nemoci

Vědci objevili 5 500 let starou kostru v Kolumbii, která obsahuje DNA bakterie Treponema pallidum, související se syfilis. Tento nález posouvá historii treponemálních nemocí a naznačuje jejich původ v Americe, což zpochybňuje dřívější předpoklady o jejich evropském původu. Studie ukazuje, že tyto nemoci mohly existovat mezi lidskými společenstvími ještě před zemědělskou expanzí. Ačkoli nálezy zůstávají kontroverzní, vyzývají k přehodnocení geografických a historických úvah o přenosu těchto nemocí.

Mnoho lidí věří, že chladné počasí způsobuje nemoci, ale moderní výzkum naznačuje složitější spojitost. Samotné nízké teploty nezpůsobují infekce, ale ovlivňují faktory, které zvyšují náchylnost k respiračním nemocem. Studený a suchý vzduch prodlužuje přežití virů, zatímco nižší vlhkost může oslabit obranyschopnost těla. Socio-ekonomické vlivy, jako pobyt v uzavřených prostorách, také zvyšují riziko nákazy. Chladné počasí působí jako katalyzátor, který usnadňuje šíření respiračních virů během zimy, což vysvětluje sezónní nárůst onemocnění jako chřipka nebo nachlazení.

Dlouhodobé vystavení pesticidu chlorpyrifosu, používanému na farmách v USA, výrazně zvyšuje riziko rozvoje Parkinsonovy choroby. Studie vedená vědci z Kalifornské univerzity v Los Angeles prokázala, že lidé s vysokou expozicí mají až 2,7krát vyšší šanci na onemocnění. Výzkum na zvířecích modelech naznačil, že chlorpyrifos způsobuje specifické poškození mozku a poruchy pohybu. Chlorpyrifos narušuje buněčné procesy, což může hrát roli v poškození mozku související s Parkinsonovou chorobou. Pesticid byl již zakázán v EU a jeho užití je v USA omezeno, ale stále se aplikuje na mnoha místech.

Mnozí lidé zažívají fenomén zvaný let-down effect nebo leisure sickness, kdy se cítí nemocní na začátku dovolené. Tento jev, definovaný v roce 2002 nizozemskými vědci, je však málo zkoumán a opírá se o nespolehlivé vzpomínky. Teorie zahrnují zvýšenou expozici k patogenům během cestování nebo sníženou pozornost k příznakům během pracovního stresu. Krátkodobý stres může imunitní systém stimulovat, ale jeho náhlé skončení může vést ke zhoršení zdravotního stavu. Doporučuje se udržovat aktivní životní styl a snažit se zvládat stres, aby se minimalizovalo riziko onemocnění.

V USA byla objevena nová nemoc přenášená klíšťaty, která způsobila úmrtí několika psů a může být rizikem pro lidské zdraví. Toto onemocnění je způsobeno bakteriemi Rickettsia finnyi, které patří do skupiny patogenů způsobujících skvrnitou horečku. Výzkumníci z North Carolina State University úspěšně izolovali infekci z nemocného psa, ukázali, že je novým druhem a mohly by ji přenášet klíště Amblyomma americanum. Ve studii bylo analyzováno 17 psů, přičemž dva z nich zemřeli. Odborníci zdůrazňují nutnost důkladného sledování kvůli možnému přenosu na člověka.

Kim Kardashian oznámila, že má mozkové aneuryzma, což je rozšíření tepny v mozku, které může mít vážné následky, pokud by prasklo. Zatím nejsou k dispozici podrobnosti o velikosti nebo umístění jejího aneuryzmatu. U žen je vyšší riziko vzniku této poruchy, které se zvyšuje po menopauze kvůli snížení hladin estrogenu. Mezi další rizikové faktory patří rodinná historie aneuryzmat, kouření a vysoký krevní tlak. Neléčené aneuryzma může způsobit nenadálé příznaky jako silné bolesti hlavy a nevolnost a v případě prasknutí vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Když se Napoleonova armáda v roce 1812 stahovala z Ruska, čelila extrémním zimním podmínkám, hladu a nemocem. Nová studie zkoumající DNA zubů 13 vojáků naznačuje, že příčinou byly paratyfus způsobený Salmonellou enterica a návratná horečka způsobená bakteriemi Borrelia, přenášenými vešmi. Přestože není vyloučeno, že tyfus hrál roli, analýza jeho přítomnost neprokázala. Výzkumníci zdůrazňují, že k plnému pochopení epidemických nemocí Napoleonovy armády bude zapotřebí více vzorků. Odhaduje se, že smrtonosný mix vyčerpání, chladna a nemocí byl hlavní příčinou úmrtí.

Využití ultrazvukových vln, které jsou nad prahem lidského slyšení, nachází nové možnosti v léčbě nemocí jako rakovina a Alzheimerova choroba. Tato technologie umožňuje lékařům lépe diagnostikovat a sledovat onemocnění, a díky nedávným pokrokům může také zlepšit dodávku léků do mozku a stimulovat imunitní reakce proti rakovině. Zaměřený ultrazvuk by mohl dočasně otevřít hematoencefalickou bariéru, což umožní lékům proniknout do mozku. Navíc může zničit pevné nádory a podpořit imunitní systém v rozpoznávání a ničení rakovinných buněk. Výzkum nadále zkoumá další aplikace, které by mohly pomoci léčit vzácné nemoci.

Studie z roku 2023 zkoumala půl milionu zdravotních záznamů a odhalila souvislosti mezi těžkými virovými infekcemi a neurodegenerativními onemocněními, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba. Lidé s virovou encefalitidou mají 31krát vyšší pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy choroby. Infekce, jako je zápal plic po chřipce, zvyšují riziko Alzheimerovy choroby, demence a jiných neurodegenerativních nemocí. Studie potvrzuje, že očkování by mohlo snížit riziko rozvoje těchto nemocí, protože infekce mohou trvale ovlivňovat mozek až po dobu 15 let. Výzkum také zmiňuje, že 80 % virů spojených s těmito nemocemi je schopno překročit hematoencefalickou bariéru.

Mozkový červ, parazitní hlístice Parelaphostrongylus tenuis, ohrožuje velké býložravce jako losy a jeleny v USA. Parazit může způsobit neurologické problémy a smrt, přičemž je obtížné diagnózu stanovit, jelikož se projevuje podobně jako jiné parazitární infekce. Vědci z University of Tennessee vyvinuli serologický test, který dokáže detekovat přítomnost parazita v živých zvířatech hledáním specifických protilátek v krvi. Nový postup umožňuje rychleji monitorovat populaci infikovaných jedinců a případně omezit šíření parazita do nových oblastí.