Hluboký spánek může zpomalit pokles kognitivních schopností spojený s Alzheimerovou chorobou, nejběžnější formou demence. Výzkum provedený na univerzitách v Kalifornii a Stanfordu ukázal, že starší lidé s mozkovými změnami typickými pro Alzheimerovu chorobu dosahovali lepších výsledků v paměťových testech, pokud měli více hlubokého spánku. Kvalitní spánek může sloužit jako ochranný faktor, i přes vysoké hladiny amyloid-beta proteinů, které se v mozku hromadí dlouho před projevy onemocnění. Studie naznačuje, že hluboký spánek může být modifikovatelným faktorem, který pomůže udržet kognitivní funkce v pokročilém věku. Zlepšení kvality spánku by tak mohlo být klíčem k oddálení symptomů Alzheimerovy choroby.

Nový výzkum zkoumá rizika dopadů mezihvězdných objektů (ISO) na Zemi. Simulace ukazují, že tyto objekty mají větší pravděpodobnost příchodu ze směru slunečního apexu a galaktické roviny. Oblasti v blízkosti rovníku a mírně i severní polokoule jsou vystaveny vyššímu riziku dopadů. Také sezóna hraje roli, přičemž nejvíce dopadů může nastat na jaře a v zimě. Práce se zaměřuje na ISO pocházející ze systémů s hvězdami M-dwarfy, což je zatím hypotetické, ale poskytuje důležité podklady pro budoucí pozorování.

Fyzici vytvořili mikroskopický Stirlingův motor, který pracuje při teplotách srovnatelných s jádrem Slunce, což umožňuje zkoumat termodynamiku na extrémně malých měřítkách. Tento experiment využívá levitující částici siliky a elektrický šum, aby simuloval teploty až 13 milionů kelvinů. Výzkum přináší nové poznatky o difuzi závislé na poloze, důležité například pro porozumění proteinovému skládání v biologických systémech. Badatelé plánují další testy, aby pochopili fluktuace energie na mikroskopické úrovni, které mohou být užitečné pro studium transportu léků v těle. Tým doufá, že toto zařízení posune hranice porozumění termodynamice do zatím neprobádaných oblastí.

ScienceAlert, vedoucí web s vědeckými novinkami, rozšiřuje svou působnost na YouTube. Nyní máte možnost sledovat nejnovější objevy a technologie ve video formátu. Kanál nabízí pestrou škálu témat od vesmírných anomálií po zdravotnické průlomy. Pravidelní čtenáři si nyní mohou vychutnat populární příběhy v nové dynamické podobě. Kanál také obsahuje zajímavosti a fakty o přírodě.

Nová studie z roku 2024 zkoumá molekulární změny spojené se stárnutím a odhaluje, že lidé zažívají dva prudké skoky v procesu stárnutí, kolem věku 44 a 60 let. Výzkum sledoval 108 dospělých a zkoumal biomolekuly, jako jsou RNA, proteiny a lipidy. Výrazné změny byly pozorovány v metabolismu lipidů, kofeinu a alkoholu u lidí ve středním věku, zatímco ve věku nad šedesát let byly spojeny s metabolismem uhlohydrátů a poruchami kardiovaskulárních funkcí. Tyto změny postihují muže i ženy a přesahují vliv menopauzy či perimenopauzy. Další výzkum by měl zahrnout širší vzorek lidí a zkoumat podrobněji.

Studie zjistila, že bobule z keře Nitraria roborowskii Kom. používané v tradiční medicíně, mohou obnovit zdravý metabolismus tuků a citlivost na inzulin u myší s diabetem. Tento extrakt snížil hladinu krevního cukru a zlepšil lipidový metabolismus, což naznačuje, že může pomoci tělu znovu získat přirozenou metabolickou rovnováhu. Výsledky také ukázaly zlepšení zdravotního stavu jater a slinivky. Tento přístup by mohl mít širší význam i pro další stavy spojené s inzulinovou rezistencí, což nabízí alternativu ke konvenčním lékům na diabetes 2. typu.

