Umělá inteligence identifikovala, že tvář svatého Josefa v obraze Madona della Rosa nebyla malována samotným Rafaelem. Dříve se vedly debaty o pravosti tohoto obrazu, zejména kvůli odlišnostem v malbě sv. Josefa. Nový algoritmus pro analýzu díla potvrdil, že některé části byly malovány jiným umělcem, pravděpodobně žákem Rafaela. Tato technologie se ukázala jako cenný nástroj pro odborníky, kteří zkoumají původ uměleckých děl. I když AI může odhalit nové detaily, nenahrazuje tradiční metody hodnocení umění.

Nedávná klinická studie ukázala, že pravidelné cvičení může omladit mozek, a to díky absolvování přes 150 minut středně intenzivní fyzické aktivity týdně. Studie sledovala 130 zdravých dospělých a zjistila, že ti, kteří cvičili, měli mozek biologicky mladší než jejich kalendářní věk. Výsledky ukazují, že i mírné změny v mozcích účastníků během jednoho roku mohou mít význam po delší dobu. Výzkum naznačuje, že cvičení nemusí zlepšovat stav mozku jen díky kardiovaskulárnímu zdraví nebo krevnímu tlaku. Další studie by mohly prozkoumat vliv cvičení na jemné změny v mozkové struktuře či zánětlivé procesy.

Kreatin, běžně užívaný sportovní doplněk, může mít překvapivé zdravotní přínosy pro ženy. Studie ukazují, že užívání tohoto doplňku může pomoci udržovat svalovou hmotu, zlepšit kognitivní funkce a podpořit zdraví kostí, zejména u starších žen. Kreatin může rovněž zlepšit kvalitu spánku a náladu, což je významné pro ženy během menopauzy nebo při poruchách spánku. Přestože většina výzkumu byla zaměřena na muže, rostoucí zájem o jeho vliv na ženy ukazuje slibné výsledky. Kreatin nevede k nežádoucímu nárůstu tělesné hmotnosti, což může rozptýlit obavy u žen, které se obávají nežádoucího nárůstu svalové hmoty.

Bílí žraloci jsou mistrovským dílem evolučního inženýrství, jejich zuby se s věkem dramaticky mění. Tito predátoři začínají svůj život s tenčími zuby vhodnými pro chytání ryb a chobotnic, a jak dospívají, jejich zuby se mění na silnější a zubatější, což jim umožňuje lovit savce, jako jsou tuleni a delfíni. Výzkum ukázal, že první dva zuby na každé straně čelisti jsou klíčové pro první úder. Studie poskytuje vhled do toho, jak se bílé žraloci přizpůsobují své kořisti během svého života, což jim pomáhá zůstat na vrcholu potravního řetězce.

Nová studie naznačuje, že vynálezce Thomas Edison mohl neúmyslně vytvořit grafen již v roce 1879, což je o 125 let dříve než jeho oficiální vytvoření. Grafen je materiál známý svou sílou, lehkostí a vodivými vlastnostmi. Výzkum týmu z Rice University ukázal, že při testování žárovek s uhlíkovými vlákny se mohly části vlákna přeměnit na grafen pomocí procesu zvaného flash Joule heating. Ačkoli by Edison tento materiál pravděpodobně nevyužil v té době, tento objev přináší nové otázky ohledně historických experimentů a jejich opakovaného zkoumání pomocí moderní technologie.

Výzkum ukázal, že lidé aktivní pozdě v noci mají horší srdeční zdraví než ti s běžnými spánkovými návyky. Studie sledovala přes 300 000 dospělých ve Velké Británii a zjistila, že noční sovy mají o 16 % vyšší riziko prvního infarktu nebo mrtvice. Hlavními příčinami jsou nezdravé návyky jako kouření, nedostatek spánku a špatná strava. Kvůli nesouladu vnitřních hodin s běžnými denními režimy se noční sovy potýkají s problémy kvůli změnám v metabolismu a dostupnosti zdravé stravy. Přestat kouřit a držet se pravidelného režimu může pomoci snížit rizika.

