astronomie

NASA úspěšně zahájila historickou misi Artemis II na Měsíc, čímž poslala astronauty dál od Země než kdykoli předtím. Američtí kardiologové vydali nové pokyny pro správu vysokého cholesterolu, které navazují na doporučení z roku 2018. Vědci také objevili, že změny životního stylu, jako více spánku a zeleniny, mohou snížit riziko srdečních onemocnění. Dále bylo nalezeno prastaré hrací kostky staré více než 12 000 let, což je posouvá k nejstarším známým artefaktům svého druhu. Nakonec, kombinace léků na hubnutí a hormonální terapie může pomoci starším ženám efektivněji zhubnout.

Data z čínské mise Chang'e 4 odhalila neočekávanou dutinu v toku kosmického záření mezi Zemí a Měsícem. Tento úkaz, k němuž dochází při specifickém postavení Země a Měsíce, naznačuje, že kosmické záření není rovnoměrně rozptýlené. Jeho objev přináší nové možnosti pro plánování vesmírných misí a ochranu astronautů před zářením. Využití této znalosti by mohlo minimalizovat vystavení nebezpečnému kosmickému záření během astronautických misí. Tento fenomén se zkoumá s cílem lépe pochopit a využít jej pro zvýšení bezpečnosti vesmírných operací.

Primordiální černé díry (PBHs) jsou teoretické objekty, které vznikly z hustých kapes subatomární hmoty po Velkém třesku. Astrofyzikové Alberto Magaraggia a Nico Cappelluti detekovali možný signál PBH pomocí observatoře LIGO. Tento signál ukazuje na kolizi objektu s hmotností menší než hmotnost Slunce, což by mohlo být potvrzením existence PBH. Další analýzy jsou zapotřebí pro definitivní potvrzení. Pokud budou PBHs existovat, mohou objasnit také podstatu temné hmoty, která drží vesmír pohromadě.

Astronomové objevili extrémně vzácnou hvězdu PicII-503, která se jeví jako nejchudší na železo mimo Mléčnou dráhu. Nachází se ve starobylé trpasličí galaxii Pictor II, jejíž hvězdy vznikly před více než 10 miliardami let a nevznikají zde nové. Hvězda má nesmírně nízké obsahy železa a vápníku, ale vysoké obsahy uhlíku, což naznačuje, že pochází z plynu obohaceného prvotními hvězdami. To poskytuje nový pohled na produkci prvotních prvků ve vesmíru.

Astronomové konečně objasnili záhadné rentgenové záření vycházející z hvězdy gama Cassiopeiae. Po padesáti letech pozorování se zjistilo, že záření pochází od bílého trpaslíka, neviditelného průvodce této hvězdy, který přitahuje materiál z většího partnera. Výzkum potvrdil, že horká plazma je spojena s kompaktním průvodcem, a ne s povrchem Be hvězdy. Tento objev potvrzuje existenci binárních systémů zahrnujících Be hvězdy a bílé trpaslíky a posouvá porozumění vývoje těchto hvězdných dvojic.

Obyvatelé Clevelandu zažili v úterní ráno překvapení, když se obloha rozjasnila sedmitunovým meteorem. Tento jev zasáhl několik států a vyvolal dojem exploze. Meteor letěl rychlostí 72 420 kilometrů za hodinu a explodoval nad Valley City, přičemž uvolnil energii jako 250 tun TNT. NASA potvrdila, že šlo o přibližně 1,83 metru velký meteor. Zatímco většina fragmentů shořela v atmosféře, odborníci se domnívají, že se mohou objevit malé úlomky.

V listopadu 2024 došlo k nečekané události, kdy teleskopy zachytily záblesk gama a rentgenového záření z místa kolize dvou černých děr. Tyto srážky obvykle nevydávají detekovatelné světlo, avšak vědci zkoumají možnost, že interakce proběhla v disku materiálu kolem supermasivní černé díry. Událost, označená jako S241125n, se pravděpodobně odehrála 4,2 miliardy světelných let od Země. Tento jedinečný jev poskytuje nové možnosti pro studium černých děr a jejich prostředí, přičemž výsledky mohou odhalit nové souvislosti mezi gravitačními vlnami a elektromagnetickými signály.

Astronomové objevili změny ve světle hvězdy Gaia-GIC-1, které naznačují srážku dvou vznikajících planet. Tento jev se odehrál asi 11 600 světelných let od Země a byl zaznamenán pomocí několika dalekohledů. Hvězda, podobná našemu Slunci, zaznamenala neobvyklé kolísání jasnosti, což není běžné. Výsledky naznačují možnou srážku planetesimálů, což nabízí pohled na formování planetárních systémů jako je náš. Další podobná pozorování by mohla poskytnout nové poznatky o vzniku Země a Měsíce.

Mezinárodní tým astronomů pořídil dosud nejdetailnější snímek centrální oblasti Mléčné dráhy. Tento region, známý jako Centrální molekulární zóna, je tvořen složitou sítí filamentů z kosmického plynu. Výzkum, na němž se podílelo více než 160 vědců, nabízí možnost hlubšího zkoumání chemie a evoluce hvězd v nejextrémnější části naší galaxie. Nová data pomohou pochopit, jak hvězdy vznikají za extrémních podmínek, a přiblíží, jak galaxie v minulosti rostly a vyvíjely se. Přestože se očekával vysoký detail, výsledky obrázku překvapily složitostí a bohatostí odhalených struktur.

Teleskop JWST zachytil obraz mlhoviny PMR 1, která vypadá jako obří mozek ve vesmíru. Mlhovina se nachází v souhvězdí Plachet, asi 5000 světelných let od Země, a měří přibližně 3,2 světelných let. Její centrální hvězda, která rychle ztrácí hmotu, vytváří vertikální pruhy připomínající mozkové hemisféry. I když je spektrum podobné masivním Wolf-Rayet hvězdám, je pravděpodobné, že střední hvězda je spíše menší a podobná Slunci, postupně se vyvíjející do bílé trpaslíka.