NASA

NASA zvažuje využití měsíčních jeskyní a lávových tunelů jako možných bezpečných míst pro budoucí dlouhodobé mise astronautů. Navrhovaná mise GIMLI se zaměří na otvor Marius Hills Pit, který může vést do podzemního systému vzniklého při dávné sopečné činnosti. Přístroje na landeru a roveru mají využít pozemní radar, seismická měření, gravimetr i kamery k průzkumu podloží a stěn otvoru. Projekt vede Planetary Science Institute ve spolupráci s norskou kosmickou agenturou, firmou Honeybee Robotics a programy NASA. I kdyby se rozsáhlý tunel nepotvrdil, data mohou objasnit vznik útvaru i sopečnou historii Měsíce.

Vozítko Curiosity objevilo při průjezdu údolím Valle Grande v kráteru Gale drobné, široké a mělké jamky v povrchu hornin. Jedna z nich má průměr zhruba jeden centimetr a jejich původ zatím vědci nedokážou vysvětlit. Nejde zřejmě o běžné dutiny po zvětralých oblázcích či minerálních uzlech, protože v okolí nejsou patrné jejich pozůstatky. NASA pořídila detailní snímky kamerou MAHLI a stereoskopická data, z nichž lze vytvářet trojrozměrné modely tvaru a hloubky jamek. Curiosity současně zkoumá sulfátové vrstvy na úbočí hory Mount Sharp, které mohou zachycovat proměnu dávného vlhčího Marsu v dnešní suchou planetu.

Na snímku marsovské krajiny z roveru Curiosity se objevil tmavý útvar připomínající medúzu nebo mimozemský stroj. Ve dvou fotografiích stejné scény pořízených o několik sekund dříve však není vidět, což naznačuje, že nešlo o objekt v terénu ani v atmosféře. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je zásah nabité částice z kosmu do obrazového senzoru kamery. Mars má velmi řídkou atmosféru a nemá globální magnetické pole, takže jeho přístroje jsou vůči kosmickému záření výrazně méně chráněné než zařízení na Zemi. Definitivní závěr by vyžadoval analýzu týmu mise, nelze proto zcela vyloučit jiný typ obrazového či zpracovatelského artefaktu.

Autoři navrhují dvourežimovou jadernou raketu, která by v jediném systému spojila silný jaderný tepelný pohon a úsporný jaderný elektrický pohon. Tepelný režim by používal reaktor k ohřevu vodíku a poskytoval vysoký tah pro klíčové manévry, zatímco elektrický režim by vyráběl energii pro iontové motory i palubní systémy. Cílem je zkrátit dobu pobytu posádek ve vesmíru při marsovských misích ze zhruba 620 na 335 dní či méně. Dosavadní návrhy narážely hlavně na ventily, které by musely dlouhodobě odolávat radiaci a zároveň spolehlivě přepínat oba režimy. Nová koncepce pracuje s odlišnými palivovými prvky pro nízkoteplotní výrobu elektřiny a vysokoteplotní ohřev pohonné látky, což má některé konstrukční potíže omezit.

Rover Perseverance objevil ve třech volně ležících horninách na okraji kráteru Jezero stopy korundu s příměsí chromu. Jde o první identifikaci tohoto minerálu na Marsu; na Zemi korund tvoří mimo jiné rubíny a safíry. Signály naměřené laserovým přístrojem SuperCam odpovídaly drobným zrnům chromového korundu uvnitř hornin bohatých na plagioklas, nikoli viditelným drahokamům. Nález vědce překvapil, protože vznik korundu obvykle vyžaduje chemické složení bohaté na hliník a chudé na křemík. Za možný původ považují extrémní tlak a teplo při dávném dopadu, který vytvořil kráter Jezero, případně působení horkých tekutin. Definitivní vysvětlení by mohly přinést až vzorky dopravené z Marsu na Zemi.

NASA zveřejnila působivý časosběrný záznam průletu sondy Psyche kolem Marsu. Tato sonda, která míří k asteroidu Psyche v pásu mezi Marsem a Jupiterem, nedávno proletěla kolem Marsu ve vzdálenosti pouhých 4 600 kilometrů. Při průletu sonda kalibrovala své přístroje a získala důležitý nárůst rychlosti pomocí gravitačního manévru. Konečného cíle k asteroidu, jenž může být železným jádrem praplanety, má dosáhnout v roce 2029. Mise má potenciál přinést důležité poznatky o složení asteroidu a jeho magnetickém poli.

Voyager 1 je první lidský objekt, který vstoupil do mezihvězdného prostoru, a k Zemi se již nenávratně vzdaluje. V roce 2026 dosáhne vzdálenosti jednoho světelného dne, což je 25,9 miliard kilometrů. Sonda, která odstartovala v roce 1977, stále komunikuje s NASA, i když postupně dochází energie a přístroje jsou vypínány. Nese zlatou desku s informacemi o Zemi, kterou mohou v budoucnu objevit mimozemské civilizace. Tato cesta je důležitým milníkem nejen pro technologii, ale i pro lidskou kulturu.

NASA plánuje unikátní misi ke záchraně vesmírného teleskopu Neil Gehrels Swift. Cílem je prodloužit životnost teleskopu, který klesá kvůli atmosférickému odporu a sluneční aktivitě. Mise, využívající robotickou službu od společnosti Katalyst Space, by měla zvýšit jeho oběžnou dráhu. Pokud bude úspěšná, Hubbleův teleskop by mohl být dalším kandidátem na podobné prodloužení životnosti. NASA vidí v této akci způsob, jak předvést budoucí potenciál údržby satelitů.

NASA oznámila posádku pro misi Artemis III, která je dalším krokem v plánu agentury vysadit astronauty na Měsíci. Tato mise se zaměří na obíhání Země, zatímco posádka bude cvičit doky s dvěma měsíčními přistávacími moduly. Tato demo mise je plánována na rok 2027. Kromě NASA se na vývoj přistávacích modulů podílí také SpaceX a Blue Origin, přičemž druhá zmíněná společnost nedávno čelila neúspěchu při testování rakety. Artemis program má za cíl vrátit astronauty na povrch Měsíce poprvé od 70. let a připravit základnu pro budoucí expedici na Mars.

NASA oficiálně oznámila, že její sonda MAVEN po šesti měsících mlčení ukončila svou misi. Sonda, která byla vypuštěna v roce 2013, zaznamenávala atmosféru Marsu ze své oběžné dráhy. Od prosince byla bez jakéhokoli spojení a analýzy ukázaly, že se dostala do nezvladatelně rychlé rotace. Tento stav narušil její dráhu a vyčerpal baterie. Ačkoli je považována za ztracenou, zůstane na oběžné dráze dalších 50 až 100 let. Mezitím budou mise na Marsu pokračovat díky čtyřem dalším satelitům.