galaxie

Ve Spojených státech dosáhl počet případů spalniček nejvyšší úrovně za 35 let, když překonal údaje z roku 2025. Výzkum naznačuje, že celá Mléčná dráha se mohla během miliard let otočit na bok kvůli srážkám s menšími galaxiemi. Další studie naznačuje, že lidská délka života může být omezena náhodnými genetickými mutacemi, což v optimistickém scénáři stanovuje limit na 150 až 190 let. Vědci také zjistili, že moderní životní styl může být pro lidskou mysl zátěží, a výzkumníci dokázali oddělit absorpci a emisi tepla, čímž vytvořili 'programovatelné teplo'.

V době, kdy se formovala Sluneční soustava, byla Země jen roztavenou hmotou. Vědci se domnívají, že formování pevnin ovlivnila nejen geologie Země, ale i průnik Sluneční soustavy přes spirální ramena Mléčné dráhy. Tyto oblasti s vyšší koncentrací plynu a prachu mohly vyslat komety z Oortova oblaku, což vedlo k nárazům ovlivňujícím růst kontinentů. Analýza izotopů zirkonu ukazuje na shodné vzorce s přechody přes spirální ramena. I když toto propojení není definitivně dokázáno, naznačuje, že galaktické události mohly mít na Zem větší vliv, než se dříve myslelo.

Nový výzkum naznačuje, že celá Mléčná dráha se během miliard let mohla postupně obrátit na bok po dávných srážkách s menšími galaxiemi. Tyto změny by mohly vysvětlit některé neobvyklé vlastnosti naší galaxie. Simulace ukazují, že kolize s galaxií známou jako Gaia Sausage asi před 10 miliardami let mohla způsobit tuto změnu orientace disku. Výsledky naznačují, že tmavá hmota hraje klíčovou roli v utváření struktury galaxií.

Porfyrion je jedna z největších galaktických struktur, objevená díky rádiovým vlnám, nacházející se 7,5 miliardy světelných let od Země. Tato struktura má délku 23 milionů světelných let a představuje výzvu pro naše pochopení vesmíru. Objevena byla v roce 2024 a její „galaktické laloky“ jsou důsledkem aktivit supermasivní černé díry v jejím středu. Výzkum však stále zkoumá, jak tato struktura zůstala stabilní přes tak obrovské vzdálenosti v čase a prostoru. Mohla by hrát roli v utváření kosmické struktury známé jako kosmická pavučina.

Teleskop Euclid zachytil dosud největší a nejdetailnější fotografii srdce Mléčné dráhy, která obsahuje 60 milionů hvězd. Snímky pomohou při hledání exoplanet a měření jejich hmotnosti. Fotografii tvoří mozaika devíti snímků pořízených v březnu 2025 z oblasti galaktického středu. Tento úspěch přináší nové možnosti pro zkoumání temné hmoty a energie ve vesmíru. Výsledný obraz pomáhá vědcům lépe sledovat nový i již objevený planetární systém.

Vědci objevili již třetí galaxii, jejíž pohyb lze vysvětlit bez přítomnosti temné hmoty. NGC 1052-DF9 je součástí řady galaxií, ke kterým patří DF2 a DF4, a poskytuje nové důkazy o tom, že tyto galaxie vznikly nějakým neobvyklým procesem. Astronomové spekulují, že tzv. srážka trpasličích galaxií mohla způsobit oddělení běžné hmoty od temné. Tento objev může pomoci lépe pochopit povahu temné hmoty, která dosud zůstává ve vesmírných teoriích záhadou. Výzkum byl zveřejněn v časopise The Astrophysical Journal.

Galaxie Chobotnice, známá také jako M77 nebo NGC 1068, je v centru pozornosti kvůli své blízkosti a jasnosti, což z ní dělá ideální objekt pro studium aktivních galaktických jader. Problémem při pozorování je vysoké množství prachu, ale díky teleskopu JWST a jeho schopnosti zobrazovat infračervené světlo se podařilo zachytit dosud neviditelné struktury, včetně hvězdného pásu ve středu galaxie. Data naznačují, že v jádru galaxie by mohly být dvě supermasivní černé díry. Navíc jsou v oblasti kolem jádra viditelné kapsy vzniku hvězd. Studie z roku 2022 naznačuje, že galaxie by mohla být i obří částicový urychlovač.

Astronomové z University of Malta stanovili, že hranice Mléčné dráhy se nachází ve vzdálenosti mezi 11,28 a 12,15 kiloparseky od jejího středu. Tento okraj je vymezen oblastí tvorby hvězd, kde hvězdy nejprve mladnou a pak opět stárnou. Důvodem jsou gravitační síly uvnitř galaxie, které způsobují migraci hvězd. Na hranici galaxie dochází k poklesu hustoty plynu, což zastavuje tvorbu nových hvězd. Tento poznatek poskytuje lepší porozumění strukturám v Mléčné dráze a její charakterizaci jako galaxie Typu-II.

Evropská kosmická agentura vyzývá veřejnost k pomoci při hledání gravitačních čoček v nových datech teleskopu Euclid. Projekt Space Warps nabízí možnost spolupráce s profesionálními astronomy při analýze obrovského množství dat obsahujícího 72 milionů galaxií. Cílem je nalézt více než 10 000 nových gravitačních čoček, což je více, než bylo objeveno kdykoli předtím. Zapojit se může každý, kdo má zájem o vesmír, bez nutnosti odborných znalostí. Projekt umožňuje účastníkům pomoci při mapování vesmíru a zkoumání jeho expanze.

Vědci pomocí pokročilých simulací poprvé rekonstruovali procesy tvorby galaxií po Velkém třesku. Studie ukazuje, že rozsáhlé galaxie mohly vzniknout dříve, než jsme očekávali, aniž by narušily současné kosmologické modely. Projekt COLIBRE zahrnul detailní fyzikální modely, čímž napodobil raný vesmír. Výsledkem je virtuální vesmír, který se podobá našemu současnému kosmu. Simulace zahrnovaly i modely prachu, což umožnilo lepší pochopení procesů vývoje vesmíru. Přesto však zůstávají fenomény, jako jsou tzv. Červené tečky, nevysvětlené.