astronomie

Nová studie ICRAR naznačuje, že vesmír byl v raných fázích 'předhřátý', což mění dosavadní představy o jeho vzniku z ultrachladného stavu. Objev byl učiněn při hledání signálů z doby reionizace, kdy se první hvězdy zažehly asi miliardu let po velkém třesku. Zjistilo se, že vesmír již tehdy měl určité teplo, což vylučuje modely extrémně chladné ionizace. Teplo pravděpodobně pocházelo z raných zdrojů rentgenových paprsků z černých děr a hvězdných zbytků. Tým ICRAR využívá radioteleskop Murchison Widefield Array k odstranění rušivých signálů a hledání klíčového vodíkového signálu, který by mohl odhalit více o temném věku vesmíru.

Před téměř 50 miliony let zasáhl Severní moře velký asteroid, čímž vytvořil kráter hluboký 1 kilometr. Výzkumníci pomocí nových seismických snímků a vzorků vzácných šokovaných křemenů potvrdili, že tzv. kráter Silverpit je dílem kosmického dopadu. Tento objev rozporuje dřívější teorie, které přisuzovaly vznik kráteru pohybu solných slojí nebo vulkanické činnosti. Výsledek výzkumu umožňuje lépe porozumět tomu, jak asteroidy formují planety. Kráter Silverpit je jedním z pouhých asi 200 potvrzených impaktních kráterů na Zemi.

Mezinárodní tým vědců zkoumal atmosféru planet vagabundů, které neobíhají kolem žádné hvězdy, konkrétně planetu SIMP-0136 pomocí teleskopu JWST. Výzkum odhalil, že planetu zahřívají polární záře a její atmosféra prochází termální inverzí – nízké teploty u povrchu s rostoucími hodnotami s výškou. Kromě toho je planeta trvale pokryta oblaky ze silikátových zrn, což je na rozdíl od pozemní vody nebo ledu. Teplota přesahuje 1 500 °C, což SIMP-0136 činí mnohem žhavější než Jupiter či Saturn. Vědci se snaží pochopit formaci a evoluci těchto planet, jejichž původ může sahat ke „hnědým trpaslíkům“ nebo vyhození ze svých hvězdných systémů.

Vesmírné útvary označené jako 'malé červené tečky' by mohly být dosud neznámým typem objektů - obřími černými děrami obalenými hustými plynnými oblaky. Podle týmu vedeného Annou de Graaff z Max Planck Institutu nedokáže pozorovanou spektrální anomálii 'The Cliff' vysvětlit žádný známý model hvězd. Tým navrhuje koncept 'hvězdy s černou dírou', kde centrální černá díra silně ovlivňuje okolní plynné prostředí. Tyto domnělé objekty by mohly pomoci vysvětlit nepravidelnosti ve vývoji galaxií ve vesmírném počátku. Výzkum zůstává teoretický a vyžaduje další potvrzení.

Nová pozorování černé díry M87* ukázala zajímavé změny v jejím magnetickém poli. Pomocí dat získaných mezi lety 2017 a 2021 vědci zmapovali změny polarizace a zjistili, že magnetické pole kompletně změnilo směr. Tato dynamická kosmická „počasí“ se odehrávají mimo horizont událostí, zatímco černá díra sama je stabilní. Výsledky by mohly pomoci pochopit, jak černé díry vysílají extrémní výtrysky do vesmíru. Nové poznatky odhalují turbulentní prostředí, kde magnetické pole ovlivňuje tok materiálu kolem černé díry.

Astronomové od roku 2019 zkoumají zvláštní rádiové kruhy ve vesmíru, známé jako "zvláštní rádiové kruhy" (ORC). Nejnovější studie se zaměřuje na kruh J0356-4216 pomocí teleskopů ASKAP a MeerKAT. Tyto kruhy mají symetrické struktury a jejich centrum se nachází v galaxiích. Pravděpodobná příčina jejich vzniku je spojená s aktivitou supermasivních černých děr nebo kolizemi galaxií. Výzkum však zatím nebyl recenzován a jeho výsledky jsou dostupné jako preprint.

Asteroid 2023 CX1 byl poprvé detekován maďarským astronomem, než vstoupil do atmosféry a rozpadl se nad severozápadní Francií. Tento úkaz přinesl nové poznatky o tom, jak se vesmírné kameny rozpadají. Díky spolupráci vědců a amatérských astronomů se podařilo sledovat postup asteroidu s nebývalou přesností. Pomocí fotek a videí z veřejnosti bylo možné analyzovat jeho rozpad na několik částí. Přestože asteroid nezpůsobil na Zemi žádnou škodu, podobné případy mohou teoreticky způsobit značné poškození.

Extrémně energetická částice, která zasáhla Zemi, by mohla být posledním pozůstatkem vypařující se černé díry. Dva fyzici z MIT navrhují, že událost KM3-230213A je důsledkem Hawkingova záření, uvolněného při zániku prapůvodní černé díry. Tento mechanismus by mohl vysvětlit i jiné vysokoenergetické neutrinové události. Hypotéza také naznačuje, že tyto prapůvodní černé díry by mohly tvořit významnou část temné hmoty ve vesmíru. I když je pravděpodobnost výbuchu poblíž Země nízká, měření naznačují, že je možné, že naše současné detektory již pozorovaly takový jev.

V roce 2019 detektory LIGO a Virgo zaregistrovaly neobvyklý gravitační signál GW190521, který může naznačovat víc než jen srážku černých děr. Nový výzkum navrhuje možnost, že tento signál mohlo vyvolat zhroucení červí díry propojující naše a jiné vesmíry. Ačkoli tradiční vysvětlení předpokládá srážku dvou černých děr, zcela vyloučit model červí díry zatím nelze. Vědci z Čínské akademie věd vyvinuli modely pro oba scénáře a zjistili, že signál podporuje obě možnosti. Další výzkum by mohl odhalit nejen vlastnosti červích děr, ale i možnost existence dalších vesmírů.

Transformace neutrin během srážek neutronových hvězd může výrazně ovlivnit výsledky těchto událostí, včetně produkce těžkých prvků jako je zlato a platina. Fyzici poprvé simulovali, jak se neutrina mění během srážky, a zjistili, že tyto změny mohou zvýšit produkci těžkých prvků až desetinásobně. Neutrina, známá jako 'duchové' díky své nízké hmotnosti a omezené interakci, mohou měnit své 'chutě', což přispívá k tvorbě různých prvků. Simulace také ukázaly vliv na strukturu a složení zbytků po srážce. Výzkum může pomoci lépe pochopit kosmický původ důležitých prvků.