astronomie

Vědci z NASA a Arizonské univerzity našli stopy tryptofanu, klíčového aminokyseliny pro tvorbu serotoninu, v materiálu z asteroidu Bennu. Jde o první detekci této molekuly v extraterestriálním vzorku, což podpořilo teorii, že životodárné prvky mohly být na Zemi přineseny z vesmíru. Zjistili, že tryptofan, který je pro lidské tělo esenciální a získává se z potravin, se ve vesmírném prostředí může tvořit přirozeně, aniž by byl biologického původu. Tento objev posouvá chápání prebiotické chemie a způsobu, jakým složky života mohly vznikat v raném slunečním systému. Detekce tryptofanu zároveň naznačuje, že k dalšímu průzkumu jsou nutné detailnější analýzy z různých planetárních těles.

Hvězda spojená s černou dírou Gaia BH2 vykazuje chemické prvky typické pro staré hvězdy, přestože její stáří je pouze pět miliard let. Kombinace mladého věku a staré chemie naznačuje, že hvězda prošla násilnou minulostí, pravděpodobně splynutím nebo obohacením z jiného objektu. Toto složité prostředí ovlivnilo i její rychlou rotaci, která je neobvyklá pro rudé obry. Výsledky studie, která probíhala za pomoci NASA a Evropské vesmírné agentury, naznačují nutnost přehodnotit současné modely hvězdného vývoje.

Vědci objevili nezvyklé záření gama v halu naší galaxie, které by mohlo ukazovat na přítomnost temné hmoty. Tento svit nelze jednoduše připsat žádnému známému zdroji a existuje možnost, že vzniká při anihilaci hypotetických částic temné hmoty. Přestože podobné hledání probíhalo již dříve, je to poprvé, co bylo nalezeno záření při této specifické energetické úrovni v galaktickém halu. Výzkum naznačuje, že toto záření gama by mohlo pocházet z anihilace WIMP částic, kandidátů na temnou hmotu. Pokud se toto potvrdí, znamenalo by to zásadní objev pro fyziku a astronomii, ale je třeba dalšího výzkumu pro potvrzení těchto zjištění.

Astrofyzikům se podařilo vytvořit komplexní simulaci Mléčné dráhy, která popisuje evoluci více než 100 miliard hvězd. Využitím umělé inteligence a tradičních fyzikálních metod překonali překážky dosavadních simulací. Tento průlom umožňuje sledovat dynamiku celé galaxie i jednotlivé hvězdné události současně. S pomocí AI tým snížil potřebný čas na simulaci z 36 let na pouhých 115 dní. Tento přístup může transformovat modelování v oblastech jako klimatologie a předpověď počasí.

Vesmír, který se vyvíjí už miliardy let, někdy zaskočí vědce. Nově objevená galaxie MPG-CR3 se zdá být 'bezkovová', což naznačuje přítomnost prvních generací hvězd, známých jako Pop III. Tyto hvězdy nemají kovy, tedy prvky těžší než helium a vodík. Galaxie je stará přibližně 11 miliard let, ale její mladý vzhled a čisté spektrum naznačují, že se vyhnula 'znečištění' okolními hvězdami. Kvůli její izolaci mohla formovat své první hvězdy samostatně. Přestože chybí důležitá heliová emise, vědci očekávají další výzkumy k potvrzení této teorie.

NASA připravuje zveřejnění nových snímků komety 3I/ATLAS, která pochází z mezihvězdného prostoru. Událost proběhne 19. listopadu, kdy NASA představí materiály pořízené pozemskými dalekohledy a vesmírnými sondami. Kometa 3I/ATLAS, pozorovaná z Marsu, kde byla nejblíže Slunci, je považována za neobvyklý objekt. Nejzajímavější pozemská pozorování se očekávají při nejbližším přiblížení k Zemi v prosinci. NASA nabízí přímý přenos této události.

S přibývajícím věkem se hvězdy rozpínají, což představuje hrozbu pro planety obíhající blízko svých hvězd. Nový výzkum publikovaný v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society ukazuje, že takové planety jsou ohroženy zničením. Data ze sondy TESS odhalila, že hvězdné stárnutí způsobuje, že planety pozvolna padají směrem k hvězdám a dochází k jejich zániku. Tento efekt je zvláště výrazný u planet s kratšími oběžnými dráhami. Výzkumný tým zjistil, že pravděpodobnost tohoto procesu se mění s vývojovým stádiem hvězd, přičemž nejrizikovější jsou planety obíhající kolem hvězd červených obrů. V budoucnu by mise PLATO mohla poskytnout další poznatky o tomto fenoménu.

Tým vědců zmapoval tvar šokové vlny supernovy SN 2024ggi, když prorazila povrch umírající hvězdy. Supernova, pozorovaná ve vzdálenosti 23,6 milionů světelných let, měla krátkodobě tvar oválu připomínající olivu. Tento jev byl zachycen díky rychlé reakci na detekci exploze pouhých 26 hodin po zaznamenání, využívající metodu spektropolarimetrie. Pozorování ukázala, že tvar výbuchu nebyl náhodný, ale měl preferovanou osu. Získané poznatky mohou naznačovat vliv binárního hvězdného společníka na procesy vedoucí k supernově.

V roce 2023 detekovaly gravitační vlnové detektory srážku vzdálenou 7 miliard světelných let. Dvě černé díry se spojily způsobem, který porušuje fyzikální zákony, jelikož měly hmotnosti a rychlosti rotace, které by neměly existovat. Nový pohled na tento fenomén nabízí magnetická pole, která mohou modulovat hmotnost a rotaci, a tím vysvětlit jejich „nemožné“ vlastnosti. Tento objev naznačuje, že černé díry následují vzor, který propojuje jejich hmotnost a rotaci, a může být sledován pomocí gama záblesků.

Interstelární kometa 3I/ATLAS cestuje naším slunečním systémem a vzbuzuje zájem vědeckého světa. Přestože se objevily spekulace, že může jít o umělý objekt mimozemského původu, důkazy naznačují, že jde o přírodní kometu. Tato kometa je zvláštní díky vysokému obsahu niklu a neobvyklému poměru oxidu uhličitého. Mezi odborníky panuje shoda, že anomalie v jejím složení odpovídají novému druhu komety, nikoli mimozemské sondě. Vědci nadále sledují její pohyb, přičemž se očekává, že kolem Jupitera proletí v březnu 2026.