vesmír

Viry a bakterie se vrátily z cesty na Mezinárodní vesmírnou stanici a prokázaly, že jejich evoluční změny mohou pomoci v boji proti rezistentním infekcím. Výzkumný tým zkoumal bakterii Escherichia coli v souboji s virovým protivníkem, bakteriofágem T7, v podmínkách mikrogravitace. Experiment odhalil, že bakterie ve vesmíru získaly mutace v genech spojených s odpovědí na stres a řízením živin. Fágy reagovaly na tyto změny a efektivněji hubily bakterie zodpovědné za infekce močových cest na Zemi. Tato studie odhaluje nové biologické poznatky, které mohou vést k vývoji lepších léčebných metod proti antibiotikům odolným patogenům.

Astronomové objevili tajemný žhnoucí pruh železa ve středu Prstencové mlhoviny vzdálené 2 570 světelných let. Tento lineární útvar dosud nebyl v žádné mlhovině pozorován. Jeho původ a vlastnosti zůstávají nevysvětleny, přestože byl objeven díky pokročilému teleskopu WEAVE. Hypotéza, že by pruh mohl vzniknout rozpadem prachových částic, nenalezla dostatečné důkazy. Výzkumníci hledají další podobné útvary, které by mohly poskytnout odpovědi na tuto hvězdnou hádanku.

Webbův vesmírný dalekohled (JWST) se zaměřil na Helixovou mlhovinu, známou také jako 'Oko Saurona', vzdálenou asi 650 světelných let. Tato planetární mlhovina vznikla, když hvězda podobná Slunci vyčerpala svůj vodíkový palivo a začala uvolňovat své vnější vrstvy, které osvětluje zbývající hvězda, nyní bílý trpaslík. Helixová mlhovina má mnoho kometárních uzlů, hustých oblastí materiálu, které odolávají hvězdnému větru a záření. Každý uzel je větší než naše Sluneční soustava, což ukazuje na úžasné měřítko přírodního vesmíru. Za tisíce let se mlhovina rozplyne ve vesmírném prostoru.

Astronautka Suni Williams ze společnosti NASA ukončila svou kariéru po 27 letech služby. Poslední misi podnikla s kolegou Butchem Wilmorem v červnu 2024 v nové kapsli Starliner, která měla technické problémy, takže zůstali uvíznuti ve vesmíru. Navrátila se bezpečně na Zem díky zásahu SpaceX v březnu 2025. Během své kariéry strávila 608 dní ve vesmíru, což je druhý nejvyšší počet dní pro astronauta NASA, a vykonala celkem devět vesmírných výstupů, nejvíce ze všech žen.

Nová obří raketa NASA, známá jako Space Launch System (SLS), byla přesunuta na startovní rampu jako příprava na první letu astronautů k Měsíci po více než padesáti letech. Tento historický start se očekává nejdříve v únoru a představuje první let v programu Artemis s posádkou, která podnikne desetidenní misi kolem Měsíce. Mezi astronauty jsou zkušení členové NASA a kanadský astronaut Jeremy Hansen. Přestože nebudou přistávat na Měsíci, je to významný krok vstříc opětovnému prozkoumávání měsíčního povrchu. Zahájení mise se však uskuteční až po dokončení testu tankování paliva začátkem února.

NASA a americké ministerstvo energetiky plánují vývoj jaderného reaktoru pro povrch Měsíce. Cílem je dokončit vývojovou fázi do roku 2030 a zajistit nepřetržitý zdroj energie pro lunární mise. Tento projekt čelí technickým výzvám, jako je řízení tepla v prostředí Měsíce s nízkou gravitací a tlakovou atmosférou. Dále musí reagovat na problémy způsobené měsíčním prachem a zajišťovat dostatečné stínění před radiací. Vývoj již probíhá, avšak nasazení systému na Měsíci zůstává dlouhodobým cílem.

Mise NASA na návrat vzorků z Marsu narazila na finanční překážky a byla zrušena. Americký Kongres výrazně snížil financování, což vedlo k jejímu faktickému zrušení, ačkoliv byla považována za klíčovou pro průzkum Marsu. Vozítko Perseverance již na povrchu Marsu nasbíralo vzorky, jejichž osud je nyní nejistý. Náklady na misi dosáhly 7 miliard dolarů, což vyústilo v její zrušení. Existuje možnost, že vzorky někdy v budoucnosti přiveze ESA nebo Čína.

Fyzička Eugeny Babichev z Univerzity Paris-Saclay předpokládá, že světlo v podobě Čerenkovova záření ve vesmíru by mohlo naznačovat kvantovou nestabilitu spojenou s rozpadem vakua. Toto zvláštní modré záření je označeno jako projev perturbací negativní energie a mohlo by poskytnout důležité poznatky o chování časoprostoru. K detekci Čerenkovova záření ve vakuu by ukázalo, že kosmický prázdný prostor se chová jako médium s vlastní strukturou a energií. Tato myšlenka by mohla vyjasnit rozdíly mezi teorií relativity a kvantovou mechanikou. Výzkum je zatím teoretický, ale otevírá nové možnosti, jak tyto jevy zkoumat.

Nový výzkum vedený Národním centrem pro jaderný výzkum v Polsku naznačuje možné interakce mezi neutriny a temnou hmotou. Tyto dvě složky vesmíru, dosud považované za neinteraktivní, by dle studie mohly spolu slabě interagovat. Výsledky by mohly vést k rozšíření standardního kosmologického modelu. Přestože signál s přesností tří sigma není dostatečně silný pro definitivní potvrzení, naznačuje směr pro další výzkum. Pokud by se hypotézy potvrdily, mohl by to být průlom v pochopení struktury vesmíru.

Vědci z Čínské akademie věd zkoumali prach z odvrácené strany Měsíce přivezený misí Chang'e-6, což může objasnit, proč jsou hemisféry Měsíce odlišné. Analýza izotopů draslíku a železa naznačuje, že masivní impakt v oblasti pánve Aitken na jižním pólu mohl způsobit nerovnosti ve složení Měsíce. Tento náraz pronikl hluboko do měsíčního pláště a změnil izotopickou strukturu, což ovlivnilo i vnitřní chemii Měsíce. Studie poukazuje na to, že velké srážky mohou mít trvalé důsledky pro planetární tělesa. Tento objev přináší nový pohled na měsíční historii a jeho formování.