rakovina

Léčba rakoviny tradičně začíná poté, co se projeví symptomy, ale vědci navrhují radikální změnu. Chtějí zachytit rakovinu desítky let před jejím rozvojem pomocí prevence nazvané 'intercepce rakoviny'. Zaměřují se na identifikaci genetických mutací a přednádorových lézí, které mohou dlouho předcházet klinickému nálezu rakoviny. Vyvíjejí krevní testy MCED pro časnou detekci pomocí analýzy cirkulujícího nádorového DNA. I když testy slibují zvýšení míry přežití, vzbuzují také etické otázky o rizicích falešných pozitiv a ekonomické dostupnosti.

Počet mladých lidí diagnostikovaných s kolorektální rakovinou roste. Faktory jako konzumace silně zpracovaných potravin, alkohol a nedostatek pohybu jsou spojované se zvýšeným rizikem této nemoci. Navíc, nerovnováha mikroorganismů ve střevě může přispívat k zánětům a vyššímu riziku rakoviny. Příznaky zahrnují krev ve stolici, bolesti břicha a změny v návycích střev. Prevence zahrnuje zdravou stravu, pravidelnou fyzickou aktivitu a vyhýbání se alkoholu a kouření.

Nová studie WHO naznačuje, že více než třetina případů rakoviny je preventabilní. Klíčovými faktory jsou kouření tabáku a konzumace alkoholu, které spolu tvoří významný podíl na nových případech rakoviny. Kouření je spojeno se 15 % případů rakoviny, zatímco alkohol s 3,2 %. Mezi další rizikové faktory patří znečištění ovzduší, nedostatek pohybu a infekce, jako je HPV, které lze předejít očkováním. Přijetí změn v chování a preventivní opatření mohou snížit celosvětovou zátěž rakovinou.

V USA dosáhla pětiletá míra přežití rakoviny mezi lety 2015 a 2021 historického vrcholu 70 %. Významné zvýšení přežití bylo zaznamenáno u pokročilých nebo fatálních druhů rakoviny, což přispělo k odvrácení téměř 4,8 milionu úmrtí na rakovinu od roku 1991. Nejvyšší úspěšnost přežití je u rakoviny štítné žlázy, prostaty a varlat, naopak nejnižší u rakoviny plic a jater. Značné rozdíly jsou také v mortalitě podle socioekonomických a geografických faktorů. Zdravotní politika a přístup k pojištění ovlivňují úmrtnost, která se v různých státech výrazně liší.

Výzkumný tým na École de technologie supérieure zkoumá, jak rakovina využívá mikroskopické bubliny, nazývané extracelulární vezikuly, k šíření do jiných orgánů. Lipidové nanočástice, jako jsou liposomy, jsou klíčové pro cílenější léčbu rakoviny, protože přímo dopravují léky do nádorových buněk. Tato metoda nejen zvyšuje účinnost, ale také snižuje vedlejší účinky tradičních chemoterapií. Nové objevy by mohly výrazně změnit přístup k léčbě metastáz pomocí vytvoření přesnějších terapeutických metod. Hlavním cílem je zablokovat šíření metastáz a zlepšit přežití pacientů.

Výzkum ukazuje, že změny v DNA metylaci střeva způsobené záněty a narušením buněčné signalizace mohou přispět ke zvýšenému riziku kolorektálního karcinomu s věkem. Tento proces, nazvaný ACCA drift, vede k tichému vypínání genů potlačujících tumory. Studie zkoumala jak zdravou, tak rakovinnou tkáň, a ukázala podobné vzory umlčování genů u starších jedinců i v nádorové tkáni. Kritický proces začíná ve střevních krypto-stem buňkách a šíří se inflací, nedostatkem železa a sníženým růstem buněk. Experimenty naznačují, že podpora příjmu železa a obnovení signalizace mohou tento proces zpomalit nebo zvrátit.

Ibuprofen, známý lék proti bolesti, by mohl kromě zmírňování bolesti také mít protirakovinné vlastnosti. Výzkum zjistil, že může snižovat riziko endometriálního karcinomu u žen, zejména těch s onemocněním srdce. Tento lék patřící do skupiny NSAID inhibuje enzym COX-2, čímž snižuje zánět a podněty pro růst rakovinných buněk. Ne všechny studie však přinášejí stejné závěry o bezpečnosti a účinnosti NSAID, zejména kvůli rizikům žaludečních vředů a kardiovaskulárních komplikací. Navzdory pozitivním indikacím odborníci varují před samoléčbou ibuprofenem jako prevence rakoviny.

Vědci objevili, že blokování proteinu TAK1 může zpomalit růst rakoviny tím, že umožní imunitnímu systému účinněji napadat nádorové buňky. Studie ukázala, že myši bez tohoto proteinu měly pomalejší růst nádorů a delší přežití. Mechanismus spočívá v odstranění ochrany, kterou TAK1 poskytuje před útoky CD8⁺ T buněk. Výzkum naznačuje, že zaměřením na TAK1 by mohly být vyvinuty inovativní léčebné metody podporující imunoterapii. Ačkoli se tyto závěry zatím týkají laboratorních buněk a myších modelů, jsou slibným krokem k dalšímu vývoji léčby rakoviny.

Vědci objevili nový způsob boje proti rakovině v bakteriích ve střevě japonské rosničky. Jedna ze zkoumaných bakterií, Ewingella americana, dokázala kompletně zmenšit nádory u myší a neměla vážné vedlejší účinky. Zjistilo se, že tato bakterie nejen napadá nádorové buňky, ale také posiluje imunitní systém. První testy ukázaly, že E. americana může být bezpečná a efektivnější než některé současné terapie. Přesto bude zapotřebí více výzkumu, aby bylo možné ověřit její účinnost u lidí.

Nová studie ukazuje, že používání solárií může způsobit specifické poškození DNA, které vede k melanomu, a je dokonce škodlivější než přirozené sluneční záření. Výzkumníci zjistili, že mutace v kůži uživatelů solárií jsou častější a vedou k rychlejšímu stárnutí kůže na genetické úrovni. Melanom byl častější i na částech těla, které bývají chráněny před sluncem, což naznačuje, že solária působí rozsáhlejší poškození než sluneční světlo. Navzdory omezením v některých zemích zůstávají solária v mnoha zemích, včetně USA, stále běžně dostupná. Studie vyzývá k přísnějším regulacím a doporučuje zejména zákaz používání solárií pro děti.