stárnutí

Vědci z Northeastern University a Harvard Medical School vyvinuli nový rámec pro identifikaci léků, které mohou zpomalit biologické stárnutí. Pomocí mapování genů a proteinů spojených s procesy stárnutí objevili některé zajímavé kandidáty, jako je oxymetazolin, běžně prodávaný jako nosní sprej. Studie ukazuje, že léky dostupné v lékárnách mohou být přehodnoceny pro účely dlouhověkosti. Rámec umožňuje zaměřit se na konkrétní oblasti biochemických interakcí souvisejících s geny stárnutí. I když zatím nelze hovořit o léčbě stárnutí, výzkum nabízí akční plán pro další experimenty.

Vědci zkoumali, jak může nízkobílkovinová dieta s přídavkem methioninu pomoci stárnoucím myším ztratit tuk bez ztráty svalové hmoty. Studie, provedená na University of Southern California, ukázala, že tato dieta také zlepšila metabolické zdraví a snížila křehkost, i když myši mohly jíst neomezeně. Zvýšené hladiny růstového hormonu a snížení hormonu IGF-1 vedly k efektivnějšímu spalování tuku a ochraně svalových proteinů díky methioninu. Experiment potvrdil, že přítomnost růstového faktoru FGF21 je klíčová pro dosažení těchto zdravotních přínosů. Výsledky však zatím nebyly potvrzeny u lidí.

Nový výzkum naznačuje, že věčný život je vědecky nemožný kvůli akumulaci náhodných mutací v DNA. Studie z Ruského Skolkovo Institute of Science and Technology nabízí model, který odhaduje maximální délku lidského života mezi 150 a 190 lety i při absenci nemocí spojených s věkem. I při odstranění všech známek stárnutí by DNA mutace bránily lidem žít věčně. Tyto mutace mohou ovlivnit funkci důležitých orgánů, jako jsou srdce a mozek, což omezuje délku života. Výzkum zdůrazňuje, že stárnutí je komplexní proces a porozumění všem jeho faktorům může přispět k delšímu a zdravějšímu životu.

Podle studie německého institutu FLI je stárnutí buněk spojeno s poklesem hladin fosfatidylcholinu, což ovlivňuje funkci mitochondrií. Obnovení těchto hladin skrze stravu může revitalizovat mitochondrie a zlepšit buněčné zdraví. Výzkum ukázal, že nižší hladiny fosfatidylcholinu jsou častější u obézních lidí a diabetiků, a mezi pohlavími se liší. U žen je pokles rychlejší v období menopauzy, což může ovlivnit energetické hladiny. Studie naznačují, že úprava hladin fosfatidylcholinu by mohla pomoci zmírnit příznaky stárnutí.

Světová populace stárne, což klade otázky ohledně genetiky a evoluce. Výzkumníci zkoumají koncept 'výběrového stínu', který naznačuje, že přírodní výběr více prospívá reprodukci než dlouhověkému zdraví. Genetické mutace se projevují s vyšším věkem, protože nejsou včas eliminovány evolucí. Výzkum ukazuje, že porozumění stárnutí z evolučního hlediska může nabídnout nové cesty k prodloužení životní délky ve zdraví. Intervence, které by omezily pozdější životní náklady, by mohly být efektivní.

Nová studie naznačuje, že současné generace mohou biologicky stárnout rychleji než ty předchozí. Výzkum ukázal, že lidé narození v pozdějších dekádách se jeví biologicky starší než jejich předchůdci ve stejném věku. Studie zkoumala krevní markery a zjistila zvýšené riziko vzniku určitých typů rakovin, jako je rakovina plic a zažívacího traktu, u mladších generací. Vědci se snaží pochopit, jak může moderní prostředí ovlivnit biologické stárnutí a tím i zdravotní rizika. Výsledky by mohly pomoci při vývoji personalizovaných preventivních opatření.

Studie ukazují, že stárnutí je ovlivněno socioekonomickými faktory a rasovou marginalizací. Současné epigenetické hodiny umožňují sledovat tyto vlivy, přičemž rychlejší biologické stárnutí bylo pozorováno u lidí z nižších sociálních vrstev. Nejnovější generace hodin odhalila, že děti z chudých rodin stárnou rychleji než jejich bohatší vrstevníci. Studie zahrnovala data z 23 zemí a podtrhuje vliv bohatství na zdraví a dlouhověkost. V USA byla zjištěna rychlejší biologická stárnutí u minoritních rasových skupin ve srovnání s bílými obyvateli.

Nová studie odhalila gen vgll3, který ovlivňuje rychlý růst a reprodukční věk ryb druhu Nothobranchius furzeri. Tento gen však také zvyšuje riziko rakoviny a snižuje délku života ryb. Výzkumníci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě zkoumali koncept antagonistické pleiotropie, kdy geny podporují růst v mládí, ale škodí později. Gen vgll3 byl modifikován pomocí CRISPR, což vedlo k rychlejšímu růstu a dřívějšímu dosažení pohlavní zralosti u ryb, ale také k více nádorům v stáří. Tato zjištění by mohla přinést nové možnosti v prevenci nemocí spojených se stárnutím u lidí.

Y chromozom u mužů se s věkem zmenšuje a mizí z některých buněk, což může vést k vážným zdravotním problémům, jako jsou rakovina, kardiovaskulární onemocnění a Alzheimerova choroba. Až 57 % 93letých mužů má nedostatek Y chromozomu v krevních buňkách. Tento jev může ovlivňovat aktivitu imunitního systému a přispívat ke vzniku nemocí. Výzkum naznačuje, že geny na Y chromozomu plní důležité funkce a jejich ztráta není bez následků. Ačkoli mnoho odborníků věří, že Y chromozom zůstane zachován, jiní naznačují, že důležité geny mohou migrovat na jiné chromozomy.

Ve Spojených státech začalo kontroverzní klinické testování terapie zaměřené na omlazení buněk v oku. Firma Life Biosciences zahájila testování experimentální terapie ER-100, která by mohla zvrátit ztrátu zraku vlivem stárnutí. Terapie spočívá v aktivaci tří genů v očních buňkách s cílem obnovit jejich mladistvý stav. Studie se zúčastní 12 pacientů s glaukomem a 6 pacientů s jiným typem očního poškození. Přestože se jedná o malou a rizikovou studii, výzkumníci doufají, že výsledky přinesou průlomové poznatky v oblasti výzkumu dlouhověkosti.