AI

Nedávná studie ukazuje, že i přes pokroky umělé inteligence má lidský mozek výhodu v přenosu dovedností a adaptaci na různé úkoly. Výzkum vedený týmem z Princetonské univerzity použil makaaky, jejichž mozky vykazují flexibilitu, kterou současné AI modely nedokáží napodobit. Mozky těchto opic využívají různé 'kognitivní Lego' bloky, které se přeskupují a kombinují podle potřeby, což naznačuje schopnost mozku flexibilně využívat existující znalosti. Tato flexibilita je lokalizována především v prefrontální kůře, zodpovědné za řešení problémů a rozhodování. Výsledky by mohly přispět k vývoji adaptabilnějších AI systémů a léčení neurologických poruch.

Od uvedení ChatGPT mnoho lidí začalo využívat velké jazykové modely pro přístup k informacím. Studie vedená profesory marketingu zkoumala, jaké následky má spoléhání se na AI při získávání vědomostí. Ve srovnání s vyhledáváním na webu vede používání AI k méně hlubokému pochopení tématu. Testy ukázaly, že účastníci, kteří se učili pomocí AI, psali méně informativní rady a přistupovali k učení pasivněji. Výzkumníci zdůrazňují, že nejde o odmítnutí AI, ale o chytré a strategické užívání těchto nástrojů pro prohlubování znalostí.

Astrofyzikům se podařilo vytvořit komplexní simulaci Mléčné dráhy, která popisuje evoluci více než 100 miliard hvězd. Využitím umělé inteligence a tradičních fyzikálních metod překonali překážky dosavadních simulací. Tento průlom umožňuje sledovat dynamiku celé galaxie i jednotlivé hvězdné události současně. S pomocí AI tým snížil potřebný čas na simulaci z 36 let na pouhých 115 dní. Tento přístup může transformovat modelování v oblastech jako klimatologie a předpověď počasí.

Otrava dat v umělé inteligenci je narůstajícím problémem, zejména pro velké jazykové modely, jako je ChatGPT. Studie zjistila, že vkládání škodlivých souborů do tréninkových dat může AI systém tajně poškodit. Otrava dat může mít formu přímých útoků, které mění výstup na specifický dotaz, nebo nepřímých útoků, které zhoršují celkový výkon. Může se jednat o „backdoor“ útoky nebo šíření dezinformací. Takové praktiky představují rizika pro kybernetickou bezpečnost a ukazují křehkost těchto technologií navzdory jejich populárnosti.

Navzdory množství objevených exoplanet zatím stále nemáme důkazy o existenci mimozemských civilizací. Jedním z možných vysvětlení, proč jsme zatím neodhalili mimozemské signály, by mohla být pokročilá AI, která zkracuje okno možnosti detekce civilizace. Jak navrhuje nedávná studie, s rostoucí rychlostí technologického pokroku by pokročilá ne-biologická inteligence mohla být pro nás neviditelná. Tímto způsobem by se vyřešila otázka Fermiho paradoxu, neboť mimozemské civilizace by již překročily naše současné možnosti detekce.

Digitální dvojníci představují inovativní přístup v technologii, kdy virtuální modely napodobují chování reálných systémů. V medicíně umožňují personalizaci a předvídání léčebných postupů, což by mohlo být revoluční i pro duševní zdraví. Pomocí umělé inteligence mohou digitální dvojníci analyzovat data o mozkových a behaviorálních aktivitách, a tím detekovat a předpovídat kognitivní potíže. Zatímco tradiční trénink mozku často spočíval v jednoduchých hrách, tyto modely nabízejí komplexní přístup přizpůsobený individuálním potřebám. Důležitou roli hraje ochrana dat a zajištění etického použití technologie.

V roce 2023 umělá inteligence odhalila, že tvář svatého Josefa v obraze Madonna della Rosa nebyla namalována samotným Raffaelem. Díky analýze algoritmem založeným na AI vědci z UK a USA potvrdili známé domněnky, že některé tahy štětcem pocházejí od jiného umělce. Zatímco zbytek obrazu odpovídá Raffaelovu stylu, část svatého Josefa pravděpodobně vytvořil někdo jiný, možná Giulio Romano. Výsledky této studie ukazují, jak moderní technologie mohou rozkrýt tajemství klasických maleb, aniž by hrozilo nahrazení odborníků lidského charakteru.