Bakterie Shigella, dříve spojovaná hlavně s kontaminovanou vodou, potravinami a dětskými kolektivy, se v USA stále častěji šíří také při sexuálním kontaktu. Zvláště v komunitách mužů majících sex s muži narůstá výskyt kmenů odolných vůči více antibiotikům. Podíl rozsáhle rezistentních izolátů vzrostl z nuly v roce 2011 na 8,5 procenta v roce 2023. Závažné případy mohou vyžadovat hospitalizaci a často se vyskytují spolu s dalšími rizikovými faktory včetně HIV. Podobný trend hlásí i Británie, kde jsou některé sexuálně šířené kmeny velmi často rezistentní. Odborníci doporučují cílenější testování, zjišťování sexuální anamnézy a používání bariérové ochrany i důslednou hygienu.

Malá studie s 25 lidmi ve věku 45 až 70 let s nadváhou či obezitou ukázala, že třicetiminutová koupel ve vodě o teplotě 40 °C výrazně podpořila prokrvení drobných cév v kůži. Ve srovnání s půlhodinou středně intenzivní jízdy na rotopedu vedla také k většímu poklesu systolického i diastolického krevního tlaku. Horká voda rozšiřuje cévy a zvyšuje průtok krve, přičemž účinek souvisí i s větším tepelným zatížením organismu. Autoři neoznačují koupel za náhradu cvičení, ale za možný doplněk či alternativu pro lidi, kteří se nemohou pravidelně hýbat.

Satelitní radarová měření naznačují, že se hlavní magmatický rezervoár pod nikaragujskou sopkou Masaya od poloviny roku 2022 opět plní. V předchozích letech se povrch nad ním propadal, což vědci spojují s úbytkem magmatu. Současně se po celé období 2018 až 2024 propadala oblast kolem aktivního kráteru Santiago, patrně kvůli změnám v druhém, mělčím rezervoáru. Výsledky ukazují složitější systém proudění magmatu, než se dosud předpokládalo. Studie neupozorňuje na bezprostřední hrozbu erupce, ale zdůrazňuje nutnost dlouhodobého sledování, protože v okolí žijí asi dva miliony lidí a sopka vypouští škodlivý oxid siřičitý.

Úmrtí pracovnice Irkutského protimorového výzkumného ústavu vedlo ke spekulacím o laboratorní nehodě s bakterií způsobující mor. Ruské úřady uvedly, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu, a odmítly souvislost s patogeny z pracoviště; mezi jejími kontakty nebyl zaznamenán mor. Odborníci zdůrazňují, že prasklá zkumavka ve vysoce zabezpečené laboratoři sama o sobě nemusí znamenat nákazu, protože ochranu tvoří několik vrstev bariér a postupů. Rozhodující by bylo potvrdit původce nemoci a geneticky jej porovnat s kmeny uchovávanými v laboratoři. Sledování zhruba 200 kontaktů je preventivní opatření, nikoli důkaz šíření nákazy.

Analýza zdravotních záznamů naznačuje, že pacienti se solidními nádory, kteří při imunoterapii užívali antidepresiva typu SSRI, měli během dvou let nižší úmrtnost než srovnatelná skupina užívající benzodiazepiny. Zemřelo 23,5 procenta uživatelů SSRI oproti 34,4 procenta druhé skupiny; relativní riziko úmrtí bylo nižší přibližně o 37 procent. Možným vysvětlením je vliv SSRI na serotoninový transportér, který může tlumit protinádorovou aktivitu T-lymfocytů. Studie je však observační a nemůže prokázat, že antidepresiva skutečně prodlužují život, protože výsledky mohly ovlivnit rozdíly ve zdravotním stavu či péči o pacienty. Autoři proto požadují randomizované klinické zkoušky a nedoporučují zahajovat či vysazovat léčbu bez konzultace s lékařem.

Nové hodnocení dosavadních studií upozorňuje na závažné metodické nedostatky výzkumu kolagenových doplňků pro zdraví a vzhled pleti. Autoři po přezkoumání dvou metaanalýz našli mimo jiné chybně vyložené statistické výsledky; po opravě dat se neprokázala souvislost mezi dávkou kolagenu a lepší hydratací či elasticitou kůže. Mnoho sledovaných studií financoval průmysl nebo se na nich podíleli autoři s obchodními vazbami, přičemž pokusy bývaly malé a výrazně se lišily dávkováním, délkou i složením přípravků. Často navíc obsahovaly další účinné látky, takže nelze připsat případný efekt samotnému kolagenu. Vědci proto považují propagaci kolagenu jako ověřeného prostředku proti stárnutí za předčasnou a žádají kvalitnější nezávislé klinické studie.

Výzkum floridských vědců ukázal, že žraloci černocípí dokážou reagovat na nízkofrekvenční zvuky ze vzdálenosti až 74 metrů. Vnímají i zvuky ve vzdáleném akustickém poli, kde se šíří hlavně tlakové vlny a pohyb částic vody je velmi jemný. Při pokusech u jihovýchodního pobřeží Floridy reagovali na testovací zvuky v 71 až 87 procentech případů, zatímco kontrolní zvuk ignorovali. Jejich prudké odvrácení od zdroje naznačuje, že umějí určit, odkud zvuk přichází. Vědci předpokládají, že žraloci bez plynového měchýře zachycují pohyb částic vody jiným dosud neobjasněným mechanismem.

