slunce

Astronomové dosáhli rekordu v pozorování aktivní oblasti Slunce, kterou sledovali přes tři měsíce. Tato oblast, označená NOAA 13664, vznikla v dubnu 2024 a vyvolala nejsilnější geomagnetické bouře za poslední desetiletí. Pozorování probíhalo pomocí dvou observatoří umístěných na opačných stranách Slunce, což umožnilo nepřetržité sledování od narození regionu až po jeho zánik. Toto úsilí pomůže zlepšit předpovědi vesmírného počasí, které může poškodit satelity a elektrické sítě. Výzkum byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.

Vědci vytvořili nejpodrobnější mapu hranice Slunce, známé jako Alfvénova plocha, která určuje, kde skončí magnetický vliv Slunce na sluneční vítr. Tento průlom byl možný díky datům z kosmické sondy Parker Solar Probe a dalších vesmírných zařízení. Výzkum ukazuje, že Alfvénova plocha se během slunečního cyklu dramaticky mění, což má vliv na vesmírné počasí ovlivňující Zemi. Tyto poznatky přispějí k lepšímu pochopení fyziky Slunce a možná i jiných hvězd.

Výzkum spektra světla ze Slunce odhalil záhadné chybějící barvy, které vědci nedokáží plně vysvětlit. Sluneční spektrum obsahuje tisíce tmavých Fraunhoferových linek, způsobených absorpcí světla různými prvky v sluneční atmosféře. Přestože většina těchto linek byla identifikována, stále existují linie bez jasného chemického původu. Tyto záhady se vysvětlují buď nedostatečnými databázemi atomových a molekulárních linek, nebo dynamickou a proměnlivou atmosférou Slunce. Pokrok v technologiích a modelech slibuje postupné řešení těchto tajemství.

Astrofotograf Andrew McCarthy pořídil snímek, na kterém parašutista přelétá přes Slunce. Úspěch vyžadoval přesné načasování a polohování. Fotografování vyžadovalo několik neúspěšných pokusů, než se podařilo zachytit tento unikátní okamžik. Spolupracovník Gabriel C. Brown vyskočil z malé letadlové stroje v Arizoně. McCarthy je známý pro svou detailní astrofotografii, včetně zachycení solárních erupcí a povrchu Měsíce. Tento snímek je dalším důkazem jeho schopností.

Vědcům se podařilo vyřešit tajemství, proč je sluneční koróna výrazně teplejší než její povrch. Nová studie ukázala přítomnost malých torzních Alfvénových vln v koróně, které přenášejí plazmu a energii. Tyto vlny byly dosud zaznamenány pouze při slunečních erupcích a jejich menší varianty byly hypotetizovány, ale ne přímo pozorovány. Tento objev by mohl pomoci vylepšit předpovědi vesmírného počasí a pochopit lépe, jak sluneční vítr uniká z gravitačního pole Slunce. Výzkum využil pokročilou obrazovou technologii z daného solárního teleskopu na Havaji.

Na povrchu Slunce dochází k jevu připomínajícímu déšť, který je tvořen superhorkou plazmou. Vědci z Havajské univerzity nyní objevili, že tento 'sluneční déšť' může být ovlivňován pohyby prvků jako železo, křemík a hořčík v koróně. Tento stav může mít vliv na ochlazování plazmy a tvorbu deště. Studie tak přináší nová data o atmosféře Slunce a poskytuje lepší pohled na procesy coronalního vytápění, které byly dosud málo pochopeny. Výsledky ukazují, že množství a rozložení prvků v koróně se mění, což má vliv na plazmové srážky.