slunce

Metaanalýza 17 studií zahrnující přes 321 000 lidí spojuje bolestivá, puchýřnatá či jinak těžká spálení sluncem s vyšším rizikem kožního spinocelulárního karcinomu. Lidé se středně častým výskytem takových spálenin měli o 51 % vyšší pravděpodobnost onemocnění, při častém výskytu šlo o 69 %. Opakované silné spálení v dětství bylo spojeno až s trojnásobně vyšší pravděpodobností této rakoviny. UV záření může poškodit DNA kožních buněk a chyby při následných opravách se mohou v průběhu života hromadit. Autoři upozorňují, že důkazy mají omezenou jistotu, mimo jiné kvůli zpětnému vybavování spálenin, přesto doporučují důslednou prevenci zejména u dětí a dospívajících.

Nejvýkonnější pozemní sluneční teleskop Daniel K. Inouye zachytil dosud nejdetailnější snímky povrchu Slunce. Ukazují četné Kelvinovy–Helmholtzovy nestability, tedy vířivé útvary vznikající tam, kde se rychlejší plazma míjí s pomalejším podél magnetických hranic. Tyto jevy byly teoreticky předpovězeny, ale na Slunci zatím nebyly přímo pozorovány. Měření z dubna 2025 a počítačové simulace naznačují, že nejde o vzácné poruchy, nýbrž o běžný rys magnetických struktur. Poznání těchto drobných procesů může pomoci vysvětlit přenos energie ve sluneční atmosféře, její vysokou teplotu i vznik erupcí ovlivňujících vesmírné počasí.

Mezinárodní tým vědců navrhuje vysvětlení dlouhodobého rozporu mezi množstvím stříbra ve Slunci a ve starých meteoritech. Díky podrobnějšímu trojrozměrnému modelu sluneční atmosféry a spektrálních čar odhadl, že Slunce obsahuje o 55 procent více stříbra, než uváděly dřívější výpočty. Nový odhad téměř srovnává obsah stříbra ve Slunci s meteority vzniklými ze stejného materiálu před 4,6 miliardy let. Výsledek může zpřesnit poznání chemického vývoje Mléčné dráhy i vzniku prvků ve hvězdách. Největší nejistota zatím souvisí s údaji o srážkách atomů stříbra s vodíkem.

Slunečnímu záření trvá více než osm minut, než dorazí na Zemi, ale jeho cesta ze středu Slunce je mnohem delší. Energie vyrobená v jádru Slunce prochází hustým prostředím hvězdy, kde je mnohokrát absorbována a znovu vyzařována. Tento proces může trvat kolem 170 000 let. Prvotní odhady ohledně doby úniku energií byly nižší kvůli nesprávným předpokladům o hustotě a vzdálenostech ve slunečním nitru. Jakmile energie dosáhne povrchu Slunce, cestuje k Zemi už jen 8 minut přes vesmírný vak. Tato dlouhá cesta začala dávno před stavbou egyptských pyramid.

Studie z Univerzity v Newcastlu zjistila, že i během letních měsíců zůstává nedostatek vitamínu D běžný. Výzkum testoval úroveň vitamínu D u 299 osob a ukázal, že starší dospělí a lidé s tmavou pletí jsou zvláště ohroženi nedostatkem tohoto vitamínu. Slunce v létě nenabízí dostatečnou obnovu kvůli faktorům, jako je pokročilý věk, kožní pigmentace a zeměpisná šířka. Autoři studie doporučují celoroční doplňování vitamínu D, obzvláště pro rizikové skupiny, jako jsou starší dospělí a etnické menšiny.

Vědci zjistili, že sluneční aktivita se mění způsobem, který nebyl zcela zachycen povrchovými měřeními. Analýzou zvukových vln v nitru Slunce odhalili významné změny za posledních 40 let. Sluneční cykly ukázaly omezující magnetickou aktivitu blíže k povrchu. Tento dlouhodobý výzkum umožňuje lépe porozumět interakcím mezi vnitřními a vnějšími faktory hvězdy, což může zlepšit předpovědi kosmického počasí. Další pozorování naznačí, jak se tento trend bude vyvíjet v budoucích cyklech.

Slunce dosáhlo nového rekordu v délce radiového výboje, který trval 19 dní, což je téměř čtyřnásobek předchozího rekordu. Tento neobvyklý jev byl pozorován pomocí flotily kosmických lodí NASA a ESA, včetně Parker Solar Probe a Solar Orbiter. Výboj vycházel z velké magnetické struktury v atmosféře Slunce známé jako helmet streamer. Analýza ukázala, že tři koronální výtrysky hmoty přispěly k dlouhému trvání tohoto fenoménu. Studování těchto jevů může zlepšit naše předpovědi kosmického počasí a ochranu infrastruktury na Zemi.

Astronomovi s přezdívkou DudeLovesSpace se podařilo zachytit erupci ze sluneční skvrny AR4392 a převést její rádiové vlny na zvuk. Tento zážitek umožňuje nahlédnout do dynamických procesů na Slunci. Skvrny, jako je AR4392, vznikají díky silným magnetickým polím, což vede k erupcím, které mohou ovlivnit komunikaci na Zemi. Takzvaná sluneční maxima způsobují, že se aktivita Slunce zvyšuje a přináší více erupcí. Přetlumočení rádiových vln do zvuku nabízí vědcům nový způsob, jak analyzovat sluneční data, a nám ostatním přináší možnost prozkoumat záhadné jevy vesmíru.

Vědci zkoumali vnitřní vibrace Slunce během jeho klidových fází a odhalili, že tyto fáze nejsou totožné. Pomocí helioseismologie zaznamenali měřitelné změny ve struktuře Slunce během nedávných solárních minim. Zvláště výrazné byly změny během minima 2008-2009, které bylo jedním z nejdelších a nejklidnějších. Analýza ukázala vyšší tlak plynu a vyšší teploty, což naznačuje slabší magnetická pole v některých oblastech Slunce. Toto zjištění může pomoci lépe pochopit cykly solární aktivity a jejich vliv na okolí Slunce.

Slunce se postaralo o čtyři silné sluneční erupce, což naznačuje možný bouřlivý týden ve vesmírném počasí. Vše začalo 1. února, kdy došlo k erupci třídy X1.0, následované masivnější erupcí X8.1. Tyto a další dvě erupce jsou nejintenzivnější od října 2024. Erupce vycházejí ze skupiny slunečních skvrn RGN 4366. Existence těchto skvrn zvyšuje možnost energetických částicových událostí a koronálních výtrysků hmoty. Nedávné intenzivní sluneční aktivity mohou ovlivňovat satelitní technologie a energetické sítě na Zemi.