starověký Egypt

Nová forenzní analýza lebek z pohřebišť u královských hrobek v Abydu přináší další důkazy o možných lidských obětech v raném starověkém Egyptě. Archeoložka Roselyn Campbellová zjistila potenciálně smrtelná poranění u 18 ze 46 dochovaných lebek. Nejčastější byly zlomeniny způsobené údery tupým, širokým předmětem, některé ostatky nesly i stopy po sečných či bodných zraněních. Pohřbení lidé byli zřejmě úředníci nebo řemeslníci spojení s královským dvorem a mohli být usmrceni po smrti panovníka, aby mu podle tehdejší víry sloužili v posmrtném životě. Výzkum se týká období první dynastie, zhruba let 3078 až 2900 př. n. l.

Nový výzkum naznačuje, že Meretneith z první egyptské dynastie nebyla pouze královnou či regentkou, ale mohla vládnout jako plnohodnotný král. Badatelé digitálně upravili otisky 13 hliněných zátek ze Sakkáry a objevili na nich její jméno v serechu, znaku vyhrazeném panovníkům. Její význam podporuje i královská hrobka v Abydu s množstvím pohřebních komor pro služebnictvo a dvořany. Podle autorů mohla nejprve spoluvládnout s králem Džerem a později být regentkou svého nezletilého syna Dena. Její postavení zůstává předmětem odborných debat, nové doklady však posilují možnost, že šlo o jednu z nejstarších doložených vládkyň v dějinách.

Velká pyramida v Gíze překonala tisíce let navzdory zemětřesením. Nový výzkum odhalil, že její konstrukční prvky mohou přispívat k odolnosti vůči zemětřesení. Archeologové zjistili, že struktura pyramidy vykazuje nižší přenos seismické energie díky rozdílu ve vibrační frekvenci mezi zemí a pyramidou. Zvláštní úlohu hrají „odlehčovací komory“, které přispívají k minimalizaci vibrací a redistribuci stresu. Ačkoliv nemáme důkazy o úmyslném navržení odolnosti vůči zemětřesením, nálezy naznačují pokročilé inženýrské znalosti starověkých Egypťanů.

Archeologové objevili v egyptském Al Bahnasa mumii s fragmentem Ilias, klasického řeckého textu, na jejím břiše. Tato 1 600 let stará mumie je prvním známým případem, kdy byl literární text součástí mumifikace. Fragment na papyru, z Knihy 2 Ilias, zůstává záhadou, která může být stylizovanou značkou balzamovače. Tento nález osvětluje starověké pohřební praktiky, ačkoli důvod připojení textu není plně objasněn. Další výzkum může přinést další poznatky o mummifikačních rituálech.