zdroje

Podle zprávy OSN může do roku 2030 spotřeba energie umělé inteligence (AI) dosáhnout 3 % globálního množství a převýšit potřebu pitné vody pro světovou populaci. I při technologických zlepšeních by účinnost nemusela snížit celkovou spotřebu, což je jev známý jako Jevonsův paradox. Zpráva vyzývá k odpovědnému využívání AI s důrazem na transparentnost a udržitelný rozvoj. Nerovnoměrné rozdělení AI infrastruktury může prohlubovat digitální propast mezi národy. Odpovědné řízení hodnotového řetězce AI je nezbytné pro minimalizaci ekologické zátěže.

Počet kosmetických injekčních procedur roste celosvětově, přičemž za sebou zanechávají neviditelné ekologické náklady. Ročně se pro tyto účely použije a vyhodí přes 14 milionů hypodermických jehel vyrobených z kritických minerálů, jako je nerezová ocel, chrom a nikl. Tyto minerály jsou nezbytné nejen pro kosmetické účely, ale také pro energetický přechod a obranu. Stále rostoucí poptávka po těchto materiálech vyvolává obavy z jejich dostupnosti v důsledku geopolitických a environmentálních výzev. Kosmetické procedury přispívají k tomuto příběhu zohledněním ekologických nákladů spojených s těžbou a zpracováním surovin.