Astronomové využili nástroj založený na umělé inteligenci k analýze dat z Hubbleova teleskopu a objevili přes 1 300 kosmických anomálií, z nichž více než 800 je pro vědu nové. Nástroj AnomalyMatch umožnil rychlé zpracování téměř 100 milionů obrazových výřezů během tří dnů. Mezi nejčastější detekované anomálie patří slučující se a interagující galaxie a nově identifikované potenciální gravitační čočky. Tyto objevy mohou pomoci studovat distribuci temné hmoty a testovat obecnou relativitu. Studie ukazuje, jak může AI zefektivnit vědecké analýzy rozsáhlých archivů dat.

V USA dosáhla pětiletá míra přežití rakoviny mezi lety 2015 a 2021 historického vrcholu 70 %. Významné zvýšení přežití bylo zaznamenáno u pokročilých nebo fatálních druhů rakoviny, což přispělo k odvrácení téměř 4,8 milionu úmrtí na rakovinu od roku 1991. Nejvyšší úspěšnost přežití je u rakoviny štítné žlázy, prostaty a varlat, naopak nejnižší u rakoviny plic a jater. Značné rozdíly jsou také v mortalitě podle socioekonomických a geografických faktorů. Zdravotní politika a přístup k pojištění ovlivňují úmrtnost, která se v různých státech výrazně liší.

Nový výzkum odhalil, jak přesně epigenetický spínač může blokovat tvorbu tukových buněk, což by mohlo pomoci v boji proti obezitě a diabetu 2. typu. Klíčovou roli zde hraje protein PPARγ, který podporuje přeměnu buněk na tukové buňky. Studie však zjistila, že proteiny YAP a TAZ mohou tuto přeměnu zablokovat. Tyto proteiny, součást signální dráhy Hippo, zabraňují aktivaci genů pro tukové buňky. Výzkum provedený na myších nabízí naději pro budoucí léčbu metabolických poruch, ačkoliv je potřebné další testování a výzkum.

V Číně bylo objeveno nové fosilní naleziště, které poskytuje detailní pohled na ekosystém, jež se obnovil po masovém vymírání před více než půl miliardou let. Huayuan biota obsahuje 153 živočišných druhů, včetně nově objevených, a podobá se slavnému Burgess Shale v Kanadě. Fosílie zachovávají nejen vnější tvary, ale i vnitřní orgány. Tento objev naznačuje, že mořské ekosystémy se vzpamatovaly překvapivě rychle po vymírání, zejména ve větších hloubkách vody. Přítomnost starodávných živočichů je důkazem vytvoření moderně vyhlížejících oceánských ekosystémů již brzy po vymírání.

V roce 2025 došlo u britského pobřeží k mimořádnému množství chobotnic, jejichž počet 65násobně převýšil průměr. Tento jev je přičítán mořským vlnám tepla a nižší salinitě vody, která může pocházet i z francouzských řek. Příliv chobotnic měl významný dopad na místní rybolov jak pozitivní, tak negativní, když rybáři objevili nový exportní trh, ale zároveň se snížily úlovky jiných mořských druhů. Očekává se, že klimatické změny budou dál ovlivňovat rozšíření chobotnic ve vodách Velké Británie.

Výzkum vedený univerzitou v Oslu analyzoval přes 10 000 mozkových skenů a odhalil, jak stáří ovlivňuje paměť. Vědci zjistili, že pokles struktury mozkové tkáně úzce souvisí s poklesem episodycké paměti, zejména u osob starších 60 let. Studie upozorňuje, že genetický faktor jako gen APOE ε4 zvyšuje riziko rychlejšího úbytku paměti a mozkové hmoty. Důležitou roli hraje celý mozek, nejen jedna jeho část, což má dopady na léčbu a prevenci. Efektivní terapie by měly cílit na více oblastí mozku a začít co nejdříve.

Výzkumný tým na École de technologie supérieure zkoumá, jak rakovina využívá mikroskopické bubliny, nazývané extracelulární vezikuly, k šíření do jiných orgánů. Lipidové nanočástice, jako jsou liposomy, jsou klíčové pro cílenější léčbu rakoviny, protože přímo dopravují léky do nádorových buněk. Tato metoda nejen zvyšuje účinnost, ale také snižuje vedlejší účinky tradičních chemoterapií. Nové objevy by mohly výrazně změnit přístup k léčbě metastáz pomocí vytvoření přesnějších terapeutických metod. Hlavním cílem je zablokovat šíření metastáz a zlepšit přežití pacientů.

