ledovce

Ledovec A-23A, který se odtrhl z antarktické ledové plošiny v roce 1986, se rychle taje a mění barvu na zářivě modrou. Tento starý ledovec, patřící k nejdéle sledovaným, se nyní blíží svému zániku. Proces tání je urychlen přítomností taveniny na jeho povrchu, což vede k jeho destrukci. Ačkoliv byl v lednu 2025 největším ledovcem s plochou 3 640 km², do září se zmenšil na 1 700 km² a do ledna 2026 na pouhých 1 182 km². Odborníci sledují, jak voda uvolňuje trhliny a urychluje zánik ledovce, jehož konec je už nevyhnutelný. A-23A se nyní posouvá směrem do oblasti přezdívané hřbitov ledovců, kde postupně zmizí. Chris Shuman, vědec, vyzdvihuje význam satelitů, které umožnily detailní sledování této významné události.

Studie varuje, že během následujících let zmizí tisíce ledovců ročně, pokud se nezastaví globální oteplování. Akce vlád mohou ovlivnit, zda ztratíme ročně 2 000 nebo 4 000 ledovců do poloviny století. Očekává se, že do roku 2100 zanikne až 91 % světových ledovců při nejhorším scénáři oteplení. Studie zdůrazňuje důležitost ambiciózní klimatické politiky a upozorňuje na vážné lokální dopady, které jejich zmizení může mít. Nejvíce ledovců zmizí kolem roku 2041 při oteplení o 1,5 °C, jak se zavázaly země Pařížskou dohodou.

Vědci objevili nejstarší přímé vzorky ledové kry a vzduchu v Antarktidě, pocházející z doby před 6 miliony lety. Tyto vzorky, nalezené pod Alanovými kopci, poskytují cenné informace o klimatické historii Země. Oblast je známá svou modrou ledovou strukturou, která uchovává starodávné kapsle vzduchu. Při analýze vzorků bylo zjištěno, že Antarktida byla tehdy o 12 stupňů Celsia teplejší než dnes. Vědci plánují další výzkumy pro lepší pochopení tehdejšího obsahu skleníkových plynů v atmosféře.