vzdělávání

Autor radí rodičům, aby vzdělávání dětí nestavěli hlavně na aktuálních nástrojích umělé inteligence, protože se budou rychle měnit. Za klíčové považuje schopnost jasně psát, která pomáhá formulovat vlastní myšlenky i přesněji zadávat úkoly AI. Stejně důležité je mluvení, naslouchání, přesvědčivá argumentace a emoční inteligence při osobním kontaktu. Doporučuje také učit se snášet nudu bez neustálých digitálních podnětů, protože právě volný prostor pro přemýšlení podporuje originalitu. AI má podle něj lidské schopnosti násobit, nikoli nahrazovat samostatné myšlení a pevné základy.

Rozšíření generativní AI může omezovat pracovní příležitosti pro juniory a narušit tradiční cestu, na níž se z nezkušených pracovníků stávají odborníci. Autor upozorňuje, že automatizace sice zvládá rutinní úkoly, ale zároveň lidem bere praxi potřebnou pro řešení výjimečných a krizových situací. Zkušenosti z letectví a jaderné energetiky podle něj ukazují nutnost vědomě zachovávat manuální postupy i za cenu nižší krátkodobé efektivity. Firmy by proto měly zavádět „manuální brány“, například nechat inženýry nejprve samostatně analyzovat chybu a vytvořit test, než využijí AI k návrhu opravy. Taková investice do praxe juniorů má chránit dlouhodobou odbornou kapacitu organizací.

Americká Národní vědecká nadace spustí od akademického roku 2026/2027 pilotní program I-PhD, který má začlenit praxi ve firmách do doktorského studia STEM oborů. Během čtyř let podpoří 250 studentů; NSF do pětiletého projektu vloží 47 milionů dolarů. Univerzity uhradí první rok studia, zatímco firmy musí od druhého roku spolu s NSF financovat studium a vložit nejméně 100 tisíc dolarů na studenta. Doktorandi stráví nejméně rok výzkumem přímo ve firmě a získají také profesní přípravu potvrzenou certifikátem. Zastánci očekávají snazší přechod absolventů do podniků, kritici však upozorňují na riziko, že čtyřleté financování a větší vliv firem mohou oslabit výzkumný charakter doktorátu.

Kresby šestiletého či sedmiletého chlapce Onfima z Novgorodu ukazují, že děti si školní práci zpestřovaly čmáráním už ve 13. století. Na březové kůře, na níž procvičoval cyrilici, zachytil postavy, bitevní výjevy, jezdce i sebe coby fantastickou šelmu. Novgorod měl ve středověku patrně vysokou gramotnost, mimo jiné díky snadno dostupné a levné březové kůře používané k psaní. Archeologové tam od 50. let 20. století našli přes 1 100 popsaných kusů kůry z období 11. až 16. století. Výzkumy významu čmárání nejsou jednoznačné, může však podporovat jemnou motoriku a propojování pohybu se zrakovým vnímáním.

Experiment s 1 149 vysokoškolskými studenty naznačil, že jednoduchá podpora zdravějšího spánku může zlepšit jejich akademické výsledky. Studenti dostávali chytré náramky, připomínky k večerce a malou finanční odměnu za nejméně sedm hodin spánku ve všední dny. Oproti kontrolní skupině spali v průměru o 19 minut déle a častěji dosáhli stanoveného cíle. Jejich průměrné hodnocení v kurzech se zvýšilo o 0,075 až 0,089 bodu a podobný efekt přetrval i v následujícím semestru. Po skončení pobídek sice účinek na délku spánku zeslábl, studenti však stále spali o osm minut déle než před začátkem studie.

Nová studie naznačuje, že používání AI chatbotů jako ChatGPT může fungovat jako 'kognitivní berlička', která snižuje schopnost uchovat informace. Ve výzkumu provedeném na univerzitě v Rio de Janeiru studenti využívající ChatGPT dosáhli v testu nižšího skóre než ti, kdo se učili tradičními metodami. Zatímco AI pomáhá urychlit proces učení, uživatelé si hůře pamatují nabyté znalosti. Tento jev je připisován sníženému kognitivnímu úsilí, které je nutné pro dlouhodobé zapamatování. Studie navrhuje, aby budoucí vzdělávací strategie využívaly AI s ohledem na zachování mentální aktivity potřebné pro trvalé učení.