archeologie

Vrabci bradatí v jižním Španělsku uchovávají unikátní záznamy lidské historie ve svých opuštěných hnízdech. Výzkumníci zkoumali 12 starých hnízd a objevili v nich nejen zbytky kostí, ale i lidské artefakty staré stovky let, jako jsou středověké sandály a kožené ozdoby. Tato zjištění odhalují pohled na životy lidských skupin, které žily v oblasti Iberského poloostrova již od epipaleolitického období. Supi, díky své schopnosti konzervovat materiál ve svých hnízdech, tak poskytují neocenitelné informace pro studium historie a ekosystémů. Tento objev významně přispívá k ochraně jak supů, tak i kulturního dědictví.

V jižní Gruzii byla objevena dílna z doby před 3 000 lety, která možná odhaluje přechod od doby bronzové k železné. Nový výzkum vedený antropologickými archeology odhalil, že místo produkce železa bylo železo použito jako tavidlo při výrobě mědi. To naznačuje, že experimentování s železem v měděných pecích mohlo vést k rozvoji železné metalurgie. Toto naleziště naznačuje, jak důležití byli mědění pracovníci pro vývoj zpracování železa. Objev také zvýrazňuje, jak minerály bohaté na železo mohly být součástí procesu měděného tavení kvůli jejich častému výskytu poblíž měděných ložisek. Výsledky byly zveřejněny v časopise Journal of Archaeological Science.

Ve starověkém Egyptě byla nalezena malá píšťalka vyrobená z kostí, která pravděpodobně sloužila k udržování pořádku mezi dělníky v královské hrobce. Artefakt pochází z období osmnácté dynastie a byl objeven v Akhetaten Stone Village poblíž královského pohřebiště. Výzkum vedený archeoložkou Michelle Langley naznačuje, že píšťalka mohla sloužit ke komunikaci nebo řízení hlídacích psů. Další možnosti jako dekorativní předmět byly vyloučeny. Výkonnost píšťalky byla testována replikou, která dokázala produkovat vysoký tón. Výzkum podtrhuje význam studia jednoduchých předmětů pro pochopení staroegyptské civilizace.

Za posledních 12 000 let byly na útesu v severní Arábii objeveny rytiny velbloudů, které kdysi značily důležité vodní zdroje. Tato skalní díla dokazují odolnost a inovativnost dávných obyvatel, kteří obývali suché a nehostinné oblasti. Mezinárodní tým vědců našel více než 170 těchto rytin, které ukazují životní velikosti zvířat jako velbloudy, divoké osly a gazely. Objevy naznačují, že tato umění byla součástí rozšířené komunity, která byla propojena s oblastmi Levantu. Rytiny a nalezené artefakty poskytují důkazy o existenci sezónních jezer v této oblasti před 15 000 lety, což umožnilo lidem osídlit pouštní podmínky.

Rekonstrukce starodávné lebky objevila nové informace o vývoji moderního člověka. Výzkumníci z Číny a UK pomocí 3D skenování určili její místo na hominidním rodokmenu. Lebka nepatří předkovi moderního člověka, ale úzce příbuzné skupině. Nové údaje naznačují, že odštěpení Homo sapiens a jeho příbuzných proběhlo dříve, než se dříve myslelo, zhruba před 1,38 miliony let. Tento objev by mohl objasnit některé záhady v evoluci hominidů, včetně takzvané ‚zmatení ve středu'.