Vědci objevili, že orální dávka aminokyseliny argininu dokáže u myší a ovocných mušek odstranit nahromaděné amyloid-beta plaky, které jsou spojovány s Alzheimerovou chorobou. Výzkum naznačuje, že arginin může nejen odstraňovat tyto proteinové shluky, ale také zmírňovat poškození mozku. Ačkoli předchozí studie na zvířatech jsou povzbudivé, efektivita této léčby u lidí není zatím potvrzena. Arginin je již známý svou bezpečností a nízkou cenou, což dělá z tohoto objevu slibnou možnost pro budoucí klinické zkoušky. Výsledky studie publikované v časopise Neurochemistry International přinášejí nové možnosti pro léčbu neurodegenerativních onemocnění způsobených chybným skládáním proteinů.

U dospělých s makulární degenerací způsobuje rozmazaný centrální zrak problémy, přičemž současné terapie mohou postup pouze zpomalit. Klinická studie nového postupu založeného na transplantacích kmenových buněk ukázala možnost bezpečného zvrácení poškození makuly. Byla testována bezpečnost a účinnost postupu, při kterém šest dobrovolníků obdrželo injekci 50 000 kmenových buněk pod sítnici. Bez pozorovaných komplikací způsobila léčba zlepšení zraku: pacienti viděli průměrně o 21 písmen více na oční tabuli. Tato úroveň zlepšení je bezprecedentní u pacientů s pokročilou suchou makulární degenerací.

Africký lev vydává dva typy řevu: plné hrdlo a ‚mezistupňový‘ řev, který má méně variabilní zvuk. Tento objev může být klíčový pro ochranu lvů, jejichž populace v Africe rapidně klesá. Citlivý monitoring pomocí umělé inteligence, schopné rozpoznat jednotlivé lvy dle jejich jedinečných řevů, by mohl zlepšit přesnost odhadů počtu lvů v přírodě. Nástroj využívající AI může taktéž snížit roli lidské chyby při určování řevu. AI ukázala schopnost identifikovat lvy s přesností přesahující lidské možnosti.

Největší globální sopečné katastrofy mohou pocházet z nečinných sopek, které jsou málo monitorovány. Příkladem je erupce sopky Hayli Gubbi v Etiopii v roce 2025, která ovlivnila velkou část Asie. Podobně sopka El Chichón v Mexiku v roce 1982 způsobila rozsáhlé škody a globální ochlazení. Mnoho regionů, jako Jižní Amerika a Tichomoří, je na takové události nepřipraveno. Investice do sledování sopek je stále nedostatečná, což zvyšuje riziko budoucích katastrof. Nově vzniklá Global Volcano Risk Alliance se snaží zvýšit připravenost a posílit monitorovací kapacity.

Vývoj v boji proti rakovině postupuje pomalu, ale nový krevní test vyvolal naději díky možnosti včasného odhalení nemocí. Test Galleri, vyvinutý americkou firmou Grail, byl označen za 'vzrušující' v rámci předběžných zkoušek. Přestože dosáhl vysoké úspěšnosti vyloučení diagnózy rakoviny, specifita dosáhla 99,6 %, test vykázal pouze 40,4% úspěšnost v zachycení skutečných případů rakoviny. Navíc značný počet falešně pozitivních výsledků může způsobit zbytečný stres. Přestože technologie nabízí naději, vyžaduje další zdokonalování pro praktické použití.

Vědci objevili nezvyklé záření gama v halu naší galaxie, které by mohlo ukazovat na přítomnost temné hmoty. Tento svit nelze jednoduše připsat žádnému známému zdroji a existuje možnost, že vzniká při anihilaci hypotetických částic temné hmoty. Přestože podobné hledání probíhalo již dříve, je to poprvé, co bylo nalezeno záření při této specifické energetické úrovni v galaktickém halu. Výzkum naznačuje, že toto záření gama by mohlo pocházet z anihilace WIMP částic, kandidátů na temnou hmotu. Pokud se toto potvrdí, znamenalo by to zásadní objev pro fyziku a astronomii, ale je třeba dalšího výzkumu pro potvrzení těchto zjištění.

Spánek je základní fyziologická potřeba člověka, ale může být ovlivněn bakteriálními fragmenty v mozku. Nedávná studie publikovaná v časopise Frontiers in Neuroscience naznačuje, že složky buněčných stěn bakterií, zejména peptidoglykan, se objevují v mozkových oblastech, jako je mozkový kmen a hypotalamus. Výzkum prováděný na myších ukázal, že hladiny peptidoglykanu rostou během poruch spánku. Přestože tyto nálezy v myších umožňují pochopit některé mechanismy, jejich aplikovatelnost na lidi zůstává omezená. Studií se také zaměřuje na potenciální interakce mezi mikrobiomem střev a funkcemi mozku, což naznačuje komplexní propojenost mezi lidským tělem a mikrobiologií.

