exoplanety

Astronomové zaznamenali jev, kdy bílý trpaslík pohltil zbytky své planety, což poskytlo nový pohled na složení exoplanet. Tento fenomén byl pozorován u staré hvězdy LSPM J0207+3331, která je 145 světelných let vzdálena od Země. V atmosféře trpaslíka bylo nalezeno 13 těžkých prvků, což je neobvyklé pro jeho typ. Zbytky pohlcené planety měly jádro tvořící přibližně 55 % její hmoty. Studie otevírá nové možnosti pro pochopení dynamiky planetárních systémů po smrti hvězd a naznačuje dosud neznámé dynamické procesy. Výzkum také přispívá k lepšímu pochopení vzniku a vývoje planet mimo naši sluneční soustavu.

Astronomové objevili novou exoplanetu GJ 251c, super-Zemi vzdálenou 18 světelných let, která se nachází v obyvatelné zóně své hvězdy. Tato oblast umožňuje přítomnost kapalné vody, což z ní činí potenciálního kandidáta pro hledání mimozemského života. GJ 251c má hmotnost přibližně 3,84násobku Země a obíhá kolem červeného trpaslíka GJ 251. Přestože o ní zatím máme omezené informace, je ideálním cílem pro budoucí přímé pozorování, které může pomoci odhalit její atmosféru a jiné vlastnosti. Tento objev představuje významný krok k hledání obyvatelných světů v blízkosti naší sluneční soustavy.

Země a lidé zřejmě nejsou jedineční v kosmu, což podporuje Koperníkův princip, podle nějž nemáme výjimečné postavení ve vesmíru. Profesor David Kipping upozorňuje na to, že M-typové červené trpaslíky, považované za možná obydlené, mohou být špatnými kandidáty pro hledání života. Lidé mohou být mezi prvními inteligentními bytostmi, ačkoliv galaxie skrývá ohromné množství hvězd a planet. Věk vesmíru a existence Země v rané fázi vývoje hvězd zpochybňují předpoklad, že nejsme výjimeční. Kippingovy výsledky doporučují zaměřit pátrání na planety podobné Zemi obíhající hvězdy jako je Slunce.