astronomie

Ve sluneční soustavě mohl kdysi existovat další svět, který byl téměř tak velký jako Mars. Tento protoplanetární embryo, objevený díky vzácnému meteoritu NWA 12774 nalezenému v Saharské poušti, poskytuje nové důkazy o dávném planetárním tělese. Meteority z této skupiny, angrity, jsou staré a ukazují na odlišnou evoluční cestu. Výzkumníci odhadli, že tento údajný svět mohl mít minimální poloměr 1 000 kilometrů, ale možná až 3 300 kilometrů, což by ho činilo širším než Měsíc a téměř stejně velkým jako Mars. Jeho zánik mohl být způsoben kolizí nebo gravitačními interakcemi s Jupiterem.

Astronomové objevili šest červených trpaslíků, které obsahují neobvyklý prvek lithium ve svých atmosférách. Přítomnost lithia v těchto hvězdách naznačuje, že mohly pohltily okolní planety, protože za běžných okolností by lithium mělo být v nitru hvězd zničeno. Tento jev byl objeven v rámci studie složení hvězd v Mléčné dráze. Vědci vyloučili další možnosti pro přítomnost lithia a tvrdí, že je pravděpodobné, že lithium bylo doručeno nedávno v důsledku planetární spotřeby. Tento objev naznačuje, že konzumace planet červenými trpaslíky by mohla být častější, než se dosud předpokládalo.

Astronomové vytvořili nejrozsáhlejší a nejpodrobnější mapu kosmických magnetických polí pomocí nejvýkonnějšího australského radioteleskopu. Nová mapa, zvaná SPICE-RACS, vznikla díky spolupráci projektu POSSUM a identifikovala 350 000 galaxií, což je mnohem více než předchozí mapy. Magnetická pole, která na Zemi běžně nevidíme, jsou klíčová pro vývoj galaxií a uspořádání vesmíru. Tato mapa představuje důležitý krok k pochopení kosmických magnetických polí, i když stále mnoho aspektů zůstává neznámých. Data z mapy jsou volně přístupná vědecké komunitě a pomohou rozšířit vědecké poznání vesmíru.

Podle Nice modelu mohl být náš solární systém kdysi bohatší o dvě ledové planety. Nové simulace však naznačují, že tento model mohl způsobit nestabilitu měsíců Uranu. Výzkumníci zvažují několik možností: buď model potřebuje revizi, nebo Uran prošel násilnou evolucí. Třetí možností je, že současný model není kompletní. Výzkum stimuluje další studie o vývoji sluneční soustavy.

Vědci objevili živé mikroby v těle Ötziho, ledového muže, který byl zachován přes 5 300 let. Mozkové skeny ukázaly, že noční směny mohou vést ke ztrátě mozkové tkáně, což se může po ukončení směn mírně obnovit. Vzácný signál mohl pocházet z temné hmoty malou primordiální černou dírou. Studie zjistila, že ptáci také masturbují, což může mít evoluční podstatu. Tkáň mořské okurky byla po amputaci schopna znovu růst, což naznačuje možnost 'nesmrtelnosti'.

Vědci zjistili, že sluneční aktivita se mění způsobem, který nebyl zcela zachycen povrchovými měřeními. Analýzou zvukových vln v nitru Slunce odhalili významné změny za posledních 40 let. Sluneční cykly ukázaly omezující magnetickou aktivitu blíže k povrchu. Tento dlouhodobý výzkum umožňuje lépe porozumět interakcím mezi vnitřními a vnějšími faktory hvězdy, což může zlepšit předpovědi kosmického počasí. Další pozorování naznačí, jak se tento trend bude vyvíjet v budoucích cyklech.

Astronomové zkoumali větrné rychlosti na skupině exoplanet známých jako horké Jupitery a zjistili, že jsou pomalejší, než očekávali, což přisuzují vlivu magnetických polí. Tento objev by mohl poskytnout nové důkazy o magnetické aktivitě mimo Sluneční soustavu a pomoci lépe pochopit podmínky na cizích planetách. Horké Jupitery jsou známé svými extrémními teplotami a blízkostí ke svým hvězdám, což ovlivňuje jejich atmosférické proudy. Výzkum poukazuje na to, že magnetická pole mohou zpomalovat větry na těchto planetách, a poskytuje nový pohled na studium exoplanet. Výsledky byly publikovány v časopise Nature Astronomy.

Astronomové objevili nový objekt, který může pomoci dešifrovat záhadné dlouhopéeriové rádiové přechodné jevy (LPT) z kosmu. Vědci spojili signál s magnetickou kataklyzmatickou proměnnou hvězdou, kde bílý trpaslík přitahuje materiál z doprovodné hvězdy. Tento objev sjednocuje různé charakteristiky dříve pozorovaných objektů a může být klíčový pro pochopení dalších LPT, které vykazují jen některé z těchto znaků. Tento průlomový výzkum byl publikován v časopise Nature Astronomy.

V roce 2019 astronomové pozorovali neobvyklé chování hvězdy, jejíž jas se na hodinu zvýšil, než se vrátil na normální úroveň. Tento jev by mohl být způsoben primordiální černou dírou, objektem teoreticky existujícím od počátku vesmíru, vážícím asi tolik jako tři Měsíce naší Země. Událost byla zachycena v rámci průzkumu s kamerou Dark Energy a pojmenována Phoebe. Astronomové museli vyloučit různé alternativy, aby dospěli k závěru, že jde o takto malou černou díru možná umístěnou v halo Mléčné dráhy. Tento objev podporuje teorii o existenci primordiálních černých děr a naznačuje potřebu citlivějších teleskopů k dalšímu výzkumu.

Slunce dosáhlo nového rekordu v délce radiového výboje, který trval 19 dní, což je téměř čtyřnásobek předchozího rekordu. Tento neobvyklý jev byl pozorován pomocí flotily kosmických lodí NASA a ESA, včetně Parker Solar Probe a Solar Orbiter. Výboj vycházel z velké magnetické struktury v atmosféře Slunce známé jako helmet streamer. Analýza ukázala, že tři koronální výtrysky hmoty přispěly k dlouhému trvání tohoto fenoménu. Studování těchto jevů může zlepšit naše předpovědi kosmického počasí a ochranu infrastruktury na Zemi.