Nová studie odhalila, že genetická aktivita se mezi buňkami liší v závislosti na jejich zdravotním stavu a že Alzheimerova choroba může ovlivňovat cirkadiánní rytmus. Tento rytmus reguluje klíčové geny spojené s nemocí, což naznačuje možnosti nových terapeutických přístupů. Výzkum se zaměřil na aktivitu genů v mozkových buňkách při přítomnosti Alzheimerových symptomů, a zjistil, že změny v těchto rytmech mohou ovlivnit schopnost mozku vypořádat se s toxickými proteiny. Manipulace s těmito buněčnými hodinami by mohla zpomalit progresi choroby a zmírnit příznaky.

Nový výzkum naznačuje, že onemocnění dásní může zvyšovat riziko poškození bílé hmoty v mozku, což může mít dopad na nervový systém. Výzkumníci zjišťovali souvislost mezi zánětem v ústech a změnami v mozku, s důrazem na bílou hmotu, která je spojována s mozkovými cévními chorobami. Studie ukázala, že lidé s parodontózou mají vyšší pravděpodobnost poškození této části mozku. Přestože přímá příčinná souvislost nebyla potvrzena, výsledky podtrhují význam ústní hygieny nejen pro zdraví dásní, ale také pro zdraví mozku. Další výzkumy by mohly objasnit tento vztah a nabídnout nové způsoby prevence mozkových nemocí.

Studie sledovala 200 lidí trpících fibrilací síní, kteří podstoupili elektrokardioverzi. Účastníci byli rozděleni na ty, kteří se vyhnuli kávě, a na ty, kteří ji konzumovali denně. Výsledky ukázaly, že konzumace kávy byla spojena s nižším rizikem opakovaného výskytu fibrilace síní. Zjištění naznačují, že kávy může snižovat riziko onemocnění srdce. Studie je první svého druhu, která zkoumá souvislost mezi kávou a touto srdeční podmínkou pomocí randomizované klinické studie.

Na konferenci v Ženevě bylo rozhodnuto, že země postupně ukončí používání zubních amalgámů na bázi rtuti do roku 2034. Toto rozhodnutí je součástí úsilí smluvních stran Minamatské úmluvy, které chrání lidské zdraví a životní prostředí před rtutí. I když některé země chtěly dřívější datum zákazu, jako například blok afrických zemí požadujících zákaz od roku 2030, dohodlo se nakonec na roku 2034. Dohoda je považována za významný krok k úplnému odstranění rtuti ve stomatologii. WHO varuje před škodlivostí rtuti, která je stále používána v některých oblastech zdravotnictví.

Po staletí jsme se domnívali, že hubnutí je otázkou vůle. Věda však ukazuje, že naše mozky mají složité mechanismy na udržení hmotnosti. Tyto systémy, původně vyvinuté pro přežití našich předků, dnes komplikují hubnutí. Když zhubneme, tělo reaguje jako by šlo o hrozbu, což je důvod, proč lidé po dietách často přiberou zpět. Moderní léky napodobující hormony střev mohou pomoci, ale nejsou účinné pro každého. Zásadní je chápat, že obezita není osobním selháním, ale biologickým stavem, na který mohou působit nové terapie a preventivní strategie.

Běžný typ lidského papilomaviru, beta-HPV, může být nebezpečnější, než se myslelo. Studie u 34leté ženy s kožním karcinomem ukázala, že virus integruje svůj DNA do nádoru a podporuje jeho růst. Žena měla imunitní poruchu, která bránila jejím T-buňkám bojovat s HPV. Po transplantaci kostní dřeně, která obnovila funkci T-buněk, se její zdravotní stav zlepšil a rakovina ustoupila. Tento objev naznačuje potřebu cílených léčebných postupů u pacientů s oslabenou imunitou, což by mohlo změnit přístup k léčbě cSCC.

Vědci z University of Technology Sydney vyvinuli model umožňující přenos kvantových signálů ze Země do satelitu. Tento průlom by mohl výrazně posílit globální kvantové komunikační sítě. Přenos fotonů směrem do vesmíru byl dříve považován za nemožný kvůli problémům se stabilitou signálu. Nový model řeší tyto výzvy pomocí entanglementu, zohledňujíc atmosférické podmínky a další faktory. Ačkoli má systém omezení, jako je noční provoz nebo pečlivá kalibrace, otevírá cestu pro budoucí testování s využitím dronů nebo balónů.

