NASA

NASA zveřejnila nové snímky mezihvězdné komety 3I/ATLAS, zahrnující dosud nejbližší pozorování. Nejblíže byla sledována z Marsu prostřednictvím Mars Reconnaissance Orbiter. Tento objekt zaujímá vědce svou netypickou kombinací vlastností, zejména kvůli svému původu mimo sluneční soustavu. Zatímco na Zemi byla kometa mimo dosah, Mars a další mise zajistily pozorování z opačné strany Slunce. Kromě Mars Reconnaissance Orbiteru pozorovala kometu také mise MAVEN, která zaznamenala ultravioletové snímky. Nejbližší přiblížení ke Zemi nastane 19. prosince, což poskytne nejlepší možnost pro další pozorování.

NASA monitoruje již léta zvláštní anomalii v zemském magnetickém poli, nazývanou Jihoatlantská anomálie. Tato oblast o slabší magnetické intenzitě se rozprostírá mezi Jižní Amerikou a jihozápadní Afrikou. Anomálie ohrožuje satelity a vesmírné lodě NASA, které jsou zranitelné vůči nabitým částicím ze Slunce. V důsledku toho mohou elektronické systémy na palubě zkratovat a poškodit se. Tato oblast se v posledních letech zvětšila a ztenčování magnetického pole v této oblasti vede k dalšímu výzkumu. Vědci také zjišťují, že se anomálie zdá být v procesu dělení na dvě oddělené části.

Rover NASA Perseverance objevil na povrchu Marsu kámen s názvem Phippsaksla, jenž svým složením připomíná meteority. Tento 80 cm široký kámen byl nalezen v kráteru Jezero a obsahuje vysoké koncentrace železa a niklu, což naznačuje, že pochází z asteroidu. Tyto vlastnosti ho odlišují od ostatních kamenů v okolí. Perseverance použitím svých kamer a analyzátorů potvrdil složení Phippsaksly. Pokud se jedná o meteorit, bude to významným objevem pro studium Marsu a jeho historie. Další analýzy budou potřeba ke konečnému potvrzení jeho původu.

NASA připravuje zveřejnění nových snímků komety 3I/ATLAS, která pochází z mezihvězdného prostoru. Událost proběhne 19. listopadu, kdy NASA představí materiály pořízené pozemskými dalekohledy a vesmírnými sondami. Kometa 3I/ATLAS, pozorovaná z Marsu, kde byla nejblíže Slunci, je považována za neobvyklý objekt. Nejzajímavější pozemská pozorování se očekávají při nejbližším přiblížení k Zemi v prosinci. NASA nabízí přímý přenos této události.

Blue Origin, firma Jeffa Bezose, úspěšně dopravila raketu New Glenn s aparáty NASA na Mars a zároveň dokázala bezpečně přistát s nosičem. Tím se stala druhou společností po SpaceX, která zvládla tento manévr s raketou orbitální třídy. Událost byla provázena zpožděními kvůli špatnému počasí na Zemi i ve vesmíru, ale nakonec se podařilo raketu odstartovat z Cape Canaveral. Tento milník posiluje konkurenci mezi soukromými vesmírnými společnostmi a může usnadnit budoucí mise. NASA hodlá využít dva satelity na palubě k dlouhodobému studiu klimatu Marsu.

Měsíc je vystaven trvalému bombardování mikrometeoroidy, což představuje významné riziko pro budoucí lunární základny NASA. Podle nové analýzy může tento jev způsobit mezi 15 000 a 23 000 dopadů ročně. Úlomky, které dopadají rychlostí až 70 km/s, mohou prorazit vybavení i kovové povrchy. Nejnižší počet dopadů byl zjištěn u lunárních pólů, kde NASA plánuje svou první základnu v rámci programu Artemis. Ochranné systémy, jako jsou hliníkové Whipple štíty, budou klíčové pro minimalizaci rizika a ochranu astronautéů.

NASA ve spolupráci s Lockheed Martin Skunk Works provedla první testovací let tichého supersonického letadla X-59. Tento let byl sice podzvukový, ale letoun je navržen tak, aby minimalizoval hluk nadzvukových rázů. X-59 má potenciál změnit způsob, jakým létáme, a je součástí snahy obnovit komerční lety v nadzvukové rychlosti nad územím USA. První let, který proběhl 28. října 2023 v Kalifornii, trval přes hodinu a letadlo dosáhlo výšky 12 000 stop. Projekt X-59 je podporován sedmiletým vývojem s cílem realizovat nízkohlučné nadzvukové lety.

NASA dosáhla milníku v kosmických komunikacích díky misi Psyche. V prosinci 2024 sonda úspěšně odeslala infračervenou laserovou zprávu na Zemi ze vzdálenosti 494 milionů kilometrů. Poslední přijatý signál byl vyslán z 350 milionů kilometrů. Tato laserová komunikace, testovaná technologií DSOC, překonává tradiční rádiové přenosy svou rychlostí i objemem dat. Přenos laserů je technologicky náročnější, ale slibuje zlepšení budoucích misí, například na Mars. Technologie umožnila odeslání 13,6 terabytů dat a ukazuje značný potenciál pro budoucí zkoumání vesmíru.

Asteroid 2024 YR4 má 4% šanci zasáhnout Měsíc v prosinci 2032. Ačkoliv je pravděpodobnost malá, NASA a vědci plánují mise, které by mohly Měsíc ochránit. K dispozici jsou dvě hlavní strategie: odklonit asteroid nebo ho zničit. Odklonění by bylo preferováno, avšak kvůli neznámé hmotnosti asteroidu je obtížné naplánovat přesnou misi. Druhou možností je jaderný výbuch, který by mohl asteroid rozložil na menší kusy. Rozhodnutí o postupu bude nutné učinit v příštích letech.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), která funguje jako symbol spolupráce mezi USA, Evropou, Kanadou, Japonskem a Ruskem, bude v roce 2030 dekontaminována a navedena do Pacifiku. Stanice hostila tisíce experimentů přispívajících k vědeckému poznání astrofyziky, biotechnologie či materiálových věd. Po zániku ISS chce NASA pokračovat ve výzkumu využitím soukromých vesmírných stanic. Tyto nové stanice budou podporovány komerčními partnery jako SpaceX a Boeing. Zatímco se připravují nové stanice, Čína bude pokračovat v provozu své vlastní Tiangong stanice.