Baltimorský start-up Terra Fusion vyvíjí fúzní reaktor založený na magnetických zrcadlech, technologii opuštěné po neúspěších v minulém století. Plazma má stabilizovat jeho nadzvuková rotace, která omezuje únik částic a podporuje ohřev. Firma navazuje na experiment Marylandské univerzity CMFX, sestavený mimo jiné z upravených magnetů ze starých přístrojů MRI. Dosavadní zařízení dosáhlo zhruba desetiny potřebných hodnot teploty, hustoty i doby udržení plazmatu. Terra Fusion chce do roku 2029 s prototypem TFEC-1 překonat vědecký energetický bod zvratu a později nabízet modulární reaktory pro datová centra či lodní dopravu.

Rozsáhlá britská studie naznačuje, že dlouhodobý stres a psychická či sociální zátěž souvisejí s chronickým mírným zánětem v těle. Vyšší zánět byl spojen s menšími srdečními dutinami, silnějšími stěnami srdce a nižším objemem krve vypuzeným při stahu. Lidé s nejvyššími hodnotami zánětlivých ukazatelů měli během sledování o 43 % vyšší riziko závažné kardiovaskulární příhody než pětina s nejnižšími hodnotami. Výzkum neprokazuje přímou příčinu, ukazuje však možnou cestu od každodenní zátěže přes zánět k poškození srdce. Riziko mohou vedle sociálních podmínek a duševního zdraví ovlivnit také kouření, obezita, pohyb a genetická výbava.

Parazit Toxoplasma gondii je spojován s vyšší ochotou nakažených zvířat riskovat a s menším strachem z kočkovitých šelem. Nový komentář ale upozorňuje, že pozorované souvislosti nemusí dokazovat, že změny chování vyvolává právě parazit. Odvážnější, více toulavá či dominantní zvířata mohou být k nákaze náchylnější už proto, že častěji přicházejí do kontaktu s prostředím a predátory, kde se toxoplazma vyskytuje. Laboratorní pokusy nicméně nadále přesvědčivě ukazují specificky změněné reakce nakažených hlodavců na pach koček. Autoři doporučují dlouhodobě sledovat stejné jedince před nákazou i po ní a využívat například GPS data, aby bylo možné lépe rozlišit příčinu a následek.

Mezinárodní tým vědců popsal nový druh drobné jihoamerické kočky Leopardus tilcayo, první nově uznaný žijící druh divoké kočky od roku 1923. Zvíře, přezdívané Tigrino, žije v bolivijském oblačném lese Yungas a měří asi 46 centimetrů bez ocasu při hmotnosti kolem 1,4 kilogramu. Výzkum založený na analýze genomů 38 koček rodu Leopardus zároveň rozlišil pět samostatných druhů takzvaných tygřích koček a nově vymezil i peruánský poddruh. Vědci zatím nevědí, kolik jedinců nového druhu přežívá ve volné přírodě, a upozorňují na nutnost ochrany přizpůsobené jednotlivým druhům a jejich prostředí.

V Queenslandu vědci formálně popsali dva nové druhy pakobylek rodu Anchiale. Anchiale mabiensis žije zřejmě pouze ve vážně ohroženém a roztříštěném pralese Mabi na Athertonské plošině. Druh Anchiale robusta byl naopak znám z nálezů už od roku 1976, avšak jeho vajíčka i jedinci byli chybně řazeni k příbuznému druhu. Genetické a anatomické srovnání potvrdilo, že jde o samostatný, větší druh. Objev zdůrazňuje význam ochrany ohrožených ekosystémů i revize dosavadních sbírkových a terénních záznamů.

Grónský a antarktický ledový štít přišly od roku 1979 dohromady o více než 12 bilionů tun ledu, uvádí mezinárodní tým 58 vědců. Úbytek podle analýzy 42 průzkumů a dat z 27 satelitních misí zvýšil světovou hladinu moří přibližně o 31,4 milimetru. Zhruba 84 procent ztrát souvisí se zrychleným tokem ledovců do oceánu, který podporuje oteplování mořské vody, zatímco povrchové tání a změny sněžení tvoří zbytek. Tempo úbytku výrazně vzrostlo od 90. let; zdánlivé krátkodobé zlepšení v části Antarktidy vědci přisuzují mimořádnému sněžení. Výsledky mají zpřesnit odhady budoucího růstu hladiny moří.

Systematický přehled a metaanalýza více než 20 studií zahrnujících téměř dva miliony lidí zjistily souvislost mezi diagnózou ADHD a častějšími zažívacími obtížemi. Lidé s ADHD měli celkově o 48 % vyšší pravděpodobnost gastrointestinálních symptomů než neurotypická populace. Výrazněji se objevovaly například průjem, zácpa, bolesti břicha, syndrom dráždivého tračníku či poruchy udržení stolice. Autoři upozorňují, že výsledky nedokazují, že ADHD tyto potíže způsobuje; roli mohou hrát stravovací návyky, stres, spánek, léky i změny střevního mikrobiomu. Lékaři by se proto podle nich měli pacientů s ADHD na trávicí potíže aktivně ptát.

