exoplanety

Stabilita hvězd je klíčová pro obyvatelnost exoplanet. Zatímco masivní hvězdy jako Rigel žijí krátce, červené trpaslíky mohou žít déle než samotný vesmír, ale jejich vzplanutí může ohrozit život. Hvězdy typu G, jako je Slunce, a K, známé jako oranžoví trpaslíci, nabízejí stabilní dlouhověké prostředí. Studie analyzovala více než 2 000 K-type hvězd v okolí Slunce a identifikovala 529 z nich jako primární cíle pro výzkum obyvatelnosti. Výzkum pomocí spektroskopických metod spojených s teleskopy v Chile a Arizoně přispívá k lepšímu pochopení obyvatelnosti v naší galaxii.

Nově objevená exoplaneta PSR J2322-2650b v Mléčné dráze nás ohromila svými vlastnostmi. Tento horký Jupiter obíhá milisekundový pulsar a má atmosféru s vysokým obsahem uhlíku, která se otáčí opačně k rotaci planety. Působí na ni silná gravitace pulsaru, což planetu formuje do tvaru citrónu. Astronomové nyní zkoumají, jak tato podivná planeta vznikla, včetně jejího pravděpodobného původu jako helové hvězdy. Tato exoplaneta nám poskytuje nový pohled na různé způsoby formování planet ve vesmíru.

Exoplaneta TOI-561 b, známá jako 'mokrá lávová koule', představuje důkaz existence atmosféry na skalnaté planety mimo naši sluneční soustavu. Tato super-Země, obíhající svou hvězdu během necelých 11 hodin, má globální oceán magmatu pod silnou atmosférou těkavých látek. Planeta je stará přibližně 10 miliard let a má nízkou hustotu, což může být způsobeno malým obsahem železa. Překvapivě udržela svou atmosféru po miliardy let navzdory intenzivnímu záření hvězdy. Důvody pro tuto anomálii se zkoumají, přičemž atmosféra možná přenáší teplo mezi rozdílnými stranami planety.

Astronomové pozorovali kolizi dvou asteroidů v blízkosti hvězdy Fomalhaut, vzdálené 25 světelných let. Tuto událost zachytil Hubbleův vesmírný dalekohled, což poskytlo nové informace o procesu formování planet. Předpokládá se, že se srazily objekty o průměru cca 60 kilometrů. Dřívější pozorování u stejné hvězdy, kdy došlo k podobné události, potvrdila, že mohlo jít o klamné identifikace planet. Tyto objevy naznačují, že systém hvězdy Fomalhaut je velmi dynamický a může sloužit jako laboratoř pro studium počátečních procesů planetární formace.

Astronomové poprvé zaznamenali exoplanetu WASP-121b s únikem atmosféry tvořícím dva obrovské heliové ocasy. Planeta se nachází zhruba 880 světelných let od Země a její atmosférický únik byl sledován pomocí vesmírného teleskopu JWST. Studie odhalila, že tyto ocasy přesahují 60 % dráhy planety a jsou výrazně delší než obvykle pozorovaný únik atmosféry. Dva heliové ocasy představují záhadu, protože současné modely nedokážou jednoduše tento jev vysvětlit. Objev naznačuje nutnost přehodnotit způsob modelování atmosféry exoplanet, což může mít významný vliv na pochopení jejich evoluce.

Nová studie zkoumá vzhled super-Jupiter exoplanet jako VHS 1256b, které se liší od klasického Jupiteru. Tato exoplaneta má povrchovou teplotu kolem 1300 K a je pokryta velkými bouřemi, což způsobuje její proměnlivost v jasu. Vědci zjistili, že atmosféry super-Jupiterů jsou turbulentnější kvůli většímu přenosu tepla, což narušuje tradiční pásovitou strukturu mraků. Výsledkem je, že mnoho super-Jupiterů by mohlo vypadat mnohem chaotičtěji než Jupiter, který známe. Tento objev mění dosavadní představy o těchto velkých exoplanetách.

Astronomové zaznamenali jev, kdy bílý trpaslík pohltil zbytky své planety, což poskytlo nový pohled na složení exoplanet. Tento fenomén byl pozorován u staré hvězdy LSPM J0207+3331, která je 145 světelných let vzdálena od Země. V atmosféře trpaslíka bylo nalezeno 13 těžkých prvků, což je neobvyklé pro jeho typ. Zbytky pohlcené planety měly jádro tvořící přibližně 55 % její hmoty. Studie otevírá nové možnosti pro pochopení dynamiky planetárních systémů po smrti hvězd a naznačuje dosud neznámé dynamické procesy. Výzkum také přispívá k lepšímu pochopení vzniku a vývoje planet mimo naši sluneční soustavu.

Astronomové objevili novou exoplanetu GJ 251c, super-Zemi vzdálenou 18 světelných let, která se nachází v obyvatelné zóně své hvězdy. Tato oblast umožňuje přítomnost kapalné vody, což z ní činí potenciálního kandidáta pro hledání mimozemského života. GJ 251c má hmotnost přibližně 3,84násobku Země a obíhá kolem červeného trpaslíka GJ 251. Přestože o ní zatím máme omezené informace, je ideálním cílem pro budoucí přímé pozorování, které může pomoci odhalit její atmosféru a jiné vlastnosti. Tento objev představuje významný krok k hledání obyvatelných světů v blízkosti naší sluneční soustavy.

Země a lidé zřejmě nejsou jedineční v kosmu, což podporuje Koperníkův princip, podle nějž nemáme výjimečné postavení ve vesmíru. Profesor David Kipping upozorňuje na to, že M-typové červené trpaslíky, považované za možná obydlené, mohou být špatnými kandidáty pro hledání života. Lidé mohou být mezi prvními inteligentními bytostmi, ačkoliv galaxie skrývá ohromné množství hvězd a planet. Věk vesmíru a existence Země v rané fázi vývoje hvězd zpochybňují předpoklad, že nejsme výjimeční. Kippingovy výsledky doporučují zaměřit pátrání na planety podobné Zemi obíhající hvězdy jako je Slunce.