uhlíkový cyklus

Výzkum v norském arktickém fjordu Kongsfjorden ukazuje, že mikroskopické mořské houby mohou hrát dosud přehlíženou roli v ukládání uhlíku do sedimentů. Dokážou velmi účinně zabudovávat rozpuštěné aminokyseliny obsahující uhlík a dusík do své biomasy, čímž omezují jejich přeměnu na oxid uhličitý. V místech s větším podílem hub byl zaznamenán nižší výdej CO2 než tam, kde převládaly bakterie a archea. Vědci identifikovali více než 80 druhů hub zapojených do tohoto procesu, včetně rodu Alatospora, který zůstával aktivní i při nízkém obsahu kyslíku. Studie naznačuje, že pro pochopení uhlíkového cyklu v rychle se měnící Arktidě je nutné mořské houby více zkoumat.

Výzkum ukázal, že pohyby tektonických desek během posledních 540 milionů let výrazně ovlivnily globální klima Země. Zjistilo se, že nejen vulkanické oblouky, ale i středooceánské hřbety a kontinentální riftové zóny zásadně přispívají k přenosu uhlíku do atmosféry. Ukládání uhlíku v sedimentech mořského dna a jeho pozdější uvolňování v subdukčních zónách pomáhá formovat teplé skleníkové období či chladnější období ledového domu. Výsledky naznačují, že pochopení pohybů tektonických desek je klíčové pro modelování budoucího klimatu.