Předběžná studie naznačuje, že užívání glukosaminu může u lidí s mírnou kognitivní poruchou souviset s o 25 procent vyšší pravděpodobností přechodu k demenci. Analýza zdravotních záznamů také spojila tento doplněk s vyšší pětiletou úmrtností u pacientů s Alzheimerovou chorobou a příbuznými demencemi. Výsledky neprokazují příčinný vztah a budou vyžadovat potvrzení v kontrolovaných klinických studiích. Výzkumníci upozorňují na možnou roli nadměrného přidávání cukerných struktur k bílkovinám v mozku. U myší s příznaky podobnými Alzheimerově chorobě glukosamin zhoršil poruchy paměti, zatímco u zdravých zvířat se účinek neprojevil.

Nová modelová studie ukazuje, že oteplování zpomaluje vertikální promíchávání vody v Pacifiku, zejména v hloubce zhruba 200 až 1 000 metrů. V subtropickém severním Pacifiku pak do této vrstvy proniká méně čerstvé vody z povrchu, takže voda „stárne“ a ztrácí kyslík. V tropickém Pacifiku naopak slabší přísun starší vody z hlubin vede k relativnímu „omlazení“ vody. Rozdílný vývoj souvisí také s oteplováním Jižního oceánu kolem Antarktidy. Největší změny podmínek pro mořské organismy mohou podle autorů nastat v severním Pacifiku.

Celosvětová analýza spojuje infekce s 12 procenty všech nádorových onemocnění diagnostikovaných v roce 2024, tedy s přibližně 2,3 milionu případů. Největší podíl měly bakterie Helicobacter pylori a lidský papilomavirus (HPV), následované viry hepatitidy B, Epstein-Barrovým virem a hepatitidou C. Tři čtvrtiny těchto případů připadly na země s nízkými a středními příjmy, zvláště ve východní Asii, subsaharské Africe a jihovýchodní Asii. Autoři upozorňují, že očkování, screening, diagnostika a léčba infekcí mohou značné části těchto nádorů předejít, přístup k nim je však nerovnoměrný. U Helicobacter pylori a Epstein-Barrového viru nadále chybějí účinné vakcíny či dostatečně rozvinuté možnosti kontroly.

Metaanalýza 154 studií s více než 10 tisíci účastníky nenašla důkazy, že ventilování hněvu pomáhá jej zmírnit; v některých případech jej naopak zvyšuje. Autoři upozorňují, že fyzicky náročné aktivity jako běh, box či ničení věcí zvyšují tělesné rozrušení, které může vztek udržovat. Lepší výsledky měly techniky snižující aktivaci organismu, například pomalá jóga, všímavost, hluboké brániční dýchání, postupné uvolňování svalů nebo krátká pauza. Pohyb může být prospěšný zdraví, ale pro bezprostřední zvládnutí zlosti se jeví jako vhodnější zklidnění než snaha „vypustit páru“.

Spoluzakladatel a technický ředitel firmy Hello Robot Charlie Kemp vyvíjí mobilní roboty s rameny pro domácnosti a pracoviště. Zaměřuje se hlavně na pomoc seniorům a lidem s omezenou pohyblivostí, pro něž může robotika zvýšit soběstačnost v době nedostatku lidské péče. Zdůrazňuje, že návrh užitečných robotů musí vycházet z přímé spolupráce s lidmi a jejich skutečných potřeb, nikoli jen z laboratorních ukázek. Vývoj robotů Stretch ovlivnila dlouhodobá spolupráce s Henrym a Jane Evansovými v projektu Robots for Humanity. Kemp také upozorňuje, že i jednoduché úkony robota mohou mít silný praktický i emocionální význam.

Studie sledující 2 603 žen až 18 let zjistila souvislost mezi nižším věkem při menopauze a rychlejším zhoršováním některých kognitivních funkcí i dřívějším nástupem Alzheimerovy nemoci. Nejvýraznější vztah se objevil u přirozené menopauzy: menopauza o pět let dříve byla spojena zhruba s o 15 % větším objemem změn bílé hmoty mozku během následující dekády. Tyto změny mohou ukazovat na poškození drobných mozkových cév. Výzkum neprokazuje, že dřívější menopauza tyto potíže způsobuje; může být také ukazatelem celkově rychlejšího stárnutí. Autoři navrhují, aby se věk menopauzy dále zkoumal jako možný ukazatel budoucího rizika demence.

Procesor IBM Nighthawk r2 vytvořil milion vzorků náhodného kvantového obvodu za 19 sekund. Podle odhadu autorů by simulace stejného úkolu na superpočítači Frontier zabrala asi 110 let, pokud by se použila zvolená metoda tensorových sítí. Experiment využil 61 ze 120 qubitů a běžel na běžně dostupné cloudové platformě IBM bez speciálního ladění. Výsledek má ukazovat takzvanou kvantovou výhodu u prakticky dostupného zařízení, nikoli definitivní nepřekonatelnost klasických počítačů. Odhad se může změnit s novými klasickými algoritmy a studie zatím vyšla pouze jako preprint bez odborného recenzního řízení.

