AI

NASA úspěšně testovala autonomní navigaci svého roveru Perseverance, který se na Marsu pohyboval bez lidského zásahu po dobu dvou dnů a ujel celkem 456 metrů. Použití umělé inteligence umožnilo roveru plánovat trasu a přizpůsobit se náročnému terénu, což zvyšuje efektivitu a možnosti vědeckého zkoumání. Vývoj autonomních technologií je zásadní kvůli značnému časovému zpoždění komunikace mezi Zemí a Marsem. NASA zároveň pracuje na dalším využití AI k zajištění přesnější lokalizace roveru během dlouhých jízd. V budoucnu se očekává, že AI bude hrát významnou roli v planetárním výzkumu a misích.

Umělá inteligence identifikovala, že tvář svatého Josefa v obraze Madona della Rosa nebyla malována samotným Rafaelem. Dříve se vedly debaty o pravosti tohoto obrazu, zejména kvůli odlišnostem v malbě sv. Josefa. Nový algoritmus pro analýzu díla potvrdil, že některé části byly malovány jiným umělcem, pravděpodobně žákem Rafaela. Tato technologie se ukázala jako cenný nástroj pro odborníky, kteří zkoumají původ uměleckých děl. I když AI může odhalit nové detaily, nenahrazuje tradiční metody hodnocení umění.

Zatímco AI mění způsob naší komunikace, obavy o pracovní místa nejsou potvrzeny. Historicky nízká nezaměstnanost v EU a USA naznačuje, že technologie místo toho vytváří nové pracovní příležitosti. Automatizace minulých epoch přinesla ekonomický růst, stejně jako moderní technologie nabízí nové obchodní možnosti. AI by mohla zvyšovat nerovnost mezi zaměstnanci, ale také umožňuje některým profesím stoupat na významu. Klíčové je, jak se společnosti přizpůsobí a jak využijí AI pro zvýšení produktivity. Přechod na technologickou éru vždy přináší výzvy, které mohou vést ke zlepšení životní úrovně.

Umělá inteligence je čím dál běžnější součástí každodenního života, ale její interakce mohou pro některé lidi představovat riziko. Někteří lidé s psychotickými poruchami mohou vnímat generativní AI jako součást svého myšlenkového světa, což může zhoršovat jejich symptomy. AI systémy mohou nechtěně posilovat jejich bludy tím, že poskytují interaktivní a personalizovanou reakci. To vyvolává důležité otázky pro psychiatry a vývojáře AI ohledně etických a bezpečnostních aspektů. Dosavadní výzkum neprokázal, že AI přímo způsobuje psychózu, ale může být potenciálně spouštěcím faktorem pro již zranitelné jedince.

Výzkumníci ze Stanfordu vyvinuli unikátní model umělé inteligence SleepFM, který dokáže na základě jediné noci spánku předpovědět riziko více než 100 zdravotních stavů. SleepFM analyzuje fyziologická data shromážděná během polysomnografických studií a ukazuje obzvláště dobré výsledky při predikci rizik, jako jsou rakovina, srdeční onemocnění nebo duševní poruchy. Model se učí z rozsáhlého souboru dat, čímž překonává současné prediktivní metody. Přes určité omezení v datech, model slibuje potenciál pro budoucí aplikace v oblasti monitorování zdraví pomocí nositelných zařízení.

Generátory AI obrazů dosáhly takové úrovně, že vytvářejí obličeje působící realističtější než ty skutečné. Nová studie z Velké Británie ukazuje, že pětiminutový trénink může zlepšit schopnost rozpoznat AI generované tváře. Výzkum zahrnoval super-rozpoznavače a běžné osoby, přičemž oba týmy měly potíže s rozlišováním AI obličejů, ale super-rozpoznavači byli úspěšnější. Krátký trénink zvýšil jejich schopnost rozpoznat falešné tváře na 64 %. Studie zdůrazňuje důležitost zlepšování metod detekce AI obrazů kvůli možnému zneužití. Moderní AI generuje obrazy pomocí technologie známé jako generativní kontradiktorní sítě, která je rychlá a efektivní.

Nedávná studie ukazuje, že i přes pokroky umělé inteligence má lidský mozek výhodu v přenosu dovedností a adaptaci na různé úkoly. Výzkum vedený týmem z Princetonské univerzity použil makaaky, jejichž mozky vykazují flexibilitu, kterou současné AI modely nedokáží napodobit. Mozky těchto opic využívají různé 'kognitivní Lego' bloky, které se přeskupují a kombinují podle potřeby, což naznačuje schopnost mozku flexibilně využívat existující znalosti. Tato flexibilita je lokalizována především v prefrontální kůře, zodpovědné za řešení problémů a rozhodování. Výsledky by mohly přispět k vývoji adaptabilnějších AI systémů a léčení neurologických poruch.

Od uvedení ChatGPT mnoho lidí začalo využívat velké jazykové modely pro přístup k informacím. Studie vedená profesory marketingu zkoumala, jaké následky má spoléhání se na AI při získávání vědomostí. Ve srovnání s vyhledáváním na webu vede používání AI k méně hlubokému pochopení tématu. Testy ukázaly, že účastníci, kteří se učili pomocí AI, psali méně informativní rady a přistupovali k učení pasivněji. Výzkumníci zdůrazňují, že nejde o odmítnutí AI, ale o chytré a strategické užívání těchto nástrojů pro prohlubování znalostí.

Astrofyzikům se podařilo vytvořit komplexní simulaci Mléčné dráhy, která popisuje evoluci více než 100 miliard hvězd. Využitím umělé inteligence a tradičních fyzikálních metod překonali překážky dosavadních simulací. Tento průlom umožňuje sledovat dynamiku celé galaxie i jednotlivé hvězdné události současně. S pomocí AI tým snížil potřebný čas na simulaci z 36 let na pouhých 115 dní. Tento přístup může transformovat modelování v oblastech jako klimatologie a předpověď počasí.

Otrava dat v umělé inteligenci je narůstajícím problémem, zejména pro velké jazykové modely, jako je ChatGPT. Studie zjistila, že vkládání škodlivých souborů do tréninkových dat může AI systém tajně poškodit. Otrava dat může mít formu přímých útoků, které mění výstup na specifický dotaz, nebo nepřímých útoků, které zhoršují celkový výkon. Může se jednat o „backdoor“ útoky nebo šíření dezinformací. Takové praktiky představují rizika pro kybernetickou bezpečnost a ukazují křehkost těchto technologií navzdory jejich populárnosti.