Malá francouzská studie zjistila, že lidé nad 55 let, kteří se nejméně 30 let pravidelně věnovali aerobnímu pohybu, měli vyšší takzvanou vitalitní kapacitu než neaktivní vrstevníci. Nejvýraznější rozdíly se projevily ve variabilitě srdeční frekvence a v klidové saturaci krve kyslíkem. Naopak síla svalů, plicní funkce, zánětlivé ukazatele ani subjektivně vnímané zdraví imunity se mezi skupinami jasně nelišily. Výzkum zahrnul pouze 39 zdravých lidí a jeho průřezová povaha neumožňuje prokázat, že lepší ukazatele způsobil právě pohyb. Autoři proto upozorňují, že výsledky je nutné ověřit ve větších a dlouhodobých studiích.

Francouzská observační studie sledovala více než 112 tisíc lidí po dobu zhruba sedmi až osmi let a zjistila souvislost mezi vyšší konzumací některých konzervantů a rizikem vysokého krevního tlaku. Lidé s nejvyšším příjmem konzervantů měli o 24 % vyšší riziko hypertenze, zatímco vyšší příjem neantioxidačních konzervantů souvisel i s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Mezi sledované látky patřily například sorban draselný, dusitan sodný, kyselina askorbová, kyselina citronová či extrakt z rozmarýnu. Autoři zohlednili celkovou skladbu jídelníčku i příjem ultrazpracovaných potravin, studie však nedokazuje, že konzervanty zdravotní potíže přímo způsobují. Výsledky podle nich podporují doporučení upřednostňovat méně zpracované potraviny a další výzkum bezpečnosti přídatných látek.

Tým astronomů oznámil první jednoznačnou detekci rádiových signálů vycházejících přímo z exoplanety Beta Pictoris b, vzdálené asi 63 světelných let. Pozorování soustavou radioteleskopů MeerKAT odhalilo krátké opakující se silně kruhově polarizované záblesky, typické pro polární záře. Signál nevypovídá o mimozemském životě, ale pravděpodobně vzniká interakcí nabitých částic s atmosférou a magnetickým polem planety. Data naznačují, že obří mladá planeta má magnetické pole tisíckrát silnější než Země a rychle rotuje. Studie je zatím zveřejněna jako preprint na arXiv a neprošla recenzním řízením.

Analýza dat z amerických okresů z let 2019 až 2025 ukázala silnou souvislost mezi nedostatkem spánku a nižší očekávanou délkou života. Po zohlednění neaktivity, zaměstnanosti a vzdělání zůstala tato vazba statisticky významná; v jednom modelu měl silnější vztah k délce života pouze kouření. Po zahrnutí obezity a diabetu předčil nedostatečný spánek také vliv obezity. Studie je observační, proto nedokazuje, že krátký spánek přímo zkracuje život, upozorňuje však na jeho význam pro dlouhodobé zdraví. Autoři doporučují většině dospělých usilovat o sedm až devět hodin spánku za noc.

Archeologové při výstavbě Justičního paláce v bukovské části Ústí nad Labem odkryli přes 3 500 zvířecích kostí z doby ledové. Nálezy patří nejméně 20 mamutům srstnatým, ale také nosorožcům, koni, sobu a zajíci. Vedle kostí se objevily kamenné nástroje, stopy ohnišť, červený okr a přívěsek z mamutoviny. Řezné stopy na žebrech a možné části střel naznačují, že lidé na místě čerstvé mamutí mršiny zpracovávali a možná je opakovaně lovili. Radiokarbonové datování klade lokalitu přibližně do období před 28 800 až 25 600 lety, tedy do pozdního gravettienu. Podobně rozsáhlý soubor z tohoto období dosud nebyl v Čechách zaznamenán.

Studie v časopise Nature Medicine naznačuje, že u lidí s roztroušenou sklerózou se virus Epstein-Barrové může znovu aktivovat až tři měsíce před zhoršením nemoci. Analýza vzorků od 114 pacientů a 21 zdravých lidí odhalila virové proteiny a změny v genech spojených s rizikem nemoci, zejména v B lymfocytech. Tyto známky nebyly patrné u pacientů v remisi ani u zdravých účastníků. Výzkum neprokazuje, že reaktivace viru ataku přímo způsobuje, ale popisuje možný mechanismus vedoucí k zánětu. V budoucnu by krevní biomarkery mohly pomoci předvídat relapsy a podpořit vývoj cílenější léčby.

V geotermálním prameni v kalifornském národním parku Lassen vědci objevili amébu Incendiamoeba cascadensis, která dokáže růst a dělit se při 63 °C. Překonala tak dosud předpokládaný teplotní limit komplexních eukaryotických organismů, který činil zhruba 60 °C. Při vyšších teplotách aktivuje mechanismy chránící bílkoviny a opravující DNA, nad 64 °C navíc přechází do odolného cystovitého stavu. Po vystavení 70 °C se po návratu do 60 °C dokázala znovu rozmnožovat, zatímco po 80 °C už se nevzpamatovala. Studie naznačuje, že v extrémně horkých prostředích mohou existovat i další dosud neznámí eukaryoti.

