imunoterapie

Analýza zdravotních záznamů naznačuje, že pacienti se solidními nádory, kteří při imunoterapii užívali antidepresiva typu SSRI, měli během dvou let nižší úmrtnost než srovnatelná skupina užívající benzodiazepiny. Zemřelo 23,5 procenta uživatelů SSRI oproti 34,4 procenta druhé skupiny; relativní riziko úmrtí bylo nižší přibližně o 37 procent. Možným vysvětlením je vliv SSRI na serotoninový transportér, který může tlumit protinádorovou aktivitu T-lymfocytů. Studie je však observační a nemůže prokázat, že antidepresiva skutečně prodlužují život, protože výsledky mohly ovlivnit rozdíly ve zdravotním stavu či péči o pacienty. Autoři proto požadují randomizované klinické zkoušky a nedoporučují zahajovat či vysazovat léčbu bez konzultace s lékařem.

Tříletému chlapci s chemoterapii odolným hepatoblastomem, který se rozšířil do plic a patrně i kostí, po dvou dávkách experimentální CAR-T léčby zmizely známky nádoru. Terapie využila pacientovy vlastní T-lymfocyty upravené tak, aby rozpoznávaly protein glypikan-3, častý u jaterních nádorů. Po první infuzi se nádor zmenšil a po druhé, podané za osm týdnů, vyšetření ukázala úplnou remisi s výjimkou zjizvení. Chlapec zůstal bez známek nemoci i po 12 měsících. Jde však o jediný případ z rané fáze klinického hodnocení, takže bezpečnost a účinnost postupu u dalších pacientů musí potvrdit pokračující studie.

Kreatin, známý jako svalový doplněk, může posílit imunitní buňky při boji s rakovinou. Studie z Kalifornské univerzity ukazuje, že kreatin pomáhá dendritickým buňkám, které podporují T buňky. Výzkum na myších modelech a lidských buňkách naznačuje, že kreatin může zvýšit účinnost imunoterapií. I když je kreatin obecně považován za bezpečný, jeho užívání by mělo být konzultováno s lékařem. Další fáze výzkumu bude zahrnovat klinické testy s pacienty podstupujícími imunoterapii.

Nový imunoterapeutický lék, VIR-5500, vykazuje v klinických zkouškách rakoviny prostaty slibné výsledky. Tento 'zamaskovaný' T-buněčný prostředek angažuje náš imunitní systém k boji proti rakovině. U pacientů s pokročilou rakovinou prostaty, kteří nereagovali na jiné léky, došlo k výraznému snížení hladiny antigenu PSA a zmenšení nádorů. Maskování léku přispívá k selektivnímu působení na nádorové buňky, což může snížit zánětlivé vedlejší účinky. Pokračující výzkum může potvrdit efektivitu tohoto přístupu u dalších typů rakoviny.

Nová buněčná imunoterapie ukázala potenciál v prevenci a redukci Alzheimerových plaků v mozku myší. Výzkum na Washingtonské univerzitě použil geneticky upravený virus pro změnu buněk, které odstranily škodlivé proteiny. Jedna injekce této genové terapie snížila amyloidové plaky až o 50 %. Studie vychází z metody podobné karcinogenní léčbě CAR T buněk a zaměřuje se na astrocyty v mozku. Přestože budou nutné další výzkumy, tento přístup nabízí nový směr pro léčbu neurodegenerativních onemocnění.

Vědci objevili, že blokování proteinu TAK1 může zpomalit růst rakoviny tím, že umožní imunitnímu systému účinněji napadat nádorové buňky. Studie ukázala, že myši bez tohoto proteinu měly pomalejší růst nádorů a delší přežití. Mechanismus spočívá v odstranění ochrany, kterou TAK1 poskytuje před útoky CD8⁺ T buněk. Výzkum naznačuje, že zaměřením na TAK1 by mohly být vyvinuty inovativní léčebné metody podporující imunoterapii. Ačkoli se tyto závěry zatím týkají laboratorních buněk a myších modelů, jsou slibným krokem k dalšímu vývoji léčby rakoviny.

Inovativní terapie využívající dárcovské T-buňky poskytuje naději pacientům s formou leukémie dosud považovanou za nevyléčitelnou. Výsledky ukazují, že tato metoda dokáže u některých pacientů uvést leukémii do remise, což umožňuje další léčbu pomocí transplantace kmenových buněk. Terapie se zaměřuje na případy, kdy standardní léčby selhaly, a přináší novou možnost v boji s onemocněním. Přestože nejde o konečnou léčbu, nabízí reálnou šanci na dlouhodobé přežití a zlepšení kvality života. Tato přístupy mohou v budoucnu najít uplatnění i u jiných typů rakovin.

Vědci z MIT a Harvardu vyvinuli nový způsob úpravy 'Natural Killer' buněk s cílem zlepšit jejich schopnost bojovat proti rakovině. Úpravy těchto buněk zahrnují jejich chytrou kamufláž, aby nebyly odmítnuty imunitním systémem, což bylo v počátečních testech na myších a lidských tkáních úspěšné. Tyto modifikované buňky ukázaly menší pravděpodobnost nebezpečných imunitních reakcí. Budoucí klinické testy by mohly potvrdit jejich účinnost u lidí, což by mohlo znamenat průlom v terapii rakoviny. Vědci věří, že jejich přístup by mohl zlepšit i jiné terapie založené na buňkách, jako jsou CAR-T terapie.

Vědci objevili, že mRNA vakcíny proti COVID-19 mohou povzbudit imunitní systém k boji s rakovinou. Pacienti s melanomem a rakovinou plic, kteří dostali vakcínu v kombinaci s imunoterapií, měli více než dvakrát větší šanci na přežití po třech letech. Výzkum ukazuje, že mRNA vakcíny mohou proměnit tzv. 'studené' nádory v 'teplé', což zvyšuje jejich citlivost na léčbu. Uvažuje se o klinických testech na celostátní úrovni, které by mohly potvrdit přínosy mRNA vakcín jako standardní části léčby. Tento objev představuje možnost rozšířit dosavadní léčebné možnosti pro více pacientů s rakovinou.