Měsíc

Výzkumníci z Texas A&M University testují nafukovací sférický robot RoboBall určený k průzkumu hlubokých a trvale zastíněných měsíčních kráterů, například Shackletonova kráteru u jižního pólu. Robot se pohybuje posouváním vnitřního kyvadla, které mění jeho těžiště; díky kulovému tvaru se nemůže převrátit a chrání citlivé součásti před prachem, kameny i teplotními extrémy. Při zkouškách v texaském lomu zvládl svahy, měkký terén i malé překážky, přičemž vylepšená verze dokáže vyjet svah o sklonu 20 stupňů. Koncepce počítá s tím, že robot odebere vzorky a malou raketou je vystřelí zpět k vozítku na okraji kráteru. Zařízení zatím není připraveno pro skutečný let na Měsíc, protože vyžaduje odolnější materiály, kosmickou elektroniku a autonomnější řízení.

Firma City Labs vyslala na oběžnou dráhu malý satelit BOHR, který poprvé ve vesmíru testuje 48 betavoltaických baterií s tritiem. Při rozpadu tritia vznikají beta částice, jejichž energii polovodiče přeměňují na elektřinu podobně jako solární článek světlo. Sada článků poskytuje jen 5 mikrowattů, může však dodávat malý stabilní výkon po desetiletí a fungovat i v mimořádném chladu. Technologie by mohla napájet rozsáhlé sítě senzorů na Měsíci, včetně trvale zastíněných oblastí, případně pomáhat s vytápěním roverů. Oproti plutoniovým zdrojům je tritium považováno za méně rizikové a snáze vyrobitelné, jeho budoucí dostupnost ale může omezit růst zájmu o jadernou fúzi.

Přistání Apolla 11 na Měsíci v roce 1969 výrazně změnilo naše chápání Měsíce i Země. Mise přinesly 382 kilogramů měsíčních vzorků, které pomohly objasnit původ Měsíce a geologické procesy na jeho povrchu. Klíčový byl vývoj Hypotézy o Obří srážce, která naznačuje, že Měsíc vznikl po kolizi Země s dalším tělesem. Analýza těchto vzorků poskytuje důkazy o asteroidovém bombardování, které formovalo podmínky vhodné pro raný vývoj života na Zemi. Program Apollo přesto skončil v roce 1972, ale nové mise, jako je Artemis, mají potenciál přinést další znalosti.

Zrnka krystalů v meteoritu naznačují, že před 3,5 miliardami let došlo k významnému dopadu na Měsíc. Baddeleyitové minerály nalezené ve vzorku ukazují, že šlo o událost s extrémní teplotou. Tento objev doplňuje důkazy z jiných těles Sluneční soustavy, které naznačují prodloužené období intenzivních dopadů kolem té doby. Je možné, že tyto události ovlivnily formování raných životních podmínek na Zemi. Výzkum poskytuje nový pohled na významný čas v historii Sluneční soustavy.

Astrofyzik Brian C. Lacki navrhuje hledat stopy zaniklých civilizací právě v naší sluneční soustavě, konkrétně v měsíčním prachu. Namísto aktivních signálů, jako jsou rádiové vlny, by bylo efektivnější nacházet pasivní technosignatury, tedy relikty, které nevyžadují údržbu. Měsíc by mohl uchovat částice zaniklých megastruktur, vzniklé rozdrcením na mikroskopický prach, který se odtud může dostávat do galaxie. Výzkum měsíčního prachu by mohl přinést nové důkazy o existenci těchto technosignatur.

Příští týden dojde k jedinečné nebeské události, kdy Měsíc zakryje planetu Venuši během dne. Tento jev je považován za jeden z nejvýznamnějších pro pozorování oblohy v roce 2026. Zajímavé je, že Měsíc a Venuše, nejjasnější tělesa na nebi po Slunci, se setkají za denního světla. Událost nastane 17. června a bude viditelná po celém území Spojených států, severního Mexika a jižní Kanady. Pro pozorovatele to bude příležitost vidět Venuši za denního světla, což vyžaduje trpělivost a dobré podmínky na obloze.

Na konci května nastane vzácný úkaz modrého mikroměsíce, který se nebude opakovat dříve než v roce 2053. Tento jev zahrnuje druhý úplněk v měsíci a dosahuje ho Měsíc na nejvzdálenějším bodě své orbitální dráhy vůči Zemi. Modrý mikroměsíc je zároveň nejmenším a nejvzdálenějším úplňkem letošního roku a je pozorovatelný při východu na východním horizontu oproti západu slunce. Tento přírodní jev, vznikající díky neúplné souhry délky lunárního a kalendářního měsíce, je doprovázen zajímavými astronomickými fakty, jako je syzygie. Příležitosti sledovat tuto kombinaci modrého úplňku a mikroměsíce jsou vzácné, proto stojí za to si ji nenechat ujít.

NASA začala s fází první výstavby základny na Měsíci a zadala kontrakty za stovky milionů dolarů čtyřem americkým firmám. Blue Origin od Jeffa Bezose má dodat landery, které dopraví lunární vozidla na povrch. Firefly Aerospace bude zodpovědná za první dodávky dronů. Cílem je vyslat tyto zařízení na měsíc před příletem astronautů v rámci mise Artemis, která je plánována na rok 2028. Další fáze zahrnuje budování trvalé infrastruktury včetně energetické sítě, která by měla být hotová během 2030 let. Základna má podporovat nejen vědecký výzkum, ale i rozvoj lunární ekonomiky a připravit cestu pro expedici na Mars.

Čína úspěšně vypustila vesmírnou loď Shenzhou-23, která se bez problémů připojila ke stanici Tiangong. Tato mise je součástí ambiciózního plánu Pekingu vyslat lidi na Měsíc do roku 2030. Jeden z astronautů stráví na stanici celý rok, což představuje důležitý krok v přípravách na lunární mise a budoucí mise na Mars. Na palubě se poprvé účastní také astronaut z Hongkongu. Mise má také za cíl zkoumat účinky dlouhodobého pobytu ve stavu mikrogravitace na lidské zdraví. Jedním z cílů Číny je do roku 2035 vybudovat první etapu mezinárodní lunární vědecké základny.

Padesát let po misi Apollo 17 vědci stále neznají přesný původ Měsíce. Panuje shoda, že jej způsobil impaktor Theia, který narazil do Země před 4,51 miliardami let. Nejnovější modely naznačují, že větší impaktor by mohl vysvětlit chemickou podobnost měsíčních a zemských hornin. Po nárazu by Měsíc byl žhavým magmatem, ze kterého se mineralizovaly horniny. Vzorky přinášené kosmonauty z Apolla pomáhají vědcům rekonstruovat geologickou evoluci. I přes pokroky zůstává mnoho otázek ohledně složení a původu Měsíce.