astronomie

Astronomové vytvořili první přímý snímek dvou černých děr v orbitální spirále pomocí radioteleskopu. Tyto černé díry se nacházejí v galaxii OJ 287, která je od Země vzdálena 3,5 miliardy světelných let. Galaxie OJ 287 je známá svou dvanáctiletou periodicitou jasnosti, naznačující existenci dvojice černých děr. První snímek zachycuje i výtrysky částic obou černých děr, což potvrzuje teoretické modely jejich chování. Výzkum ještě čeká na potvrzení, další pozorování mohou být dostupná až ve 30. letech 21. století.

Vědci pomocí nástroje GRAVITY+ na teleskopu VLT přehodnotili hmotnost kvasaru J0529, který je nejjasnějším známým kvasarem ve vesmíru. Díky detailnímu mapování oblasti kolem supermasivní černé díry zjistili, že je desetkrát menší, než původně odhadoval starý model. Výzkum odhalil, že hmotnost černé díry je ovlivněna masivním výronem plynu, který zkresloval měření rychlosti plynu v okolním disku. Tento objev mění náš pohled na růst černých děr v raném vesmíru a ukazuje na důležitost technologického pokroku v astrofyzice.

Vědci objevili hvězdu SDSS J0715-7334 v halo Velkého Magellanova oblaku, která má extrémně nízkou metalicitu. Tato hvězda může být druhé generace, což znamená, že vznikla ve zbytku supernovy. Její nedostatek uhlíku naznačuje přítomnost ochlazeného prachu na místě jejího vzniku. Hvězda se pohybuje v rámci malé galaxie a naznačuje možnost existence dalších podobných objektů v našem okolí. Výzkum je zatím na arXiv a čeká na recenzi.

Země a lidé zřejmě nejsou jedineční v kosmu, což podporuje Koperníkův princip, podle nějž nemáme výjimečné postavení ve vesmíru. Profesor David Kipping upozorňuje na to, že M-typové červené trpaslíky, považované za možná obydlené, mohou být špatnými kandidáty pro hledání života. Lidé mohou být mezi prvními inteligentními bytostmi, ačkoliv galaxie skrývá ohromné množství hvězd a planet. Věk vesmíru a existence Země v rané fázi vývoje hvězd zpochybňují předpoklad, že nejsme výjimeční. Kippingovy výsledky doporučují zaměřit pátrání na planety podobné Zemi obíhající hvězdy jako je Slunce.

Říjen přináší dva významné meteorické roje: Drakonidy a Orionidy. Drakonidy, viditelné mezi 6. a 10. říjnem, dosáhnou vrcholu 8. října, zejména na severní polokouli. Orionidy, spojené s Halleyovou kometou, budou nejlépe viditelné 21. října, s možností vidět až 20 meteorů za hodinu. Pro nejlepší pozorování je ideální temná obloha, daleko od městských světel.

Astronomové objevili nejvýkonnější a zároveň nejvzdálenější neobvyklý radiový kruh (ORC) pojmenovaný J131346.9+500320, složený ze dvou překrývajících se kruhů. Tato vzácná struktura může být výsledkem mocných větrů nebo silných šokových vln z černé díry. Objev učinili profesionální astronomové ve spolupráci s občanskými vědci. ORC může poskytnout klíče k pochopení vývoje galaxií a černých děr. Komplexní struktury, jako je tento dvojitý kruh, naznačují, že černé díry a jejich prostředí hrají klíčovou roli ve formování těchto fenoménů. Výzkum zachycuje význam lidského rozpoznávání vzorců i v době strojového učení.

Astronomové objevili fosfin v atmosféře hnědého trpaslíka Wolf 1130C, což přináší nové otázky o chemii fosforu v Mléčné dráze. Fosfin, často považovaný za možný biosignaturní znak, byl dosud nalezen pouze na Jupiteru a Saturnu. Překvapením je, že fosfin nebyl zjištěn v jiných hnědých trpaslících či exoplanetách za hranicemi sluneční soustavy. Wolf 1130C, který je součástí trojhvězdného systému, vykazuje podobnou koncentraci fosfinu jako Jupiter a Saturn. Tento objev podněcuje revizi současných modelů atmosférické chemie a vyvolává otázky o unikátní roli Wolf 1130C ve vesmíru.

Astronomové pozorovali, jak bezdomovská planeta Cha 1107-7626 ve tvarovací oblasti Chamaeleon roste rekordní rychlostí 6 miliard tun za sekundu. Toto rychlé zvětšování je nejvyšší zaznamenanou rychlostí pro objekt planetární hmoty a připomíná chování mladých hvězd a hnědých trpaslíků. Vědci spekulují, že tento objekt vznikl v samotné mlhovině a ne kolem hvězdy, což přináší nové pochopení, jak mohou takové objekty vznikat. Růst planety byl zaznamenán díky náhlému zvýšení jasu připomínajícímu hvězdné výbuchy. Tento úkaz by mohl být opakující se jev, což dodává další rozměr pochopení těchto tajemných vesmírných těles.

Analýza dat z mise Cassini odhalila komplexní organické molekuly na ledovém měsíci Saturnu, Enceladu. Studie vedená astrobiologem Nozairem Khawajou našla tyto molekuly v ledových proudech vycházejících z puklin v povrchu měsíce. Odborníci se zaměřili na nově vyvržené vzorky z plumas, které naznačují složitou chemii pod povrchem oceánu Enceladu. Přítomnost těchto molekul naznačuje podobné hydrotermální prostředí jako na Zemi, kde může existovat život. Přestože se jedná o abiotické procesy, objevené látky jsou důležité pro biologické systémy. Výzkum publikovaný v Nature Astronomy zvyšuje šance na obyvatelnost tohoto měsíce.

Astronomové mohli zaznamenat vznik nového objektu známého jako magnetar během gama záblesku, jehož světlo dorazilo na Zemi v roce 2023. Výzkum vedený Run-Chao Chenem z Nanjing University detekoval signál, který popisují jako první tep novorozence magnetaru. Tyto extrémně magnetické objekty vznikají při srážce neutronových hvězd. Nový signál byl pozorován ve záblesku GRB 230307A. Magnetary disponují magnetickými poli tisíckrát silnějšími než běžné neutronové hvězdy, ale stále je mnoho neznámého ohledně jejich vzniku. Objev ukazuje, že magnetary vznikají při srážkách a otevírá nové možnosti ve studiu kosmických jevů.