světlo

Vědci z univerzity v Calgary a Národní výzkumné rady Kanady zjistili, že živé organismy mohou vyzařovat slabé světlo, které po smrti mizí. Experimenty na myších a rostlinách prokázaly, že tzv. biophotony ustávají po smrti organismu, což naznačuje, že světlo může být ukazatelem zdraví. Tento jev je spojován s produkcí reaktivních kyslíkových druhů v buňkách. Díky tomu by se mohla rozvinout nová metoda pro diagnostiku zdraví a stresu celých organismů. Výsledky byly publikovány v časopise The Journal of Physical Chemistry Letters.

Vědci objevili, že světlo interaguje s materiály nejen svým elektrickým polem, ale také magnetickým polem. Tento objev mění dlouhodobé chápání Faradayova efektu, který dosud považoval za relevantní pouze elektrickou složku světla. Nová studie, využívající modely z Terbium-galium-granátu, ukázala, že magnetická složka světla má významnou roli v interakci s materiály. Tento průlom může vést k pokroku v oblastech, jako je kvantová výpočetní technika nebo spintronika, kde by bylo možné kontrolovat magnetickou informaci přímo pomocí světla. Výsledky naznačují, že stávající vědecké modely mohou stále skrývat další neobjevené vlastnosti světla.

Podle kanadských výzkumníků všechny živé organismy, včetně lidí, vyzařují viditelné světlo, které ustává po smrti. Experimenty na myších a rostlinách odhalily přítomnost zvanou 'biophoton', jež vymizí, když organismus zemře. Výzkum také naznačuje, že tato záře může být způsobena reaktivními kyslíkovými druhy jako reakcí na stres. Techniky jako elektronově násobené CCD kamery umožnily zachytit slabé světelné emise, což může vést k budoucímu neinvazivnímu nástroji pro monitorování zdravotního stavu.