkce a rituálního významu.

Archeologové možná objevili ostatky d'Artagnana, slavného francouzského mušketýra, pod kostelem sv. Petra a Pavla v Nizozemsku. Tento šlechtic sloužil jako kapitán mušketýrů za vlády Ludvíka XIV. a jeho tělo bylo pohřbeno více než 350 let. Pozůstatky byly nalezeny během opravy podlahy kostela. Vedle kostry se našla francouzská mince z roku 1660 a kulka, která zranění odpovídá historickým záznamům. Identifikaci potvrdí až srovnání DNA s d'Artagnanovými potomky.

Před 60 000 lety byli pravěcí lidé překvapivě kreativní a strukturovaní ve svém myšlení, jak dokládají složitě vyryté pštrosí skořápky nalezené na jihu Afriky. Studie italských vědců zjistila, že většina rytin má ucelené prostorové uspořádání se vzory jako mřížky a kosočtverce. Tyto nálezy naznačují vysokou úroveň kognitivní organizace u pravěkých lidí, včetně schopnosti vizuálně plánovat a tvořit abstraktní symboly. Tento důkaz abstraktního myšlení naznačuje, že naši předci měli schopnost přemýšlet mimo osobní zkušenosti, což je klíčovým rysem lidské evoluce.

V Brazílii bylo nalezeno více než 600 skleněných úlomků, známých jako tektity, které naznačují dávný dopad meteoritu. Tyto úlomky, nazvané geraisity, byly objeveny v oblasti Minas Gerais a rozprostírají se na více než 900 kilometrů. Výzkum ukázal, že materiál pochází z prastaré kontinentální kůry, konkrétně z granitických hornin. Je zajímavé, že kráter, který by měl tento dopad potvrdit, zatím nebyl objeven. Studie naznačují, že podobné tektity mohou být běžnější, než se dosud myslelo, a možná jsou mylně považovány za jiné druhy skla.