Mars

Vozítko Curiosity objevilo při průjezdu údolím Valle Grande v kráteru Gale drobné, široké a mělké jamky v povrchu hornin. Jedna z nich má průměr zhruba jeden centimetr a jejich původ zatím vědci nedokážou vysvětlit. Nejde zřejmě o běžné dutiny po zvětralých oblázcích či minerálních uzlech, protože v okolí nejsou patrné jejich pozůstatky. NASA pořídila detailní snímky kamerou MAHLI a stereoskopická data, z nichž lze vytvářet trojrozměrné modely tvaru a hloubky jamek. Curiosity současně zkoumá sulfátové vrstvy na úbočí hory Mount Sharp, které mohou zachycovat proměnu dávného vlhčího Marsu v dnešní suchou planetu.

Inženýři NASA Kurt Polzin a Robert Schleicher z General Atomics rozpracovali návrh synchronního bimodálního jaderného motoru pro kosmické lety. Systém by spojoval jaderný tepelný pohon s jaderně-elektrickým pohonem, takže by mohl loď zároveň pohánět i zásobovat energií. Autoři odhadují, že by tato koncepce mohla zkrátit dobu letu k Marsu přibližně na polovinu, a tím omezit vystavení posádky radiaci i dlouhodobému pobytu v mikrogravitaci. Návrh využívá převážně známé technologie, avšak jejich propojení do jednoho motoru přináší nové technické výzvy. Projekt je zatím ve fázi koncepčního návrhu a autoři hledají připomínky pro jeho další rozvoj.

Na snímku marsovské krajiny z roveru Curiosity se objevil tmavý útvar připomínající medúzu nebo mimozemský stroj. Ve dvou fotografiích stejné scény pořízených o několik sekund dříve však není vidět, což naznačuje, že nešlo o objekt v terénu ani v atmosféře. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je zásah nabité částice z kosmu do obrazového senzoru kamery. Mars má velmi řídkou atmosféru a nemá globální magnetické pole, takže jeho přístroje jsou vůči kosmickému záření výrazně méně chráněné než zařízení na Zemi. Definitivní závěr by vyžadoval analýzu týmu mise, nelze proto zcela vyloučit jiný typ obrazového či zpracovatelského artefaktu.

Rover Perseverance objevil ve třech volně ležících horninách na okraji kráteru Jezero stopy korundu s příměsí chromu. Jde o první identifikaci tohoto minerálu na Marsu; na Zemi korund tvoří mimo jiné rubíny a safíry. Signály naměřené laserovým přístrojem SuperCam odpovídaly drobným zrnům chromového korundu uvnitř hornin bohatých na plagioklas, nikoli viditelným drahokamům. Nález vědce překvapil, protože vznik korundu obvykle vyžaduje chemické složení bohaté na hliník a chudé na křemík. Za možný původ považují extrémní tlak a teplo při dávném dopadu, který vytvořil kráter Jezero, případně působení horkých tekutin. Definitivní vysvětlení by mohly přinést až vzorky dopravené z Marsu na Zemi.

Nová souhrnná analýza více než dvacet let starých měření roveru Spirit odhalila v půdě kráteru Gusev stopy minerálů spojovaných s kapalnou vodou. Vědec Paolo de Souza spojil údaje z 32 nenarušených míst a identifikoval zejména krystalický hematit a pozměněný magnetit, které jednotlivá měření zachycovala jen v malém množství. Jejich rozšíření naznačuje, že významné oblasti Marsu mohly být v minulosti pokryty vodou a planeta byla teplejší i vlhčí. Minerály se nacházejí v prachových vrstvách, jež se mohly po miliony let šířit po planetě vlivem větru, změn teplot a bouří. Podobný postup má být použit také pro data roveru Opportunity z oblasti Meridiani Planum.

IEEE Spectrum zveřejnil báseň Paula Jonese, která dává hlas marsovskému roveru Curiosity. Stroj v ní putuje pustou, prašnou krajinou bez známek běžného pozemského života a vzpomíná na déšť i Zemi. Text propojuje technický průzkum Marsu s motivy samoty, zvědavosti a hledání významu ve stínech a kamenech. Jones je počítačový odborník a autor dvou básnických sbírek; jeho poezie se už v minulosti dostala i na lunární mise.

Dlouho se věřilo, že Mars je mrtvá planeta bez výrazné magmatické aktivity. Nová studie však odhalila složitější podzemní magmatický systém, než se dříve myslelo. Seismická měření z Marsu ukázala na neobvyklou strukturu v nižší části kůry planety, naznačující přítomnost rozdílných horninových vrstev. To může znamenat, že Mars má komplexní magmatický systém, který by mohl mít vliv na habitalitu planety. Výzkum podporuje myšlenku, že i planety bez tektonických desek mohou mít podmínky podporující život. Tento objev by mohl změnit pohled na schopnost Marsu a jiných planet podporovat život.

Rover Perseverance, zkoumající Mars od roku 2021, objevil v kráteru Jezero komplexní organické sloučeniny v místních kamenech. Tyto sloučeniny, zjištěné pomocí přístroje SHERLOC, mohou svědčit o relativně nedávné expozici nebo ochraně minerály. Objevené makromolekulární uhlíkové sloučeniny doplňují další zajímavé prvky, jako jsou karbonáty a fosfáty, které mohou tvořit stavební kameny života. Výzkumníci nemohou jednoznačně potvrdit, zda tyto sloučeniny vznikly biologickými procesy. K objasnění původu těchto organických látek by byla nutná podrobná analýza na Zemi.

Vědci objevili granát uvnitř meteoritu pocházejícího z Marsu, což představuje nečekané překvapení. Granát, běžně vznikající za vysokého tepla a tlaku, dosud nebyl v marťanských vzorcích nalezen. Objev otevírá otázky o geologických procesech na Marsu a možných podmínkách jeho vzniku. Tento nález by mohl rozšířit naše znalosti o minulosti Marsu a jeho geologických procesech. Výzkum bude pokračovat analýzou izotopových poměrů, které by mohly potvrdit marťanský původ granátu.

NASA oficiálně oznámila, že její sonda MAVEN po šesti měsících mlčení ukončila svou misi. Sonda, která byla vypuštěna v roce 2013, zaznamenávala atmosféru Marsu ze své oběžné dráhy. Od prosince byla bez jakéhokoli spojení a analýzy ukázaly, že se dostala do nezvladatelně rychlé rotace. Tento stav narušil její dráhu a vyčerpal baterie. Ačkoli je považována za ztracenou, zůstane na oběžné dráze dalších 50 až 100 let. Mezitím budou mise na Marsu pokračovat díky čtyřem dalším satelitům.