Dillí během zhruba čtvrtstoletí proměnilo zanedbanou a nespolehlivou distribuční síť v modernější systém s výrazně nižšími ztrátami. V roce 2002 se ztrácela více než polovina dodávané elektřiny kvůli zastaralému vedení, přetížené síti, nízkému napětí i rozsáhlým krádežím proudu. Do roku 2026 ztráty klesly na 5 až 6 procent a spolehlivost dodávek přesáhla 99,9 procenta. Zlepšení podpořily investice do infrastruktury, modernější měření a účtování, omezení nelegálních odběrů i větší odpovědnost distribučních společností. Případ Dillí může být inspirací pro města a země, které čelí podobně vysokým ztrátám a častým výpadkům.

Nová studie naznačuje, že porézní černé diamanty zvané karbonado mohly vzniknout z uhlíku bohatého na organickou hmotu, který se dostal do zemského pláště. Rychlé vtahování materiálu do hlubin mohl podle autorů vyvolat velký dopad mimozemského tělesa na mladou Zemi, nikoli však přímo vytvořit diamanty. Analýza brazilských vzorků nenašla stopy nárazového šoku v jejich krystalech. Skelně lesklý povrch se nejspíš vytvořil až později působením tekutin, po usazení vrstvy minerálu anatázu. Hypotéza zatím není definitivně potvrzena, protože vědci neznají konkrétní dopad ani nenašli rozhodující důkaz o původu materiálu v zemské kůře.

NASA a další organizace testují generativní AI pro plánování jízd marsovského roveru, analýzu snímků z oběžné dráhy i podporu astronautů na ISS. Cílem je dát sondám a robotům větší schopnost samostatně vyhodnocovat situace, protože při vzdálených misích brání rychlému řízení ze Země komunikační prodlevy. Vědci však upozorňují, že nedeterministické systémy se obtížně testují a zatím nemají převzít úplnou kontrolu nad kosmickými stroji. Robotické firmy zároveň řeší nedostatek dat z mikrogravitace, kde se fyzikální podmínky zásadně liší od prostředí na Zemi. Odborníci doporučují nasazovat autonomii postupně, nejprve v omezených úlohách pod lidským dohledem.

Naomi Whiteheadová, nejstarší známá obyvatelka USA a druhý nejstarší člověk světa, oslavila 116. narozeniny. Nová analýza skandinávských studií dvojčat naznačuje, že genetika může vysvětlovat až polovinu rozdílů v délce života, zejména pokud se nezapočítají úmrtí následkem nehod, násilí či infekcí. Význam genů podle vědců roste ve velmi vysokém věku, přesto nemohou spolehlivě předpovědět osud jednotlivce. Studie stoletých lidí poukazují na souvislost dlouhověkosti s ochranou před Alzheimerovou chorobou, nižším zánětem a lepším zdravím srdce. Roli však nadále hraje i životní styl, pohyb, společenské vazby, strava a vyhýbání se kouření či alkoholu.

Maďarský výzkum ukázal, že psi umějí v nepřerušovaném proudu nesmyslných slabik rozpoznávat opakující se vzorce, které vymezují slova. Při měření mozkové aktivity reagovali výrazněji na pravidelnosti tvořené souhláskami než na vzorce založené na samohláskách. Podobnou přednost souhláskám dosud vědci pozorovali především u lidí. Studie neprokazuje, že psi rozuměli významu umělých slov, ale naznačuje, že zkušenost s lidskou řečí může rozvíjet některé mechanismy jejího zpracování. Psi přitom zřejmě zpracovávají řeč hlavně po slabikách, zatímco lidé dokážou jasněji sledovat i jednotlivé hlásky.

Nová studie naznačuje, že nepatrné slapové síly Slunce a Měsíce mohou vyvolávat pomalé otřesy podél některých zlomů. Model ukazuje, že rozhodující může být rezonance: i slabý podnět působí výrazněji, pokud jeho rytmus odpovídá přirozené reakční době zlomu. Výsledek závisí na vlastnostech tření, síle slapového namáhání i délce jeho působení, takže mohou vznikat pomalé i rychlejší skluzové jevy. Zjištění by mohlo pomoci lépe vykládat pravidelné seizmické vzorce pozorované například v Japonsku a oblasti Cascadie a časem přispět k hodnocení rizik velkých zemětřesení.

Vědci vyvinuli kombinovanou ultrazvukovou metodu, která u bdělých myší současně sleduje růst glioblastomu, cévy i projevy mozkové aktivity. Nádorové buňky upravili tak, aby vytvářely plynové váčky a byly v ultrazvukovém obrazu lépe rozpoznatelné. Během jedenácti dnů pozorovali, že rostoucí nádor posouval okolní mozkové struktury, oslaboval aktivitou vyvolané prokrvení a přestavoval síť cév v okolí. V jednom kompletně sledovaném případě se krev kolem nádoru pohybovala pomaleji a některé cévy vykazovaly známky zúžení či blokády. Studie zahrnovala jen tři myši a jde o ověření metody, nikoli o závěr přímo použitelný pro lidské pacienty. Technika by později mohla pomoci sledovat, jak mozkové nádory a okolní tkáně reagují na léčbu.

