primáti

Nová dosud nerecenzovaná studie naznačuje, že kosmani, guerézy olivové a bonobové mohou ve svých hlasových projevech využívat složitější, vnořené gramatické struktury. Vědci porovnali model lineárních sekvencí zvuků s modelem zohledňujícím hierarchické uspořádání a u všech tří druhů našli známky druhého typu. Takové uspořádání bylo dlouho považováno za rys výlučně lidského jazyka. Autoři však upozorňují, že neznají význam jednotlivých volání, pracovali s malými soubory dat a zjištěné vzorce mohou mít i jiný původ. Výsledky proto vyžadují ověření širším výzkumem, ale mohou změnit pohled na vývoj jazyka.

Studie na afrických zelených opicích zjistila, že rok po podání shluků proteinu amyloid-beta zůstaly ve mozkomíšním moku známky biologické a imunitní reakce. Zvířata přitom v testu rozpoznávání tvarů nevykázala zhoršení paměti. Výzkumníci zaznamenali mimo jiné vyšší hladiny proteinu C3 a změny bílkovin souvisejících s nervovými spoji, cévami a srážlivostí. Výsledky neprokazují, že opice měly Alzheimerovu chorobu, ani že se u nich později objeví kognitivní potíže. Malá studie má pomoci zkoumat časné změny spojené s Alzheimerovou chorobou, její relevance pro člověka však vyžaduje další srovnání.

Experiment se devíti makaky v Singapuru naznačuje, že i tito primáti spontánně spojují zvuk „bouba“ s kulatým tvarem a „kiki“ s ostrým, špičatým tvarem. Po nácviku hledání potravy pod označeným víčkem si opice v testu častěji vybíraly kulaté víčko při přehrávání slova „bouba“ a špičaté při slově „kiki“. Pravděpodobnost volby kulatého tvaru byla při „bouba“ téměř šestkrát vyšší než při „kiki“. Výsledek podporuje možnost, že některé vazby mezi zvuky a vjemy vycházejí ze starých percepčních sklonů společných lidem a dalším primátům. Studie je zatím pouze preprintem a neprošla recenzním řízením.

Studie od Carnegie Mellon University zkoumala schopnost opic rozpoznávat geometrické tvary ve srovnání s předškolními dětmi a dospělými bez formálního vzdělání. Výsledky ukázaly, že opice dokážou rozpoznávat rotované a různě zvětšené tvary téměř na stejné úrovni jako nevycvičené lidské mysli. Účastníci experimentu, včetně dětí a opic, museli párovat geometrické tvary pomocí dotykové obrazovky, přičemž úspěšné párování bylo odměněno. Zjištění naznačují, že základní geometrické chápání je u primátů vrozené a školní vzdělání ho posiluje. Výzkum vyzdvihl, že symbolická reprezentace geometrie je pravděpodobně naučená dovednost.

Experiment s bonobem Kanzi naznačuje, že schopnost imaginace nemusí být výhradně lidská. Vědci inscenovali falešný čajový dýchánek, při kterém Kanzi správně vybíral mezi imaginárními objekty. Testy ukázaly, že Kanzi umí rozlišovat mezi skutečnými a fiktivními předměty, což naznačuje určitou úroveň představivosti. Někteří odborníci však zůstávají skeptičtí, zda jde o skutečnou imaginaci nebo pouze o imitaci. Experiment přesto otevírá nové možnosti pro budoucí výzkum schopností mysli primátů.

Šimpanzí samice Ai, známá svými mimořádnými schopnostmi rozpoznat přes 100 čínských znaků a anglickou abecedu, zemřela ve věku 49 let. Ai se podílela na studiích, které prohloubily naše chápání primátí inteligence. Účastnila se pokusů s rozpoznáním čínských znaků a arabských čísel. Její schopnosti ji proslavily jako 'génius' a byly předmětem řady vědeckých studií. Ai přispěla ke vzniku experimentálních rámců pro pochopení šimpanzí mysli a evoluce lidského myšlení. Její zkoumání odhalila nové aspekty primátího chování.

Homosexuální chování u primátů má hluboké evoluční kořeny, častěji se objevuje u druhů žijících v drsných podmínkách nebo ve složitých společnostech. Vědci zkoumali 491 druhů primátů a identifikovali tento jev u 59 druhů, včetně lemurů a lidoopů. Výzkum ukazuje, že toto chování může pomoci snižovat stres a posilovat sociální vazby mezi jedinci. Samec samci se mohou spojovat, což přináší výhodu při přístupu k samicím. Studie naznačuje, že podobné faktory mohly ovlivnit i lidské předky, ale současná komplexita lidské sexuální orientace je jedinečná.