astronomie

James Webbův vesmírný teleskop poskytl první důkazy o existenci tzv. monstrózních hvězd v raném vesmíru. Tyto hvězdy s hmotností 1 000 až 10 000 Sluncí, známé jako populace III, se pravděpodobně podílely na vzniku superhmotných černých děr. Výzkum týmu vedeného Deveshem Nandalem ukázal mimořádný poměr dusíku k kyslíku v galaxii GS 3073, což odpovídá chemickým stopám po těchto obřích hvězdách. Tyto nálezy vedou k novému pochopení vzniku černých děr a vývoje vesmíru v období po velkém třesku, známém jako kosmický temný věk.

Astronomové pozorovali extrémní událost, kdy černá díra pohltila hvězdu, což jim umožnilo studovat efekt zvaný vláknočasové vlákno. Tato událost se odehrála v galaxii LEDA 145386, která je 400 milionů světelných let vzdálená od Země. Pozorování potvrdilo teorie obecné relativity a přineslo nové poznatky o fenoménech, kdy hvězda uvolňuje hmotu v blízkosti černé díry. Hvězdný materiál, který nebyl pohlcen, vytvořil proudy vysokoenergetického záření, což naznačuje přítomnost synchronizovaného pohybu v okolí černé díry. Tento úkaz poskytuje cenný náhled na gravitační procesy a akreční mechanismy, které jsou jinak těžce dostupné ke studiu.

Astronomové pozorovali kolizi dvou asteroidů v blízkosti hvězdy Fomalhaut, vzdálené 25 světelných let. Tuto událost zachytil Hubbleův vesmírný dalekohled, což poskytlo nové informace o procesu formování planet. Předpokládá se, že se srazily objekty o průměru cca 60 kilometrů. Dřívější pozorování u stejné hvězdy, kdy došlo k podobné události, potvrdila, že mohlo jít o klamné identifikace planet. Tyto objevy naznačují, že systém hvězdy Fomalhaut je velmi dynamický a může sloužit jako laboratoř pro studium počátečních procesů planetární formace.

Vědci vytvořili nejpodrobnější mapu hranice Slunce, známé jako Alfvénova plocha, která určuje, kde skončí magnetický vliv Slunce na sluneční vítr. Tento průlom byl možný díky datům z kosmické sondy Parker Solar Probe a dalších vesmírných zařízení. Výzkum ukazuje, že Alfvénova plocha se během slunečního cyklu dramaticky mění, což má vliv na vesmírné počasí ovlivňující Zemi. Tyto poznatky přispějí k lepšímu pochopení fyziky Slunce a možná i jiných hvězd.

V uplynulém týdnu ve vědě proběhl blízký průlet mezihvězdné komety 3I/ATLAS kolem Země, dosáhlo se nejlepšího pohledu, než opustí Sluneční soustavu. Vědci rovněž potvrdili existenci první známé uprchlé supermasivní černé díry, která se pohybuje vesmírem značnou rychlostí. Studie také naznačila, že volba mezi čajem a kávou může ovlivnit riziko osteoporózy u starších žen, přičemž čaj podporuje pevnost kostí, zatímco vysoká spotřeba kávy ji snižuje. Navíc byla objevena potenciální léčba mozkového nádoru kombinací resveratrolu a mědi, která působí na rakovinové buňky. Výzkum ukázal, že zvýšení určitého proteinu v mitochondriích dokáže prodloužit životnost myší a zpomalit jejich stárnutí.

Astronomové poprvé potvrdili existenci supermasivní černé díry RBH-1, která se pohybuje vesmírem rychlostí 954 kilometrů za sekundu. Tato událost se podle vědců odehrála v důsledku gravitačního zpětného rázu při sloučení dvou černých děr. RBH-1 zanechává hvězdotvornou stopu dlouhou 200 000 světelných let a směřuje k mezigalaktickému prostoru. Na základě pozorování pomocí teleskopu JWST vědci zjistili výrazný rozdíl v rychlosti materiálu před a za čelním rázem. Tento objev je klíčovým důkazem teorie, že supermasivní černé díry mohou uniknout z galaxií.

Dne 19. prosince 2025 se mezihvězdná kometa 3I/ATLAS nejvíce přiblíží Zemi, což bude poslední šance pro pozemní observatoře ji zkoumat. Přestože bude stále 270 milionů kilometrů daleko, kometa nabízí bohaté možnosti pozorování díky svému neobvyklému složení. Bylo zjištěno, že obsahuje značné množství oxidu uhelnatého, kyanidu a methanolu, což ji činí velmi neobvyklou. Její trajektorie přinesla nedávno i blízké setkání s Marsem. Pozorování také odhalilo přítomnost niklu a železa, což naznačuje jedinečné složení. Vědci se těší, že lepší pochopení této komety poskytne nové poznatky o prostředí mezihvězdného prostoru.

Astronomové poprvé zaznamenali exoplanetu WASP-121b s únikem atmosféry tvořícím dva obrovské heliové ocasy. Planeta se nachází zhruba 880 světelných let od Země a její atmosférický únik byl sledován pomocí vesmírného teleskopu JWST. Studie odhalila, že tyto ocasy přesahují 60 % dráhy planety a jsou výrazně delší než obvykle pozorovaný únik atmosféry. Dva heliové ocasy představují záhadu, protože současné modely nedokážou jednoduše tento jev vysvětlit. Objev naznačuje nutnost přehodnotit způsob modelování atmosféry exoplanet, což může mít významný vliv na pochopení jejich evoluce.

Prosinec přináší vrcholnou sezónu pro meteorické roje na severní polokouli. Geminidy budou mít své maximum v noci ze 13. na 14. prosince 2025, s očekávaným počtem až 150 meteorů za hodinu. Tyto meteory jsou známé svou jasností a pomalým pádem, což je činí pozoruhodnými pro sledování a fotografování. Letos Měsíc nebude bránit viditelnosti, což vytváří ideální podmínky pro pozorovatele. Pro kouzelný zážitek není potřeba žádné speciální vybavení, stačí vyjít ven a sledovat oblohu.

Mars, ačkoli mnohem menší než Jupiter a Venuše, má výrazný vliv na klimatické rytmy Země. Studie ukazuje, že Mars ovlivňuje tzv. Milankovičovy cykly, které jsou klíčové pro přechody mezi dobami ledovými. Počítačové simulace naznačují, že změny hmotnosti Marsu mohou prodlužovat a zesilovat tyto cykly. Zvláštní 2,4 miliony let trvající cyklus existuje díky gravitační rezonanci způsobené Marsem. Poznání těchto vlivů může pomoci při hodnocení obyvatelnosti exoplanet.