Nová studie naznačuje, že úbytek vody v Mrtvém moři sám přispívá k oteplování jezera. S rostoucí slaností slábne ochlazování odpařováním, takže zbývající voda se může více zahřívat a podporovat další odpar. Mezi lety 1979 a 2019 klesla hladina asi o 34 metrů, zatímco hlubší voda se oteplila o 2,8 °C. Model přisuzuje významnou část tohoto oteplení poklesu hladiny, vedle růstu teploty vzduchu. Při pokračujícím trendu by hladina mohla do roku 2100 klesnout zhruba o 85 metrů a voda se oteplit o 5 až 8 °C. Zjištění může pomoci vysvětlit vznik rozsáhlých ložisek soli v dávných mořích i bez mimořádně horkého a suchého klimatu.

Evropský projekt Circuit4EU propojuje 21 partnerů z devíti zemí a testuje deset technologií pro opětovné využití a recyklaci surovin ze staré elektroniky. Má přispět k cíli EU získávat do roku 2030 čtvrtinu potřebných kritických surovin recyklací. Piloty zahrnují umělou inteligenci pro posuzování hodnoty součástek, robotickou demontáž notebooků a myček, odpájení komponent i chemické zpracování materiálů. Projekt ověřuje postupy na noteboocích, Wi-Fi zařízeních, elektrokoloběžkách a myčkách s cílem nasadit alespoň část řešení v průmyslovém prostředí. Rozvoj podporují také evropská pravidla, která mají posílit sledování kovů a materiálů v dodavatelských řetězcích i recyklaci permanentních magnetů.

Vědci z Univerzity ve Warwicku a Evropského synchrotronového zařízení zjistili, že měďnatý supravodič LESCO nemá uvnitř jednotnou krystalovou stavbu, jak se dosud předpokládalo. Pomocí trojrozměrné rentgenové difrakce odhalili mozaiku dvou různých atomových uspořádání oddělených neobvykle širokými rozhraními. Tato rozhraní mohou narušovat pohyb a párování elektronů, a tím oslabovat supravodivost. Závěr může změnit výklad některých dřívějších měření i podobu teoretických modelů pro cuprátové supravodiče. Výzkumníci chtějí stejnou metodou prozkoumat další materiály, aby ověřili, zda je podobná vnitřní složitost rozšířená.

Výzkumníci z University College London popsali síť mikroskopických kanálků podél cév a nervů, která by mohla pomáhat odvádět z mozku amyloid beta a bílkovinu tau. U myší se fluorescenčně označené bílkoviny těmito strukturami přesouvaly směrem k povrchu mozku a podobné útvary vědci nalezli i ve vzorcích lidské tkáně odebrané při operacích. Kanálky široké zhruba dva mikrometry pravděpodobně vytvářejí buňky příbuzné strukturám zajišťujícím transport tekutin v mízních uzlinách. Studie naznačuje možný článek mezi dříve předpokládanými cestami odvodu látek podél tepen a žil. Výsledky jsou zatím zveřejněny jako preprint bez odborného recenzního řízení a funkce této sítě u živých lidí ani její význam pro léčbu Alzheimerovy nemoci nejsou potvrzeny.

Britská nemocnice Royal Papworth v Cambridge spojila 40 případů infekce bakterií Mycobacterium abscessus s vodovodním systémem své nové budovy v letech 2019 až 2025. Nákaza přispěla k úmrtí dvou žen po dvojité transplantaci plic; ohroženi byli zejména pacienti s oslabenou imunitou, cystickou fibrózou či nemocemi dýchacích cest. Bakterie je odolná vůči více druhům antibiotik a v nemocničním rozvodu se šířila i přes rozsáhlá opatření. Filtry na kohoutcích se ukázaly jako účinné, riziko však přetrvávalo například v odpadech a na toaletách. Po zavedení dalších postupů klesl počet případů z 12,8 na 2,2 ročně a od června 2025 nebyl zaznamenán nový případ.

Finská studie sledovala 5 679 dospělých po dobu 12 let a zjistila, že lidé s večerním chronotypem měli před zohledněním dalších vlivů zhruba o 70 % vyšší míru přiznání invalidního důchodu než ranní typy. Výsledek se objevil u mužů i žen, ale po započtení zdravotního stavu, spánkových potíží, pohybu, kouření, alkoholu a pracovního režimu už nebyl statisticky průkazný. Večerní typy na začátku výzkumu častěji uváděly horší zdraví, problémy se spánkem a nižší fyzickou aktivitu. Autoři zdůrazňují, že observační studie neprokazuje příčinu a závěry nelze automaticky vztáhnout na jednotlivce ani na jiné země. Roli může hrát nesoulad mezi přirozeným rytmem nočních typů a běžnou ranní pracovní dobou.