Nový výzkum naznačuje, že Meretneith z první egyptské dynastie nebyla pouze královnou či regentkou, ale mohla vládnout jako plnohodnotný král. Badatelé digitálně upravili otisky 13 hliněných zátek ze Sakkáry a objevili na nich její jméno v serechu, znaku vyhrazeném panovníkům. Její význam podporuje i královská hrobka v Abydu s množstvím pohřebních komor pro služebnictvo a dvořany. Podle autorů mohla nejprve spoluvládnout s králem Džerem a později být regentkou svého nezletilého syna Dena. Její postavení zůstává předmětem odborných debat, nové doklady však posilují možnost, že šlo o jednu z nejstarších doložených vládkyň v dějinách.

Světová zpráva o Alzheimerově nemoci pro rok 2026 popisuje zásadní posun ve výzkumu demence: některé nové léky dokážou v raném stadiu nemoci mírně zpomalit kognitivní úpadek. Léky donanemab a lecanemab jsou prvními plně schválenými přípravky, které neřeší jen příznaky, ale ovlivňují průběh onemocnění, přesto jejich přínos zůstává omezený a liší se mezi pacienty. V 192 klinických studiích se nyní testuje 158 možných terapií, včetně léků původně určených pro jiné diagnózy. Významnou roli má také prevence: úpravou rizikových faktorů, jako jsou vysoký tlak, kouření, nečinnost či cukrovka, by podle dostupných odhadů šlo oddálit nebo předejít až 45 procentům případů demence. Překážkou zůstává včasná a dostupná diagnostika i horší přístup pacientů ke klinickým studiím a novým léčebným možnostem.

Dlouhé a nenápadné příkopy na australské planině Nullarbor nejsou podle nového výzkumu vyschlými vodními koryty. Vznikly nejspíš propadáním rozsáhlých vápencových jeskynních systémů, které se vytvořily působením podzemní vody. Když hladina vody klesla, stropy dutin ztratily oporu a postupně se bortily, což deformovalo povrch nad nimi. Geofyzikální měření, údaje z jeskyní i odkryté vrstvy hornin ukazují na porušené a sedimentem vyplněné zóny pod příkopy. Některé jeskyně sahají 50 až 150 metrů pod povrch a mají chodby dlouhé stovky metrů. Zjištění může pomoci hledat podobné podzemní prostory i na Marsu.

Otevřený systém Paper2Agent převádí odborné články spolu s kódem, daty a přílohami na interaktivní AI agenty, kteří dokážou popsané metody spouštět nad vlastními daty. Výzkumníci ze Stanfordu jej otestovali mimo jiné na modelu AlphaGenome, z jehož dokumentace a kódu systém za 45 minut vytvořil 22 ověřených nástrojů. Agentům lze zadávat dotazy přirozeným jazykem, provádějí analýzy a vytvářejí vizualizace; více agentů může spolupracovat nad různými studiemi. Při zkoušce zaměřené na lupénku navrhly možné genetické vysvětlení i způsoby jeho ověření. Zhruba čtvrtinu ze sta zkoušených biologických studií však systém nepřevedl kvůli neúplnému kódu, dokumentaci či nefunkčním závislostem. Autoři považují úspěšnou přeměnu článku na agenta také za známku jeho dostatečné reprodukovatelnosti a dokumentace.

Italská robotická výzkumnice Barbara Mazzolai chce rozvíjet takzvanou udržitelnou robotiku, která by při návrhu strojů zohledňovala nejen inspiraci přírodou, ale i dopady technologií na životní prostředí. Podle ní mají roboti přispívat k lepšímu vztahu mezi lidmi, přírodou a technikou a zároveň zmenšovat ekologickou stopu svého vzniku i provozu. Mazzolai začínala jako bioložka, později se zaměřila na senzory, monitorování prostředí a bioinspirované stroje. Se svými týmy vyvíjela například měkké roboty podle chapadel chobotnic a koncepty inspirované kořeny, semeny či popínavými rostlinami. Rostliny považuje za významný, dosud méně využívaný vzor, protože se průběžně přizpůsobují okolí, vnímají je a obnovují se.

Nvidia uvedla DLSS 5, technologii neuronového renderování, která má pomocí generativní AI v reálném čase vylepšovat materiály, osvětlení a podobu tváří ve hrách. První nasazení v NBA 2K27 podle odborníků přináší dosud nevídaně věrné obličeje, ale vyžaduje výkonné karty GeForce RTX 50. Testy zaznamenaly pokles výkonu o 40 až 60 procent, Nvidia však uvádí, že za půl roku zrychlila model pětinásobně. Část hráčů a výtvarníků kritizuje nepřirozený vzhled postav i riziko jednotného AI stylu, který může potlačit výtvarný záměr her. Firma namítá, že vývojářům nabídne nastavení a masky pro omezení zásahů do konkrétních prvků scény.