paměť

Studie na myších z University College London ukazuje, že narušení 'režimu přehrávání', který konsoliduje paměť, může přispívat ke ztrátě paměti u Alzheimerovy choroby. Myši s amyloid-beta plakem v mozku měly problémy s navigací v labyrintu a jejich paměťové replikace byly neuspořádané. Výsledky naznačují, že podobný proces může probíhat i u lidí, což by mohlo umožnit dřívější diagnostiku Alzheimerovy choroby. Navíc může vést k vývoji nových léčiv, která by mohla zlepšit aktivitu přehrávání v hipokampu. Studie byla publikována v časopise Current Biology.

Výzkum vedený univerzitou v Oslu analyzoval přes 10 000 mozkových skenů a odhalil, jak stáří ovlivňuje paměť. Vědci zjistili, že pokles struktury mozkové tkáně úzce souvisí s poklesem episodycké paměti, zejména u osob starších 60 let. Studie upozorňuje, že genetický faktor jako gen APOE ε4 zvyšuje riziko rychlejšího úbytku paměti a mozkové hmoty. Důležitou roli hraje celý mozek, nejen jedna jeho část, což má dopady na léčbu a prevenci. Efektivní terapie by měly cílit na více oblastí mozku a začít co nejdříve.

Ušní červy jsou melodie, které se nám opakovaně objevují v hlavě, a většina lidí je zažívá pravidelně. Výzkumy ukazují, že lidé poslouchající více hudby tyto jevy zažívají častěji. Fenomén je spojen s hudebním vnímáním v našem mozku, zejména s částí zvanou cortex auditoria. Ušní červy mohou narušovat pracovní paměť, což ovlivňuje schopnost pamatovat si jiné informace. Pro lidi s OCD mohou být ušní červy obzvláště rušivé, ale čištění paměti žvýkáním žvýkačky může pomoci. Někteří vědci je považují za projev touhy po poslechu hudby v době, kdy to není možné.

V raných fázích Alzheimerovy choroby dochází k poklesu krátkodobé paměti, což časem může vést ke ztrátě schopnosti rozpoznávat blízké osoby. Studie vědců z Univerzity ve Virginii zjistila, že narušení perineuronálních sítí, které stabilizují synapse v mozku, může hrát klíčovou roli v této ztrátě. Výzkum na myších ukázal, že ochrana těchto struktur pomocí inhibitorů matrixových metaloproteináz může zachovat sociální paměť. I když výsledky vypadají slibně, další výzkumy jsou nutné pro potvrzení jejich platnosti u lidí. Tento objev může přinést nové cesty pro léčbu či prevenci Alzheimerovy choroby.

Nová studie z Austrálie odhaluje, že lidé s výjimečnou schopností pamatovat si obličeje se zaměřují na nejvýraznější rysy tváře. Autoři výzkumu použili technologii sledování očí, aby zjistili, jak super-rekognizátoři vnímají nové tváře. Zjistili, že tito jedinci se dívají na tváře jako na skládačku, rozdílně než běžní lidé, což umožňuje lepší zapamatování. Výzkum také ukazuje, že tyto schopnosti jsou pravděpodobně geneticky zakotvené. I přes pokroky v technologii zůstávají lidé stále lepší v rozpoznání tváří než umělá inteligence.

Velká americká studie vedená týmem z University of Utah zjistila nárůst problémů s pamětí a koncentrací u mladých dospělých. Podíl dospělých pod 40 let, kteří uvádějí závažné kognitivní obtíže, se za poslední dekádu téměř zdvojnásobil. Výsledky ukazují, že sociální a ekonomické faktory hrají klíčovou roli v tomto trendu. Vyšší míra kognitivních potíží byla zaznamenána zejména u lidí s nižšími příjmy a vzděláním, a také u amerických indiánů a domorodých obyvatel Aljašky. Studie upozorňuje na potřebu hlubšího výzkumu, aby se porozumělo příčinám zhoršování kognitivního zdraví.