Fyzici představili vysvětlení známého pokusu, při němž se okurka propíchnutá vidličkami po připojení ke zdroji elektřiny rozsvítí. Elektrický proud zahřívá lák, vytváří plynové kapsy a při návratu slané vody k elektrodě vznikají drobné jiskry. Elektrolýza zároveň rozkládá vodu a uvolňuje vodík, který jiskry zapalují v malých explozích. Žlutooranžovou záři způsobují excitované atomy sodíku obsažené ve slaném nálevu. Zář se obvykle objeví jen na jedné straně, patrně tam, kde se nahromadí více slané vody; pokus je nebezpečný a neměl by se provádět doma.

Studie v časopise Nature Neuroscience porovnala mozkovou aktivitu šesti živočišných druhů během bdění a celkové anestezie, od lidí a primátů po ryby a hlístice. Ve všech případech se objevily obdobné změny: jednotlivé oblasti nervové soustavy zůstávaly aktivní, ale hůře spolu koordinovaly činnost. Aktivita byla také v čase méně předvídatelná a ztrácela schopnost vytvářet souvislé vzorce. Výsledky naznačují, že anestetika nevypínají mozek jako celek, nýbrž prostorově a časově tříští přenos a integraci informací. Podobnost napříč zhruba 700 miliony let evoluce může přispět k objasnění mechanismů vědomí i účinků celkové anestezie.

Výzkumníci varují, že současné způsoby lidského dohledu nad autonomními AI agenty často vedou k pouhému formálnímu schvalování, nikoli k reálné kontrole. Lidé mohou být zahlceni množstvím informací, podléhat automatizačnímu a ukotvovacímu zkreslení a bez přemýšlení potvrzovat návrhy systému. Autoři proto doporučují do interakcí záměrně vnést určité zpomalení: například nechat uživatele nejprve formulovat vlastní postup nebo je žádat o zdůvodnění rozhodnutí. Organizace by také měly střídat práci s agenty a bez nich a omezovat dlouhé úseky monitorování. Podle autorů není produktivita skutečná, pokud úspory času následně převáží náklady na opravu chyb AI.

Stolice, která po spláchnutí nezanechá výrazné stopy, nemusí sama o sobě signalizovat problém. Její vztlak často souvisí s plyny zachycenými ve stolici, jež vznikají činností střevních mikrobů při fermentaci vlákniny. Výzkumy ukazují, že plovoucí stolice se může objevovat i u lidí se zdravým trávením, ale častěji byla popsána také u některých funkčních střevních potíží či při horším vstřebávání tuků. Pokusy na myších naznačily, že přítomnost střevního mikrobiomu může být pro plování stolice zásadní. Odborníci doporučují sledovat dlouhodobé změny barvy, tvaru a konzistence stolice a při přetrvávajících potížích se poradit s lékařem.

Analýza 69 dřívějších studií zahrnující téměř 4,5 milionu lidí naznačuje, že s nejnižším rizikem demence souvisí sedm až osm hodin spánku za noc. Spánek kratší než sedm hodin byl spojen s o 18 procent vyšším rizikem, zatímco více než osm hodin s nárůstem o 28 procent. Vyšší riziko také souviselo s více než osmi hodinami sezení denně a s pohybem kratším než 150 minut týdně. Autoři zdůrazňují, že jde o statistické souvislosti, nikoli důkaz přímé příčiny; delší spánek může být například i časným projevem probíhajícího onemocnění. Pravidelný pohyb, omezení sedavého času a přiměřený spánek mohou podle nich podporovat zdraví mozku.

Rychlý pokrok jazykových modelů v řešení matematických úloh mění debatu mezi vědci, zejména po tvrzení OpenAI o vyřešení problému existence a hladkosti Navierových–Stokesových rovnic. Pokud by se výsledek potvrdil, šlo by o zásadní posun u jednoho z dosud nevyřešených problémů Milénia. Matematici však kritizují způsob, jímž technologické firmy své výsledky oznamují, a obávají se narušování zavedených akademických norem. Zaznívá také varování, že AI může poskytovat správné odpovědi bez srozumitelných postupů, které by rozvíjely lidské porozumění. Mladí výzkumníci navíc pociťují tlak používat drahé modely, aby neztratili konkurenceschopnost při publikování a hledání pracovních míst.

Studie sledující 17 zkušených nádechových potápěčů během sedmiměsíčního tréninku naznačuje rozsáhlé změny ve funkčním propojení jejich mozku. Posílila se komunikace mezi sítěmi souvisejícími s pozorností, kognitivní kontrolou, smyslovým zpracováním a pohybem. Hipokampus, oblast citlivá na nedostatek kyslíku a důležitá pro paměť, vykazoval silnější spojení s mozečkem a slabší vazby na senzomotorické oblasti. Tyto změny souvisely s lepším výkonem v testech epizodické paměti. Výsledky mohou ukazovat na adaptační neuroplasticitu při opakované kontrolované hypoxii, výzkum je však předběžný, dosud nerecenzovaný a omezený malým výhradně mužským vzorkem.