Tajemné pruhy na svazích Marsu, známé jako opakující se svahové linie, zůstávají částečně záhadou. Nový výzkum, založený na snímcích z ESA ExoMars Trace Gas Orbiter, naznačuje, že prachové laviny mohou být jednou z příčin. Vědec Valentin Tertius Bickel analyzoval data z NASA's Mars Reconnaissance Orbiter a odhalil, že většina těchto jevů je způsobena ne-sezónními faktory, jako jsou meteority a marsotřesení. K těmto jevům však přispívají také prachové a větrné dynamiky. Tento objev přispívá k pochopení dynamických procesů, které formují marťanské klima.

Léky jako Ozempic mění léčbu cukrovky 2. typu díky účinkům na střevní hormony. Vědci nyní zkoumají přirozené spouštěče, které by mohly tyto efekty napodobit bez nutnosti léků. Mezi potenciální přirozené zdroje patří potraviny jako skořice, zázvor či fermentovaný zelený čaj. Studie naznačují, že správně načasovaná konzumace těchto potravin může mít pozitivní vliv na hladinu krevního cukru. Výzkum však stále potřebuje další potvrzení. Přírodní zdroje by mohly být přístupnější a levnější alternativou léčiv.

V Texasu se rychle šíří toxický kladivkový červ, což vyvolalo varování úřadů. Tento invazivní druh plochého červa, původem z jihovýchodní Asie, prosperuje díky změnám klimatu a silným dešťům. Kladivkoví červi mohou dosáhnout délky až 40 cm a jsou schopni regenerace, což znesnadňuje jejich likvidaci. Úřady doporučují zamrazit nalezené červy a neohrožovat se kontaktem s nimi. Rozšíření těchto červů ohrožuje místní populaci žížal a může mít negativní dopad na stav půd.

V modrém vulkanickém slizu pod Tichým oceánem byly objeveny nečekané biologické signatury, které mohou naznačovat původ života. Tato sedlina z bahenních sopek poblíž Marianského příkopu se nachází v hloubce téměř 3000 metrů a obsahuje tuky od záhadných organismů. I přes extrémní pH 12 zde přežívají mikroby specializované na drsné podmínky. Výzkum naznačuje, že taková prostředí mohla být zrodem života na Zemi. Vědci z univerzity v Brémách našli důkazy o různorodosti mikrobů žijících v těchto serpentinitech a potvrdili přítomnost organismů vytvářejících energii pomocí metanu.

Americká agentura FDA stahuje z trhu generický lék na krevní tlak prazosin, vyráběný firmou Teva Pharmaceuticals, kvůli obsahu rakovinotvorných nitrosaminů. Stahování se týká více než 580 000 kapslí prazosinu. Lék se používá nejen na vysoký tlak, ale i na posttraumatickou stresovou poruchu. Nitrosaminy se vytvářejí při běžných chemických reakcích a při dlouhodobém vystavení ve vysokých dávkách mohou být karcinogenní. Teva Pharmaceuticals je jediným výrobcem prazosinu s touto kontaminací, a pacienti by se měli poradit s lékaři před zastavením léčby.

Astronomové zaznamenali jev, kdy bílý trpaslík pohltil zbytky své planety, což poskytlo nový pohled na složení exoplanet. Tento fenomén byl pozorován u staré hvězdy LSPM J0207+3331, která je 145 světelných let vzdálena od Země. V atmosféře trpaslíka bylo nalezeno 13 těžkých prvků, což je neobvyklé pro jeho typ. Zbytky pohlcené planety měly jádro tvořící přibližně 55 % její hmoty. Studie otevírá nové možnosti pro pochopení dynamiky planetárních systémů po smrti hvězd a naznačuje dosud neznámé dynamické procesy. Výzkum také přispívá k lepšímu pochopení vzniku a vývoje planet mimo naši sluneční soustavu.

James Watson, významný americký biolog a nositel Nobelovy ceny, zemřel ve věku 97 let. Proslavil se objevem dvoušroubovice DNA, který učinil společně s Francisem Crickem v roce 1953. Tento průlom položil základy moderní biologie a umožnil mnoha technologickým pokrokům v medicíně a genetice. Watsonova kariéra byla však zastíněna kontroverzí kvůli jeho opakovaným rasistickým poznámkám. Pracoval také na mapování lidského genomu a byl zásadní postavou v oblasti molekulární biologie. Přes přínosy pro vědu byla jeho reputace narušena a instituce, kde pracoval, s ním nakonec přerušila vazby.