Před asi 4,5 miliardami let kolidovalo těleso velikosti Marsu, zvané Theia, s proto-Zemí, což vedlo ke vzniku naší Země a Měsíce. Poslední výzkum naznačuje, že Theia pocházela z vnitřní Sluneční soustavy, možná dokonce blíže ke Slunci než Země. Vědci porovnali izotopové poměry vzorků ze Země, Měsíce a meteoritů, což jim pomohlo zjistit, že Theia byla pravděpodobně 'sousedem' proto-Země. Izotopy z Theia se dosud neodpovídaly známým stavebním blokům Země, což naznačuje unikátní původ. Tato studie podtrhuje, že vznik Země a Měsíce byl výsledkem srážky těchto kosmických objektů.

Vědci zkoumají souvislost mezi střevními bakteriemi a Parkinsonovou nemocí. Studie naznačuje, že nedostatek vitamínů B2 a B7 může ovlivňovat tuto nemoc, což otevírá možnosti jednoduché léčby pomocí doplňků stravy. Analýzou vzorků od pacientů vědci zjistili, že změny ve složení střevních bakterií mohou snižovat produkci těchto vitamínů. Oslabení střevní bariéry, ke kterému dochází, může zvyšovat průchodnost střev pro toxiny, což může přispívat k prohloubení příznaků Parkinsonovy nemoci. Studie navrhuje, že suplementace vitamíny B společně s úpravou stravy by mohly potenciálně pomáhat v léčbě této nemoci.

Biologové oznámili objev nového organismu Solarion arienae, který může představovat samostatnou větev na stromu života. Tento mikroskopický eukaryot byl dlouho ukryt mezi mořskými ciliáty. Objev odhalil, že Solarion arienae má mitochondrie s unikátními genetickými znaky, které potvrzují teorii endosymbiózy. Tato teorie předpokládá, že mitochondrie byly kdysi samostatnými organismy než se spojily s jinými buňkami. Nová zjištění přinášejí hlubší vhled do evoluční historie eukaryot. Výzkum byl publikován v časopise Nature.

Vědci vyvinuli nosní kapky, které mohou bojovat proti glioblastomu, smrtelnému mozkovému nádoru, pomocí nanotechnologie. Kapky bezpečně pronikají do centrální nervové soustavy a aktivují imunitní reakci, čímž brání růstu nádorů. Tento přístup by mohl nabídnout šetrnější způsob léčby oproti tradičním metodám. Výzkum ukazuje, že genetický materiál posazený na zlatých nanostrukturách úspěšně stimuluje imunitní dráhy. Ačkoliv jsou další klinické testy nezbytné, tento objev představuje pokrok v boji s těžko dostupnými nádory mozku.

Podle nové studie stoupající počet případů chronického stresu pramení z nesouladu mezi moderním životem a naší biologií. Evoluční antropologové Colin Shaw a Daniel Longman zjistili, že rychlé technologické změny předbíhají naši biologickou evoluci. V současném urbanizovaném světě čelíme neustálému stresu, na který naše těla reagují stejně, jako kdybychom denně bojovali s predátory. Tento stres způsobuje kognitivní úpadek, autoimunitní onemocnění a nižší plodnost. Pro zlepšení veřejného zdraví vědci doporučují větší propojení s přírodou a ochranu zelených ploch ve městech.

Fyzik Robert Scherrer z Vanderbilt University zkoumal, co by se stalo, kdyby mikroskopická černá díra prošla lidským tělem. Ačkoli by poškození bylo menší než po průstřelu kulkou ráže 0,22, největší škody by způsobil ráz supersonické vlny trhající tkáň. Pokud by černá díra měla dostatečnou hmotnost, její gravitační síla by mohla rozpustit a natáhnout tělo, což je známé jako spaghettifikace. Pravděpodobnost takové události je však extrémně malá, odhadovaná na jednou za kvintilion let. Toto téma přesto zůstává fascinujícím předmětem pro vědecký výzkum. Pokud černé díry vůbec existují, možnost setkání s nimi je téměř nulová.