Nike uvedl, že jejich nové boty mohou aktivovat mozek, zvýšit senzorické vnímání a zlepšit koncentraci. Neurolog Atom Sarkar však upozorňuje, že věda je ve skutečnosti mnohem složitější, než marketing tvrdí. Boty mohou změnit smyslové vjemy, postoj a pohyb, avšak důkazy o zlepšení koncentrace u zdravých dospělých jsou slabé. I když smyslová stimulace může zvyšovat bdělost, výrazná kognitivní vylepšení nejsou prokázána. Víra a očekávání však mohou mít na vnímání a výkon významný vliv.

Vědci zjistili, že enzym OTULIN, známý regulátor zánětů, má významnou roli v produkci problémových proteinů jako tau, které jsou spojeny s Alzheimerovou chorobou. Výzkum ukázal, že odstranění OTULIN výrazně snížilo množství tau, aniž by poškodilo neurony. Ačkoli OTULIN nemůže být odstraněn z důvodu jiných důležitých funkcí, tyto objevy mohou být klíčové pro budoucí vývoj léčby. Další testování na zvířatech a lidech je však nezbytné. Výsledky výzkumu foram publikovány v Genomic Psychiatry.

V prosinci 2032 může asteroid 2024 YR4 zasáhnout Měsíc, což by odpovídalo síle termonukleární zbraně. Taková událost by byla cennou příležitostí pro vědce studující impakty a geologii Měsíce. Dopad by vytvořil kráter o šířce přibližně 1 km a způsobil by globální "moonquake". Zbylé úlomky by mohly na Zemi přinést až 400 kg materiálu. Avšak současně hrozí ohrožení satelitů a možnost vzniku "Kesslerova syndromu", což by mohlo narušit moderní komunikační systémy.

Bambus, často označovaný jako 'superpotravina', má mnoho zdravotních přínosů. Výzkumy naznačují, že konzumace bambusových výhonků může zlepšovat metabolické a trávicí zdraví, snížit záněty a riziko různých nemocí. Obsahuje vysoký podíl bílkovin, vlákniny a dalších živin. Je však důležité, aby byl bambus před jídlem správně připraven kvůli možným toxickým složkám. Přestože má bambus potenciál stát se zdravou součástí jídelníčku, další výzkum je potřeba k ověření jeho plného přínosu pro lidské zdraví.

Studie z roku 2023 opět potvrzuje souvislost mezi zánětem ve střevech a Alzheimerovou chorobou. Výzkum ukázal, že lidé s Alzheimerem mají vyšší zánět v trávicím traktu. Ti s vyšším střevním zánětem také častěji měli amyloidní plaky v mozku. Testování ukázalo, že s vyššími hladinami střevního zánětu klesaly výsledky paměťových testů. Výzkumníci nyní zkoumají, zda změny ve stravě mohou u zvířat vést k formě Alzheimerovy choroby. Porozumění těmto procesům nás přibližuje k odhalení účinné léčby.

Podle nedávné studie mají lidé, kteří nekonzumují maso, menší pravděpodobnost dožití se 100 let než ti, kteří maso jedí. Výzkum zkoumal více než 5 000 čínských seniorů a zjistil, že nejedlíci masa v pokročilém věku, zejména pokud jsou podváhou, čelili vyššímu riziku křehkosti a úmrtí. Výsledky naznačují, že starší lidé mohou potřebovat upravit svou stravu, protože jejich nutriční potřeby se s věkem mění. Přesto zůstává vyvážená rostlinná strava zdravou volbou, ale může vyžadovat pečlivější plánování. Jídla zahrnující ryby, mléko nebo vejce poskytují důležité živiny a mohou být v pozdějším životě přínosnější.

V japonské Fukušimě, místě známém kvůli jaderné havárii v roce 2011, byl objeven mikrobový život, který přežívá bez zvláštních adaptací na radiaci. Vědci zkoumali vzorky z torusové místnosti, kde překvapivě našli běžné chemolitotrofní bakterie, které obvykle žijí v mořských prostředích. Tyto mikroby nemají speciální odolnost vůči radiaci, což naznačuje, že hladiny ionizujícího záření nebyly tak vysoké, aby bránily jejich růstu. Zajímavé je, že tyto mikroorganismy pravděpodobně žijí v biofilmech, které jim poskytují určitou ochranu. Takové biofilmy ale mohou urychlit korozi kovů v jaderných zařízeních, což představuje výzvu pro jejich demontáž.