technologie

Tým vedený vědci z firmy Quantinuum předvedl test, v němž kvantový počítač překonal matematicky stanovenou maximální úspěšnost jakékoli klasické strategie. Úloha využívá kvantovou superpozici k převodu množiny možných odpovědí na její doplněk, zatímco klasický stroj má k dispozici jen jediný vzorek. Experiment na uvězněných iontech zahrnul až 55 qubitů a při délce řetězců 37 bitů stále vykazoval exponenciálně rostoucí náskok nad klasickým limitem. Výsledek je snadno ověřitelným důkazem schopností kvantového hardwaru, byť oba simulované komunikační účastníky zatím zastupoval tentýž stroj.

Týdenní přehled robotických videí IEEE Spectrum představuje robota Digit od Agility Robotics, který při chůzi táhne pohovku a zvládá nestabilní náklad. Výzkumníci současně ukazují systém ReST-RL pro humanoida Unitree G1, jenž odděluje řízení chůze od stabilizace nesených předmětů a funguje i mimo simulaci. Carnegie Mellon vyvíjí metodu APEX, která má humanoidům umožnit průběžně přizpůsobovat pohyby překážkám místo předem připravené choreografie. Mezi dalšími novinkami jsou skákající měkcí roboti aktivovaní infračerveným světlem, čtyřnohý robot při sklizni hroznů v čínském Turpanu a vývoj umělé kůže pro lepší vnímání pohybu robotických kloubů.

Konstruktér vytvořil kapesní elektromechanický displej Scanwheel, který používá rotující 3D tištěný buben s otvory a pět LED zdrojů. Zařízení dosahuje rozlišení 4096 × 20 pixelů; nízký počet řádků vyvažuje mimořádně jemným vodorovným vykreslením, takže dokáže zobrazit i streamované video. Buben roztáčí krokový motor a řízení zajišťuje Raspberry Pi Pico s čipem RP2040, jehož programovatelné vstupy a výstupy obsluhují LED i synchronizaci otáčení. Data lze posílat po síti, například jako zrcadlení části obrazovky počítače. Autor zveřejnil soubory i parametrický návrh bubnu, který umožňuje stavbu a úpravy zařízení.

Technologie přímého zachytávání oxidu uhličitého ze vzduchu se začínají odklánět od energeticky náročného ohřevu párou k elektrickým postupům. Firmy zkoušejí odporový ohřev sorbentů, mikrovlny i elektrochemické procesy, které mohou cíleněji uvolňovat zachycený CO2 a v některých případech se obejdou bez tepla. Sustaera uvádí, že její laboratorní zařízení s odporovým ohřevem dosáhlo více než trojnásobné účinnosti oproti páře, zatímco AirCapture testuje mikrovlnný systém v pilotním měřítku. Vývoj však komplikuje nutnost zajistit odolné a rovnoměrně vodivé sorbenty, nedostatek srovnávacích dat i vysoké náklady. Celý obor navíc čelí nejistému financování, slabému trhu s uhlíkovými kredity a politickým překážkám.

Vědci vyvinuli silné opakovaně použitelné lepidlo, které dokáže spojovat různé povrchy přímo pod vodou. Materiál využívá supramolekulární iontovou kapalinu: po kontaktu s vodou se jeho částice přeskupí do husté struktury odolné vůči vodě. Hydrofobní vlastnosti zároveň vytlačují vodní vrstvu, jež běžně brání přilnutí. Při zkouškách dosáhlo lepidlo pevnosti 1,1 milionu pascalů už po deseti sekundách a po více než tři roky uneslo ve vodě dvoukilogramové závaží. Účinnost si zachovalo také během osmi cyklů odpojení a opětovného připevnění, fungovalo ve slaném, kyselém i zásaditém prostředí; omezením jsou teploty nad 70 °C.

Rozvoj umělé inteligence prohlubuje stávající rozdíly v připojení, dovednostech, výpočetní kapacitě i schopnosti států technologii regulovat. Datová centra a cloudové služby jsou soustředěny zejména v USA, což řadu zemí činí závislými na zahraničních firmách a infrastruktuře. Lidé s vyšším vzděláním a digitálními kompetencemi mají výrazně lepší přístup k AI školením, zatímco ostatní častěji čelí neprůhledným automatizovaným rozhodnutím. Země jako Indonésie hledají vlastní cestu skrze nástroje pro veřejné služby a modely v místních jazycích, Jihoafrická republika naopak narazila na institucionální limity při přípravě AI politiky. Podle textu nejde jen o přístup k AI, ale i o možnost určovat její účel, pravidla a společenské priority.

Inženýři z MIT vyvinuli nový typ hydrogelu inspirovaný lidskými plícemi, který je schopen propouštět kyslík a vodní páry, což může zlepšit pohodlí a funkci nositelných zdravotních senzorů. Materiál obsahuje vzduchové kanály, které umožňují lepší ventilaci než běžné hydrogely, a vykazuje desetinásobně vyšší propustnost pro plyn. Testy ukázaly, že nový hydrogel snižuje hromadění tepla a potu pod fóliemi, což snižuje podráždění pokožky. Během zkoušek se materiál osvědčil jako pohodlný při dlouhodobém nošení při fyzické aktivitě. Vývoj pokračuje směrem k dalšímu testování a přizpůsobení pro zdravotnické aplikace.

Humanoidní roboti poprvé úspěšně provedli laparoskopickou operaci žlučníku na prasatech. Studie ukazuje, že roboti mohou být užitečnými pomocníky v chirurgii, čímž umožňují chirurgům provádět složité operace na dálku. Tento pokrok byl dosažen za pouhých devět měsíců, což naznačuje rychlé zdokonalování technologie. Humanoidní roboti zabírají méně místa a jsou snadno přenositelní, což může být výhodné například ve vesmíru nebo ve vzdálených oblastech. Studie byla publikována v Nature.

Voyager 1 je první lidský objekt, který vstoupil do mezihvězdného prostoru, a k Zemi se již nenávratně vzdaluje. V roce 2026 dosáhne vzdálenosti jednoho světelného dne, což je 25,9 miliard kilometrů. Sonda, která odstartovala v roce 1977, stále komunikuje s NASA, i když postupně dochází energie a přístroje jsou vypínány. Nese zlatou desku s informacemi o Zemi, kterou mohou v budoucnu objevit mimozemské civilizace. Tato cesta je důležitým milníkem nejen pro technologii, ale i pro lidskou kulturu.

Vědci z Univerzity v Houstonu stanovili nový světový rekord v supravodivosti při běžném tlaku. Materiál Hg1223 dosáhl supravodivosti při teplotě -122,15 °C, což představuje významný pokrok oproti předchozímu rekordu. Tento průlom má potenciál přiblížit nás k využití supravodičů za běžných podmínek, což by mohlo revolučně změnit oblast energetiky a elektroniky. Tým použil techniku tlakového kalení ke stabilizaci materiálu ve speciálním stavu, který zachovává supravodivé vlastnosti i po uvolnění tlaku. To umožňuje další studium materiálu a možný vývoj technologických aplikací.