stárnutí

Nová studie naznačuje, že změna stravovacích návyků dokáže zpomalit biologické stárnutí. Výzkum na University of Sydney analyzoval data starších lidí, u nichž se testovaly čtyři různé diety. Výsledky ukázaly, že diety s vyšším podílem rostlinných bílkovin a specifickými poměry tuků a sacharidů snižovaly biologický věk účastníků. Studie využívala 20 biomarkerů k odhadu biologického věku, včetně krevního tlaku a hladiny cholesterolu. Ačkoli výsledky jsou nadějné, další výzkum je třeba k potvrzení dlouhodobých účinků těchto diet na zdraví.

Kanadští lékaři před několika lety začali předepisovat svým pacientům návštěvy muzeí jako prostředek ke zlepšení jejich fyzického a duševního zdraví. Nová britská studie potvrzuje, že umění a kulturní aktivity mohou skutečně ovlivnit biologické známky stárnutí. Výzkumníci z University College London zjistili, že týdně vykonávané umělecké nebo kulturní aktivity zpomalují tempo stárnutí obdobně jako pravidelné cvičení. Analýza dat více než 3 500 dospělých ukázala, že ti, kteří se věnují umění jednou týdně, vykazují pomalejší projevy stárnutí. Výsledky byly nejvýraznější u středněvěkých dospělých, přičemž širší spektrum aktivit přinášelo lepší výsledky.

Výzkum ukazuje, že transplantace mikrobiomu z mladých myší do starších zvyšuje aktivitu střevních kmenových buněk. Tím dochází k obnovení regenerace střevní stěny, což může pomoci v boji proti věkem souvisejícím problémům, jako je zánět a obezita. Studie naznačuje, že mikrobiom hraje klíčovou roli v udržování zdraví střev. Změny ve střevních baktericích mohou přímo ovlivnit rychlost obnovy tkáně. Přesto je nutný další výzkum, aby se ověřilo, zda podobné efekty lze pozorovat i u lidí.

Vědci odhalili, že káva může přispívat k delšímu životu a ochraně proti stárnutí díky rostlinným sloučeninám, nikoli kvůli kofeinu. Studie z Texas A&M University ukazuje, že tyto sloučeniny se vážou na receptor NR4A1, který hraje roli v reakci na stres a zánětlivé procesy. Testy prokázaly, že kávové složky mohou potlačovat růst rakovinných buněk a zánětlivou reakci bílých krvinek. Zatímco kofein interaguje s receptorem, jeho vliv je menší v porovnání s polyfenoly v kávě. Výsledky naznačují další potenciál pro vývoj terapií proti rakovině a stárnutí.

Nová studie ukazuje, že pingvini v zoo biologicky stárnou rychleji než jejich divocí protějšci, což připomíná západní životní styl lidí. Pingvini v zoo žijí bez stresu z predátorů a s neomezeným přístupem k potravě, což vede k narušení jejich přirozených životních rytmů. Přestože žijí déle než divocí jedinci, jejich sedavý životní styl a dietní zvyklosti urychlují stárnutí. Výzkum srovnává biologické a chronologické stáří na základě epigenetické hodiny. Tato zjištění mohou poskytnout náhled na lidské stárnutí a vliv životního stylu.

Vědci identifikovali 10 krevních markerů, které odhalují biologický věk odlišný od chronologického. Výzkum vedený Univerzitou v Kostnici zjednodušuje určování biologického věku prostřednictvím krevních testů. Studie zahrnovala 3 300 lidí, u kterých se z 362 parametrů vybralo 10 nejvýznamnějších biomarkerů. Testy prokázaly rozdíly v biologickém stárnutí u jednotlivců s vlivem hormonu či kouření. Nálezy ukazují na složitost stárnutí a možnost lepšího porozumění zdravotního stavu pomocí krevních testů. Nový test by mohl pomoci jak při hodnocení zdraví, tak při posouzení účinnosti léčby proti stárnutí.

Studie ukazuje, že kolem padesátého roku života dochází ke zrychlení stárnutí lidského těla. Výzkum, který analyzoval proteiny v lidských tkáních, naznačuje, že po tomto věku se stárnutí tkání a orgánů stává výraznějším. Největší změny byly zaznamenány v cévách a aortě, což poukazuje na jejich značnou citlivost ke zhoršení. Výzkumníci také zjistili, že s rostoucím věkem se zvyšuje množství proteinů spojovaných s různými nemocemi. Studie klade základ pro pochopení lidského stárnutí na úrovni systémů a může přispět k vývoji medicínských intervencí ke zpomalení stárnutí.

Nová studie naznačuje, že lidé v našich sociálních sítích, kteří nám způsobují stres, mohou urychlit proces našeho biologického stárnutí. Takzvaní 'hassleři' mohou zvýšit biologický věk až o devět měsíců. Nejsilnější efekt je pozorován u stresujících rodinných vztahů. Studie upozorňuje na důležitost posouzení našich sociálních vazeb z hlediska jejich přínosů i možných negativních dopadů. Zkušenosti s negativními svazky byly častější u žen, kuřáků a osob s historií stresu v dětství.

Studie z Finska naznačuje, že mít více dětí nebo žádné může souviset s kratší délkou života a rychlejším stárnutím. Výzkum analyzoval data 14 836 žen, přičemž se zjistilo, že ženy bez dětí či s průměrem 6,8 dětí čelily vyššímu riziku úmrtnosti. Nejlepší výsledky vykazovaly ženy s dvěma až třemi dětmi, které je měly ve věku 24 až 38 let. Výsledky podporují teorii, že investice do reprodukce může omezovat zdroje pro udržení těla. Na osobní úrovni studie doporučuje nebrat výsledky metodou příčiny a následku, ale spíše jako podklad pro další biologický výzkum.

Nová studie odhalila, že systém "ukládání odpadu" v mozku slábne s věkem, což narušuje komunikaci mezi mozkovými buňkami. U starších neuronů se bílkoviny hromadí a získávají podobu uzlíků, zatímco podpůrné buňky, mikroglie, se snaží zahlazené synapse obnovit. Tento proces ale může zároveň způsobit poškození mozkových buněk. Studie rovněž poukazuje na nové terapeutické cíle, jelikož určití bílkoviny nebyly s neurodegenerativními onemocněními dosud spojovány. Zpomalení rozkladu bílkovin může přispět k úbytku synapsí a selhání mozkových funkcí, což je charakteristické pro Alzheimerovu nemoc.