technologie

Lidé trpící schizofrenií slyší hlasy kvůli chybnému rozpoznávání vnitřního monologu jejich mozkem. Revoluční implantát vrací zrak lidem s makulární degenerací. Nejdráže na světě se prodává káva z exkrementů cibetek, což je podmíněno specifickým chemickým složením. Studie o prediabetu naznačuje, že důležitější než hubnutí je kontrola glukózy a distribuce tuku. Výzkum z Japonska zkoumá možnost rektálního dýchání jako alternativu při ucpaných dýchacích cestách. Léky snižující cholesterol by mohly také snížit riziko demence.

Američtí vědci představili nový typ léčby rakoviny založený na světle, který ničí rakovinné buňky bez poškození zdravých. Tato metoda využívá kombinaci infračerveného LED světla a nanovloček oxidu cínu, které zahřívají a neutralizují nádorové buňky. Proces je méně invazivní než tradiční terapie a nabízí přesnější cílení, což minimalizuje negativní účinky na okolní tkáně. Nanovločky působí jako mikroskopická topítka, která efektivně zasáhnou jen rakovinné buňky. Díky nízké ceně a jednoduché aplikaci by tato technologie mohla být dostupná v oblastech s omezenými zdroji, čímž by zpřístupnila pokročilé léčby širší populaci.

Vědci dosáhli průlomového úspěchu v léčbě ztráty zraku pomocí systému PRIMA, který obnovil centrální zrak u mnoha pacientů s makulární degenerací. Během testování ve 17 evropských nemocnicích dosáhlo zlepšení 26 z 32 pacientů. Čip funguje bez vnějšího zdroje energie a využívá infračervené signály k odesílání obrazových dat do mozku. I přesto, že 19 účastníků zažilo komplikace po operaci, periferní vidění zůstalo nedotčeno. Systém zatím funguje pouze v černobílém režimu, ale vědci pracují na verzích s lepším rozlišením a variantách v odstínech šedi.

Navzdory množství objevených exoplanet zatím stále nemáme důkazy o existenci mimozemských civilizací. Jedním z možných vysvětlení, proč jsme zatím neodhalili mimozemské signály, by mohla být pokročilá AI, která zkracuje okno možnosti detekce civilizace. Jak navrhuje nedávná studie, s rostoucí rychlostí technologického pokroku by pokročilá ne-biologická inteligence mohla být pro nás neviditelná. Tímto způsobem by se vyřešila otázka Fermiho paradoxu, neboť mimozemské civilizace by již překročily naše současné možnosti detekce.

Digitální dvojníci představují inovativní přístup v technologii, kdy virtuální modely napodobují chování reálných systémů. V medicíně umožňují personalizaci a předvídání léčebných postupů, což by mohlo být revoluční i pro duševní zdraví. Pomocí umělé inteligence mohou digitální dvojníci analyzovat data o mozkových a behaviorálních aktivitách, a tím detekovat a předpovídat kognitivní potíže. Zatímco tradiční trénink mozku často spočíval v jednoduchých hrách, tyto modely nabízejí komplexní přístup přizpůsobený individuálním potřebám. Důležitou roli hraje ochrana dat a zajištění etického použití technologie.

SpaceX úspěšně provedl 11. testovací let rakety Starship, který zahrnuje přistání jejího boosteru Super Heavy a dosažení vesmíru samotným Starshipem. Tento úspěch přichází uprostřed stoupající konkurence s Čínou v rámci návratu lidí na Měsíc. Miliardář a zakladatel SpaceX Elon Musk zdůrazňuje vizi dosažení Marsu. NASA plánuje využít Starship pro svou Artemis misi, avšak se objevují obavy ohledně dodržení časového plánu. Vývoj plně opakovaně použitelného tepelného štítu a tankování na oběžné dráze představují klíčové výzvy pro budoucí vesmírné mise.

NASA v rámci mise Artemis II plánuje testovat tzv. organ-on-a-chip, což umožní zkoumat zdravotní rizika ve vesmíru. Experiment zahrnuje vzorky tkání astronautů umístěné na malých čipech vystavených vesmírným podmínkám. Tato technologie, známá jako projekt AVATAR, by mohla pomoci předpovídat zdravotní problémy, než lidé vůbec vycestují do hlubokého vesmíru. Cílem je vytvořit personalizované modely, které zjistí efekt vesmírného prostředí na lidské tělo a navrhnou protiopatření. Získané poznatky by mohly mít vliv i na lékařství na Zemi.

Inženýři z Univerzity Massachusetts v Amherst vytvořili umělý neuron, který účinně komunikuje s biologickými neurony. Tento nový model spotřebovává podobné množství energie jako reálné neurony a představuje průlom v oboru. Nově vzniklá technologie využívá proteinové nanodrátky k napodobení přirozené neuronální komunikace. Vědci už delší dobu vyvíjejí syntetické mozkové buňky, ale aktuální pokrok se blíží realistickému napodobení. Díky této inovaci by mohl být obvod méně komplikovaný a zároveň spotřebovat méně energie.

Čínská společnost Highlander plánuje umístit datové servery do moře u Šanghaje, čímž by se mohly výrazně snížit energetické nároky na chlazení. Toto řešení nabízí ekologické výhody, přičemž podvodní servery využívají přirozené chlazení oceánskými proudy. U projektů tohoto typu se ale objevují obavy ohledně jejich ekologického dopadu a komerční životaschopnosti. Podvodní datová centra mohou významně spořit energii, přičemž z více než 95 % využívají obnovitelné zdroje energie. Přesto zůstávají nevyřešené technické výzvy a dopady na mořské ekosystémy, které musí být důkladně prozkoumány.

Svět ztratil významnou primatoložku Jane Goodall, jejíž práce s šimpanzi proměnila pohled na ně i nás. Vědci identifikovali nové biomarkery pro revmatoidní artritidu, umožňující dřívější léčbu. Průlomový objev v oblasti plodnosti umožňuje vytvářet vajíčka z lidských kožních buněk. NASA úspěšně testovala laserovou komunikaci s kosmickou sondou Psyche, vzdálenou 218 milionů mil. Chunk vyhrál soutěž Fat Bear Week v Aljašce, váží přes 544 kilogramů. Studie spojuje evoluci lidské inteligence s rozvojem autismu a schizofrenie.