Vesmír, který vznikl před 14 miliardami let při Velkém třesku, se nadále vyvíjí a možná čeká na takzvanou temnou věčnost. Tento scénář zahrnuje ukončení vzniku nových hvězd a slábnutí současných do té míry, že galaxie budou tvořeny jen starými, červenými a slabými hvězdami. Rozšiřování vesmíru se navíc může zrychlovat kvůli temné energii, což znemožní pozorování vzdálených galaxií. Taková budoucnost by mohla přinést kosmickou tmu trvající biliony let. Přesto současná éra, plná hvězd a galaxií, nabízí prostor pro pokračující objevování a vášeň lidské společnosti pro kosmická tajemství.

Američtí vědci zjistili, že dvě třetiny psích plemen obsahují vlčí DNA. Studie ukazuje, že toto křížení nepochází jen z doby před 20 000 lety, kdy psi vznikli z vlků, ale i z nedávnějších interakcí mezi domestikovanými psy a vlky. Výzkumníci zkoumali genetiku tisíců psů a vlků a zjistili, že vlčí předci ovlivnili velikost, čichové schopnosti a osobnost psů. Některá plemena, jako třeba československý vlčák, mají až 40 % vlčí DNA. To, jestli pes má vlčí DNA, se může projevovat na jeho chování, ale není to pravidlem.

Nová studie naznačuje, že Mars mohl být obyvatelný mnohem déle, než se dříve předpokládalo. Výzkum vedený vědci z New York University Abu Dhabi zkoumal interakci písečných dun s podzemní vodou v Galeově kráteru. Tato interakce vedla k vytvoření minerálů, které naznačují dlouhodobou přítomnost vody. Nálezy, publikované v Journal of Geophysical Research, mohou mít význam pro budoucí mise hledání života na Marsu. Studie také zkoumá paralely s pozemskými formacemi, které obsahují mikrobiální důkazy o životě.

Nový lék VES001 pro léčbu frontotemporální demence přináší nadějné výsledky v rané fázi klinických studií. Přípravek, vyvíjený firmou Vesper Bio, úspěšně zvýšil hladiny proteinu progranulinu u rizikových účastníků o více než 95 %, bez vážných vedlejších účinků. Nyní má potenciál zabránit rozvoji tohoto typu demence u geneticky ohrožených lidí. Výsledky je však třeba brát opatrně, protože další klinické testy jsou nezbytné. Výzkum se zaměřuje na receptor sortilinu, který odstraňuje progranulin z mozku, a jeho ovládání může mít klíčovou roli v prevenci onemocnění.

Studie u dvojčat starších 60 let naznačuje, že denní užívání proteinů a prebiotik může zlepšit kognitivní funkce. Výzkum zjistil, že prebiotika, jako jsou inulin a FOS, zlepšila skóre v paměťových testech. Doplňky pozitivně ovlivnily střevní mikrobiom a zvýšily množství prospěšných bakterií Bifidobacterium, což může podporovat propojení mezi střevem a mozkem. Studii provedla King's College London, přičemž výsledky ukázaly potenciál pro boj proti úbytku kognitivních funkcí u stárnoucí populace. Výzkumníci plánují další studie k ověření dlouhodobých efektů v širších skupinách.

V magnetickém poli Země byly poprvé objeveny zvláštní jevy dříve pozorované pouze u Slunce. Tyto struktury, známé jako magnetické switchbacky, mohou pomoci lépe předpovídat geomagnetické bouře. Tento objev učinili fyzikové Emily McDougall a Matthew Argall, kteří zjistili, že některá z plazmatu v magnetickém poli Země pochází ze Slunce. Interakce slunečního a pozemského plazmatu vede k nenadálým změnám v magnetickém poli. Výzkum přináší nové poznatky o chování plazmatu mezi rozdílnými oblastmi, což má potenciál pro budoucí studium vnějších vrstev Slunce.

Blížící se svátky mohou snadno vést k vyčerpání těla a mozku. Místo čekání na únavu po svátcích je lepší investovat do sebe už nyní. Například lekce tance propojují fyzickou aktivitu s mentálním cvičením, což zpomaluje stárnutí mozku. Jízda na kole nejenže zlepšuje kognitivní funkce, ale také snižuje riziko předčasné demence. Pro lepší spánek mohou pomoci brýle blokující modré světlo, které zvyšují hladinu melatoninu. Doplňky omega-3 mohou snižovat agresivitu a chránit zdraví mozku, zatímco pravidelná chůze zpomaluje pokles kognitivních schopností. Tato vědecky podložená doporučení vás udrží aktivními a vitálními i v novém roce.