Vědci z Max Planckova institutu zkoumali tvrzení, že viditelné světlo dokáže urychlit odpařování vody i bez zahřívání, takzvaným fotomolekulárním efektem. U rovného rozhraní mezi čistou vodou a vzduchem nezjistili změnu rychlosti odpařování ani struktury vodíkových vazeb při modrém, zeleném a červeném světle. Stejný výsledek přinesly i krátké impulzy světla s intenzitou převyšující sluneční záření o více než deset řádů. Autoři studie v PNAS soudí, že dřívější pozorované efekty mohly souviset s hydrogely, porézními materiály, zahříváním, rozptylem světla či geometrií vzorků. Výsledky omezují představu, že samotné viditelné světlo vytváří nový způsob odpařování kapalné vody.

Tým z Německa vytvořil dosud největší optický stav připomínající Schrödingerovu kočku, tedy kvantovou superpozici výrazně odlišných stavů světla. Využil k tomu Rydbergovy atomy s velmi vzdálenými a slabě vázanými elektrony, které silně ovlivňují své okolí. V optické dutině vědci pomocí takzvané Rydbergovy blokády nepřímo propojili dvě světelné pulzy a vytvořili superpozici světla s odlišnou fází. Naměřená velikost stavu α² dosáhla 2,4, zatímco předchozí rekord pro tento typ činil 1,4. Měření zároveň potvrdila, že i větší stavy si zachovaly kvantovou koherenci. Výsledek může pomoci zkoumat přechod mezi kvantovým a klasickým světem i zlepšit ukládání a zpracování kvantové informace; studie zatím neprošla recenzním řízením.

Bývalý softwarový inženýr IBM Ralph Earle ve své básni proměňuje práci s uživatelským rozhraním v obraz tvůrčího a téměř duchovního úsilí. Vypravěč chce přetavit strohý programový kód do mimořádně krásné podoby, která bude lidem srozumitelná. Digitální prostředí přirovnává k rozlehlé krajině plné světla, internetu a vzdálených možností. Earle po odchodu z IBM v roce 2017 vydal dvě básnické sbírky a věnuje se poezii jako druhé profesní dráze.

Studie japonských vědců naznačuje, že už deset minut velmi pomalého běhu rychlostí zhruba 3 až 6 km/h může zlepšit náladu a některé schopnosti související s pozorností a sebekontrolou. V experimentu s 24 zdravými mladými dospělými účastníci po běhu uváděli vyšší bdělost a příjemnější pocity než po stejně dlouhém sezení. Měli také rychlejší reakce v testech a měření zaznamenalo silnější aktivaci částí levé prefrontální kůry. Autoři zvažují, zda roli nehraje rytmický pohyb hlavy při běhu. Výsledky jsou předběžné, protože studie byla malá, sledovala jen krátkodobé účinky a neporovnávala běh s chůzí.

Systematický přehled a metaanalýza 69 studií s více než 150 tisíci účastníky zjistily, že doplňky vápníku, vitaminu D ani jejich kombinace mají malý až žádný vliv na prevenci zlomenin a pádů. Kombinace obou látek sice vykázala nepatrné snížení rizika zlomenin, podle autorů však bez klinicky významného přínosu. Závěry byly podobné napříč věkem, osteoporózou, předchozími zlomeninami i nízkou hladinou vitaminu D. Studie se netýkala dostatečně lidí s těžkým deficitem vitaminu D ani pacientů léčených léky na osteoporózu, pro něž nelze přínos vyloučit. Autoři proto nepodporují rutinní užívání těchto doplňků k prevenci zlomenin, zejména vzhledem k nákladům a možným zažívacím potížím po vápníku.

Přehled více než stovky studií naznačuje, že ionizující záření by mohlo přispívat k procesům spojeným s Alzheimerovou nemocí a úbytkem kognitivních funkcí. Metaanalýza 18 studií spojila každých 100 milisievertů kumulované dávky s nárůstem rizika demence o 11 procent, zejména u profesně exponovaných lidí. Vědci předpokládají, že poškození DNA aktivuje imunitní buňky mozku k uvolnění proteinu eCIRP, který může podporovat změny tau proteinů vedoucí k jejich toxickému shlukování. Zvířecí experimenty rovněž ukázaly urychlené poškození mozku po ozáření. Autoři zdůrazňují, že většina podkladů se týká dávek výrazně vyšších než při běžných vyšetřeních, takže rentgenové snímky samy o sobě nepředstavují prokázanou příčinu Alzheimerovy nemoci.