archeologie

Ve španělském pokladu z doby bronzové byla objevena dvě korodovaná artefakta, která jsou pravděpodobně vyrobena z meteoritického železa. Tyto předměty, ocelový náramek a dutý polokoule zdobená zlatem, pocházejí z období mezi lety 1400 a 1200 př.n.l. Objevy naznačují vyspělost iberské metalurgie dávno před počátkem železné doby. Vědci využili hmotnostní spektrometrie k analýze složení, která potvrdila vysoký obsah niklu typický pro meteoritické železo. Přestože jsou výsledky neúplné kvůli korozi, novější techniky by mohly poskytnout další důkazy.

Nedávný výzkum odhalil, že Homo erectus a Denisované mohli mít složité genetické vazby. V Číně byly objeveny zuby H. erectus se proteinovými variantami, jež naznačují mísení genetiky s Denisovany. Studie naznačuje, že lidská evoluce byla komplikovaná a nejde o lineární proces. Denisované jsou stále záhadou, avšak jejich genetické stopy byly nalezeny i v některých moderních lidech. Nové důkazy přinášejí další pohled na evoluční historii lidstva.

Východní Súdán skrývá stovky starověkých masových hrobů z doby okolo 4000–3000 př. n. l., objevených pomocí satelitního snímkování. Tyto pohřební enclosures tvoří velké kruhové hroby, kde jsou lidé i jejich zvířata pohřbeni společně, často kolem významné osoby. Výzkum naznačuje existenci společné nomádské kultury saharských pastevců, kteří kladli důraz na dobytek a pořádání pohřbů. Nález mění pohled na prehistorické adaptace k rostoucímu suchu a odhaluje významnou reorganizaci tehdejší společnosti. Bohužel mnoho z těchto jedinečných památek je dnes ohroženo nelegálními těžebními aktivitami v regionu.

V jezeře Loch Bhorgastail na ostrově Lewis ve Skotsku byly objeveny základy starověkého umělého ostrova zvaného crannog. Tyto struktury byly vybudovány před více než 5000 lety v období pozdního neolitu. Pomocí nové technologie, zejména stereofotogrammetrie, byly odhaleny dřevěné a kamenné základy ostrova. Výzkum prokázal, že i přes obtíže s podvodním zobrazením v mělké vodě, byly tyto metody efektivní a poskytly cenné poznatky o minulosti lidstva a jeho schopnosti měnit krajinu. Přesné důvody stavby těchto ostrovů zůstávají nejasné, ale nálezy keramiky a dalších materiálů naznačují jejich využití po staletí.

Archeologové objevili v egyptském Al Bahnasa mumii s fragmentem Ilias, klasického řeckého textu, na jejím břiše. Tato 1 600 let stará mumie je prvním známým případem, kdy byl literární text součástí mumifikace. Fragment na papyru, z Knihy 2 Ilias, zůstává záhadou, která může být stylizovanou značkou balzamovače. Tento nález osvětluje starověké pohřební praktiky, ačkoli důvod připojení textu není plně objasněn. Další výzkum může přinést další poznatky o mummifikačních rituálech.

Archeologové zkoumají technologii stavby lodí z doby římské říše prostřednictvím vraku nalezeného v Jadranu. Loď byla precizně vodotěsněná smolou a v průběhu používání dostávala nové ochranné vrstvy na různých přístavech. U vraku se podařilo identifikovat dvě různé směsi: smolu z borovice a kombinaci smoly a včelího vosku. Studie včelího pylu ukázala na více různých aplikací povrchové úpravy, což naznačuje opravy na různých místech v rámci středozemního regionu. Výzkum dává nový pohled na římské technologie údržby lodí.

Italští a britští vědci objevili důkazy o šarlatové horečce ve zubu starověké mumické lebky z Bolívie, datované mezi roky 1283 a 1383. Tento nález naznačuje, že nemoc byla v Americe už před příchodem Evropanů. Bakteriální kmen objevený ve zubu je blízce příbuzný dnešním verzím způsobujícím infekce krku. Vědci zjistili, že nemoc se pravděpodobně rozšířila díky migracím přes geografické regiony. Tento objev pečlivě zpochybňuje předchozí vědecké předpoklady o původu a evoluci šarlatové horečky.

V Africe byla odhalena krajina, kde před 100 000 lety žili lidé. Nálezy zahrnují tisíce kamenných artefaktů, zvířecí kosti a tři částečné lidské kostry s různými osudy: rychlé pohřbení, spálení a poškození dravci. Archeologové zkoumají oblast Halibee v Etiopii, kde nálezy nejsou ukryté v jeskyni, ale ve volné krajině. Lidé používali místní kámen na výrobu nástrojů, což ukazuje na opakované využívání krajiny. Tyto objevy poskytují unikátní pohled na život a smrt raných lidí v této oblasti.

Neandertálci mohli před 200 000 lety vytvořit a používat březový dehet nejen jako lepidlo, ale také pro léčebné účely. Tento pryskyřičný materiál byl účinný proti bakterii Staphylococcus aureus, ale ne proti Escherichia coli. Výzkum ukazuje, že březový dehet mohl být využíván k ošetření ran a kožních infekcí. Výsledky naznačují, že starodávné léčebné postupy by mohly inspirovat dnešní boje proti antibiotické rezistenci. Studie byla provedena ve spolupráci univerzit z Kolína, Oxfordu, Liège a Cape Breton.

Archeologové objevili záhadnou stavbu pod ruinami starověkého města při testování nové skenovací technologie v deltě Nilu. Tato stavba, datovaná do sájské doby přibližně před 2 600 lety, byla nalezena pod vrstvami střepů a trosek z římského a ptolemaiovského období. Objevená budova z hliněných cihel mohla mít náboženský účel, jak naznačují množství amuletů a náboženských předmětů spojených s egyptskými božstvy. Technologie odhalila částečně skryté struktury, které umožní další průzkumy starších vrstev místa. Další výzkum by mohl odhalit další pohřbené chrámy pod vrstvami hlíny.